Diskuze a aktivismus

Galerie Středočeského kraje pořádala dne 15. června 2010 kulatý stůl, na téma Co dál s uměním ve veřejných sbírkách,  konaný u příležitosti otevření výstavy – Sbírka 1 2 3 (stopy historie v akvizicích). Kulatý stůl reagoval na otázky a problémy týkající se veřejných sbírek, jejich prezentace, současného stavu a budoucnosti, které organizátoři považují za velmi aktuální. Přítomni na kulatém stolu byli odborníci, kteří se v předchozích letech i v poměrně nedávné době podíleli na koncipování stálých expozic a sbírkových výstav a mají také zkušenosti se správou sbírek. Diskuse se zúčastnila Hana Rousová, Sandra Baborovská (GHMP), Roman Musil (ZČG), Petr Ingerle (MG), Dagmar Jelínková a Magda Němcová (NG),  Ondřej Horák (GASK), Ondřej Chrobák (GASK) moderuje Marie Bergmanová (GASK), kurátorka výstavy. Spolupořadatelem kulatého stolu byla Uměleckohistorická společnost.

Reakce odborné veřejnosti, vyjádřené v dopisech osobností, institucí i profesních organizací, vzbudila výpověď Mgr. Marcela Fišera, který byl před rokem odvolán z funkce ředitele galerie současného umění Klatovy/Klenová, kde dosud působil jako odborný pracovník. Výpověď přišla na základě personálního auditu zadaného plzeňským krajským úřadem firmě BSQ s.r.o. Výsledkem auditu je i výpověď pro další dva kurátory galerie Klenová Pavla Vančáta a Jana Freiberga stejně jako dva pracovníky výstavní čety. K auditu se pro Plzeňský deník vyjádřil bývalý krajský radní pro kulturu Martin Baxa „...pokud tento audit opravdu doporučuje propustit odborníky, kteří se o sbírky starali celá léta, jde o naprosto unikátní rozhodnutí, domnívám se, že je to první takový audit v republice." Nadále mají být kurátoři galerie najímáni externě.

Rakouský germanista, historik a filosof  Konrad P. Liessmann bude na pozvání Collegium Europaeum dne 16. března 2010 přednášet v Praze na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Tématem přednášky je Poslední úkol našeho bytí. O vzdělanosti a její deformaci ve věku vědění. Konrad P. Liessmann přichází pravděpodobně jako první s ucelenou kritikou toho, co se zdá být v současné kulturně společenského debatě evropských politických i intelektuálních kruhů téměř nekritizovatelné. V své knize Teorie nevzdělanosti, Omyly společnosti vědění vydané česky roku  2008  mimo jiné říká:.. Pod politickou nálepkou „společnosti vědění“ je ukrytá společnost nevzdělanosti....Univerzity reformované jako podniky, řízené managery vědění. Univerzitní učitelé jako plně mobilní a internacionalizovaní projektoví manageři schopní zejména v oblasti získávání peněz z externích zdrojů. Studenti jako klienti masově vzdělávacího systému navyšujícího ke spokojenosti politicko-mediálního dozoru stavy absolventů vysokých škol v populaci... 

Studenti a absolventi Akademie výtvarných umění chtějí, aby nově zvolený rektor školy realizoval změny, které by vedly k oživení školy a jejímu většímu otevření  navenek. Součástí výzvy ke změnám jsou i otázky, na které by dle studentů a absolventů mělo vedení AVU reagovat  například; Jakou funkci by podle Vás měla plnit Akademie výtvarných umění v Praze vzhledem k současným potřebám kulturního života v ČR? Jak by měla vypadat její koncepce, aby této funkci nejlépe dostála? V čem se může inspirovat jinými podobně orientovanými vysokými školami u nás a v zahraničí? Tyto a další otázky formuluje otevřený dopis, který kromě iniciátorů podepsala další stovka osobností z oblasti výtvarného umění. Otevřený dopis je možno podpořit prostřednictvím webové stránky k výzvě.

Ve stejné době, kdy probíhá v Praze Design Blok 2009 přináší  Design Cabinet v Českém centru Praha panelovou diskuzi k výstavě UNG7 nazvanou YoUNG Swedisch and Czech Design. Panelová diskuze přiblíží českému publiku nejen vystavené objekty mladých švédských designérů, ale poukáže na možnosti a limity jejich tvorby ve vztahu k výrobní sféře a nabídne diskuzi, jejímž cílem je srovnání švédského a českého designérského  prostředí. Jaké jsou nejmodernější trendy v oblasti designu? Jakou roli lze v designérské tvorbě přiřknout  výstavám jakými je například UNG7? Jaké panují vztahy mezi školami designu a výrobní sférou?

Občanské sdružení Pro Wave, které se zformovalo na podporu Českého rozhlasu Radia Wave - veřejnoprávní stanice pro mladé - se dopisem přímo obrací na poslance ve věci návratu této stanice do FM vysílání. V poslanecké sněmovně totiž leží vládou schválený návrh poslance a předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky, který problém řeší.  Píšeme každé poslankyni, každému poslanci osobně, zda novelu podpoří či nikoliv a žádáme je o vyjádření, uvádí Robin Čumpelík ze sdružení Pro Wave. Autoři dopisů poslancům také bojují za to, aby zákonodárci návrh zákona projednali na nejbližším jednání sněmovny a to zrychleně, aby mohl být přijat už letos.

Institut umění ve spolupráci s ProCulture / Otevřenou společností o. p. s. uspořádal 15. června 2009 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR moderovanou diskuzi, jejímž cílem bylo upozornit na přínos umění a kultury pro společnost a ekonomiku, a přispět tak k diskuzi o směřování české společnosti a stanovení politických a ekonomických priorit. Diskuze se zúčastnilo 110 představitelů odborné kulturní veřejnosti. Zástupci odborné kulturní veřejnosti, účastníci diskuze se shodli, že umění a kultura hrají velmi významnou roli při společenském a ekonomickém rozvoji ČR. Kulturu je třeba podporovat nejen jako primární zdroj, na němž staví svou existenci kulturní a kreativní průmysly,  ale  i  jako základ kreativity, nových nápadů a inovací s velkým dopadem na širší ekonomiku. Z diskuze byla připravena závěrečná zpráva shrnující její  průběh.  Následně byl na konci června 2009 rozeslán významným představitelům českého politického života dopis se závěry diskuze. Na tento dopis pozitivně reagovalo sedm osobností politického života s vyjádřením důležitosti daného tématu.