Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Usnesení Evropského parlamentu k zelené knize Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví
12. května 2011 přijal Evropský parlament usnesení o 117 bodech, které se týkají uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (zelená kniha). Usnesení apeluje na to, že kulturní a tvůrčí odvětví je třeba chápat jako hybnou sílu Evropské unie a vyzývá Komisi, aby na toto téma vypracovala bílou knihu, která již bude zahrnovat konkrétní opatření. Jednotlivá doporučení a apely Evropského parlamentu se týkají následujících oblastí: výchova, vzdělávání a osvětová činnost; pracovní podmínky a podnikání; postavení umělců; umělecká řemesla; lepší šíření a oběh děl v digitálním věku; vytvoření vnitřního trhu kulturních a tvůrčích obsahů; práva duševního vlastnictví; financování kulturních a tvůrčích odvětví; místní a regionální spolupráce; Evropské hlavní město kultury; móda a cestovní ruch; mezinárodní vztahy a obchod.
Zelená kniha Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví, která byla podkladem k tomuto usnesení byla projednávána na různých úrovní více než rok viz:
http://www.proculture.cz/cultureinfo/evropska-unie/ek-zahajuje-verejne-konsultace-ke-kulturnim-a-tvurcim-odvetvim-2445.html
http://www.proculture.cz/cultureinfo/evropska-unie/ek-zahajuje-verejne-konsultace-ke-kulturnim-a-tvurcim-odvetvim-2445.html
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (2010/2156(INI))
Evropský parlament,
Evropský parlament,
– s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,
– s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,
– s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů(1) ,
– s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách)(2) ,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013)(3) ,
– s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007)(4) ,
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 3. ledna 2008 o tvůrčím obsahu šířeném online na jednotném trhu (KOM(2007)0836),
– s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o sdělení „Europeana – další postup“(5) ,
– s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociálním hospodářství(6) ,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(7) ,
– s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(8) ,
– s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(9) ,
– s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací,(10)
– s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (KOM(2010)0352),
– s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálními výboru a Výboru regionů ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (KOM(2010)0245/2),
– s ohledem na sdělení Komise „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (KOM(2009)0532) ze dne 19. října 2009,
– s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (KOM(2010)0183),
– s ohledem na článek 48 jednacího řádu,
– s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro právní záležitosti (A7-0143/2011),
A. vzhledem k tomu, že pro kulturní a tvůrčí odvětví je charakteristická dvojí povaha: na jedné straně ekonomická, která přispívá k ekonomickému rozvoji ve smyslu zaměstnanosti, hospodářského růstu a tvorby bohatství, ale i kulturní na straně druhé, díky činnostem v oblasti sociální a kulturní integrace jednotlivců do společnosti, která se kromě vytváření evropského kulturního dědictví podílí i na propagaci kulturních hodnot a identity,
B. vzhledem k tomu, že tato dvojí povaha je odlišuje od ostatních druhů odvětví, je nezbytné ji mít na mysli při provádění specifických politik a opatření,
C. vzhledem k tomu, že tuto specifickou povahu EU uznává a podporuje ji na mezinárodní scéně, neboť přijala politiku zaměřenou na zachování stávajících forem kulturní spolupráce s WTO, a ratifikovala Úmluvu UNESCO,
D. vzhledem k tomu, že Všeobecná dohoda o obchodu službami (GATS) stanoví právo provádět politiky s cílem chránit kulturní rozmanitost, což je možnost, kterou EU a její členské státy systematicky uplatňují,
E. vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU je nezbytné, aby se otázka kultury stala součástí ostatních vnitřních i vnějších evropských politik, a že za podmínek současné globalizace je v tomto ohledu zapotřebí klást důraz zejména na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů,
F. vzhledem k tomu, že Úmluva UNESCO přiznává kulturním a tvůrčím odvětvím významnou úlohu při vytváření, šíření a zpřístupňování široké škály zboží a služeb v oblasti kultury a podporuje mezinárodní spolupráci,
G. vzhledem ke skutečnosti, že členské státy by měly uznávat kulturu a tvořivost jako základní faktory vedoucí k ochraně a ke zhodnocení kulturního a krajinného dědictví, které je třeba chránit a uchovávat s cílem podpořit procesy vytváření identity a zvýšit kulturní úroveň občanů,
H. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví hrají v EU významnou úlohu nejen při podporování kulturní a jazykové rozmanitosti, plurality, sociální a územní soudržnosti, ale i při demokratizaci přístupu ke kultuře a při podpoře mezikulturního dialogu v celé EU,
I. vzhledem k tomu, že nenahraditelným základem nezbytným pro existenci kulturních a tvůrčích odvětví je kulturní rozmanitost Evropy, zejména její dědictví typické bohatstvím regionálních jazyků a kultur,
J. vzhledem k tomu, že v rámci diskuse o vytvoření jednotného trhu v odvětví tvůrčího obsahu je nutné věnovat zvláštní pozornost kulturním a jazykovým odlišnostem,
K. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví představují laboratoře pro inovaci zaměřenou na umění, techniku a řízení a že umožňují širší oběh děl a uznání umělců na evropské i mezinárodní úrovni,
L. vzhledem k valorizaci kulturních a tvůrčích odvětví a k jejich zviditelnění pomocí různých iniciativ Evropského parlamentu a Rady Evropy, jako například Evropská cena, Cena LUX a kulturní trasy,
M. vzhledem k úloze, kterou tvůrčí a kulturní odvětví zastávají při zachovávání zvláštních, vzácných a jedinečných dovedností a schopností, jež jsou plodem spojení dnešní tvořivosti a letitých zkušeností; vzhledem k tomu, že zejména v některých odvětvích, jako například v módě, v hodinářství a ve šperkařství, je manuální zručnost a znalosti řemeslníků a tvůrců základem dobré pověsti a světového úspěchu evropských odvětví v tomto oboru,
N. vzhledem k tomu, že umělci nemají v současné době právní statut na úrovni EU, který by zohledňoval specifičnost jejich činností a jejich kariéry, zejména pokud jde o mobilitu, jejich pracovní podmínky a sociální ochranu,
O. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, která poskytují 5 milionů pracovních míst a podílejí se 2,6 % na HDP EU, jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu v EU, vytvářejí nová pracovní místa, plní klíčové úlohy v globálních hodnotových řetězcích, urychlují inovace, vytvářejí jako prvek sociální soudržnosti přidanou hodnotu a slouží jako účinný nástroj v boji proti současné recesi,
P. vzhledem k vlivu, který mají kulturní a tvůrčí odvětví téměř na všechna ostatní hospodářská odvětví, jimž přinášejí inovační prvky, jež jsou určující pro konkurenceschopnost, zejména ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím,
Q. vzhledem k tomu, že tato odvětví představují v digitálním věku hybnou sílu ekonomik, neboť významným způsobem přispívají k inovacím a k rozvoji nových informačních a komunikačních technologií a podílejí se na realizaci cílů strategie „Evropa 2020“,
R. vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví mohou být zdrojem bohatství a pracovních míst, pokud je vybavíme takovými prostředky, aby mohly konkurovat kulturním a tvůrčím odvětvím zemí mimo EU v rámci evropské strategie mezinárodní konkurence,
S. vzhledem k tomu, že někteří pracovníci v tvůrčích a kulturních odvětvích jsou osoby samostatně výdělečně činné,
T. vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví jsou v EU rostoucím trhem a jedná se o oblast, v níž má EU potenciál stát se vedoucím aktérem na světovém trhu,
U. vzhledem k tomu, že rozvoj obchodování se zbožím a službami v oblasti kultury a tvorby je zásadním pilířem kultury, rozvoje a demokracie,
V. vzhledem k tomu, že tvořivost závisí na přístupu k existujícím znalostem, dílům a tvůrčímu obsahu,
W. vzhledem k tomu, že kulturní obsahy hrají v digitální ekonomice zásadní úlohu; vzhledem k tomu, že rozvoj digitalizace v Evropě bude nadále záviset na rozmanité nabídce vysoce kvalitních kulturních obsahů,
X. vzhledem k tomu, že digitální věk otevírá těmto odvětvím nové perspektivy, a to zaváděním nových ekonomických modelů, které spotřebitelům umožňují přístup k rozmanité nabídce vysoce kvalitních produktů,
Y. vzhledem k tomu, že odvětví tvorby obsahu vynakládá velké úsilí s cílem vytvořit legální nabídku kulturního obsahu online a všechny zúčastněné strany by měly spojit síly ve snaze zvýšit povědomí o existující legální nabídce obsahů online,
Z. vzhledem k tomu, že noviny a časopisy jsou součástí kulturního průmyslu i pluralitního a rozmanitého evropského mediálního prostředí,
AA. vzhledem k tomu, že digitální věk rovněž představuje problém pro udržitelnost tradičních oblastí těchto odvětví, zejména pokud jde o vydávání a prodej knih a tištěná média,
AB. vzhledem k tomu, že pro rozvoj evropských kulturních a tvůrčích odvětví je nezbytný moderní, dostupný a právně jistý systém zajišťující ochranu práv duševního vlastnictví,
AC. vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit umělecké a kulturní vzdělávání občanů a podporovat tvorbu s cílem rozvíjet tvořivost, znalosti týkající se umění, kultury, kulturního dědictví a kulturní rozmanitosti EU; vzdělávání by mělo být rozšířeno nejen na vyučování o digitálních právech, ale i o povinnostech, aby se podpořilo lepší porozumění problematice a respektování ochrany děl právy duševního vlastnictví,
AD. vzhledem k tomu, že technologický pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií v žádném případě nemění základní potřebu ochrany práv duševního vlastnictví,
AE. vzhledem k tomu, že lepší dodržování stávajícího právního rámce, který tato práva chrání, a reforem týkajících se mimo jiné zjednodušení postupů pro udělování licencí v kulturních odvětvích je nezbytné k plnému využití nových možností, které se skýtají, přičemž musí být zaručen náležitě vyvážený systém ochrany práv, který zohlední zájmy tvůrců i uživatelů,
AF. vzhledem k tomu, že moderní systém ochranné známky Unie je zásadní pro ochranu hodnoty, kterou představují investice evropských společností do oblasti designu, tvorby a inovace,
AG. vzhledem k tomu, že pro kulturní a tvůrčí odvětví je třeba zaručit strategické investice, například umožněním přístupu k financování, jež by bylo uzpůsobeno jejich specifické povaze a potřebám, tak, aby se mohla plně zapojit do zvyšování dynamiky evropského hospodářství,
AH. vzhledem k významné úloze kulturních a tvůrčích odvětví při rozvoji center kreativity na místní a regionální úrovni, která umožňují zvýšení atraktivity daných území, budování a rozvoj podniků a pracovních míst začleněných do místní a regionální hospodářské základny, podporují atraktivitu z hlediska cestovního ruchu, zavádění nových podniků, zvyšují prestiž dotyčných území a nabízejí možnosti rozvoje kulturního a uměleckého odvětví, jakož i ochranu, rozvoj a využití evropského kulturního dědictví, a to díky mnoha agenturám, k nimž patří například místní a regionální orgány,
AI. zejména vzhledem k evropskému nástroji sousedství a partnerství a jeho regionálnímu akčnímu plánu, který byl schválen a je financován v období 2011–2013,
AJ. vzhledem k tomu, že by měla být posílena úloha evropské aliance tvůrčích odvětví,
Kulturní a tvůrčí odvětví jako hybná síla Evropské unie
1. zdůrazňuje, že je nezbytné analyzovat kulturní a tvůrčí odvětví, segment po segmentu je popsat a stanovit dopad jejich činnosti na evropské hospodářství, aby byla zdůrazněna jejich specifika, aby byly lépe pochopeny jejich cíle a problémy a aby byla zavedena účinnější opatření;
2. vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o lepší definici kulturních a tvůrčích odvětví s cílem důkladně analyzovat jejich dopad na dlouhodobý růst a mezinárodní konkurenceschopnost a podpořit větší uznávání specifických rysů tohoto odvětví;
3. vyzývá členské státy, aby se pevně zavázaly k ochraně a podpoře vlastního kulturního dědictví, a uznává, že podmínkou pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví je duální ekonomika, v níž existují společně veřejné a soukromé investice,
4. domnívá se, že kulturní a tvůrčí odvětví by měla v novém evropském politickém programu představovat hlavní osu, která by se řídila ekonomickými potřebami těchto odvětví s ohledem na digitalizaci, a že příští program pro kulturu by měl odrážet potřeby kulturních a tvůrčích odvětví v digitálním věku, a to prostřednictvím pragmatičtějšího a komplexnějšího přístupu;
5. uznává významný synergický účinek kulturních a tvůrčích odvětví, která představují zdroj ekonomické a sociální inovace i v mnoha dalších hospodářských odvětvích;
6. vyzývá Komisi, aby se i nadále zasazovala o podporu, prosazování a usnadňování rozvoje kulturního a tvůrčího rámce tím, že posílí propracovanější systém spolupráce mezi členskými státy a orgány EU, který bude založen na výměně zkušeností s osvědčenými postupy; doporučuje, aby Komise v souladu se zásadou subsidiarity zapojila do činností prováděných v návaznosti na zelenou knihu místní a regionální orgány;
7. vyzývá Komisi, aby s ohledem na stále vzrůstající význam kulturních a tvůrčích odvětví a s cílem posílit toto odvětví strategického významu pro dosažení cílů strategie Evropa 2020 přikročila k sepsání bílé knihy;
Výchova, vzdělávání a osvětová činnost
8. podněcuje členské státy a Komisi k tomu, aby podporovaly uměleckou a kulturní výchovu (se zvláštním důrazem na kreativitu) v každém věku, a to počínaje základním vzděláním až po vzdělání vysokoškolské či odborné, a rozvíjet podnikatelské dovednosti tvůrců i v rámci celoživotního vzdělávání zejména s ohledem na její schopnost zvyšovat povědomí o tvořivosti, jakož i vzdělávání zaměřené na správné využití informačních a komunikačních technologií a na dodržování práv v oblasti duševního vlastnictví;
9. zdůrazňuje výhody vzdělávání, jež kombinuje teoretické znalosti dějin civilizace a umění na jedné straně a praktickou uměleckou tvorbu a správu kulturních statků na straně druhé pro podniky, dílny atd., čímž se prohlubují teoretické i praktické znalosti;
10. zdůrazňuje význam vzdělávacích programů zaměřených na odbornou přípravu, rozvoj nápadů a psaní příběhů, počítačovou gramotnost, technické, podnikatelské a marketingové dovednosti, včetně využívání sociálních sítí, a na dovednosti pracovníků;
11. zdůrazňuje, že úzká spolupráce a dialog mezi kreativními a tvůrčími odvětvími, univerzitami, výzkumnými centry, uměleckými školami a kulturními institucemi nabízí možnost poskytovat společné vzdělávací programy a příležitosti pro celoživotní vzdělávání;
12. připomíná Komisi a členským státům naléhavou potřebu uznávání odborné kvalifikace v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, podpory mobility studentů a pedagogů a dalšího rozvoje pracovně-vzdělávacích stáží umělců a tvůrců;
13. žádá Komisi, aby se ve věci dokončení rámce vzájemného uznávání osvědčení o odborné kvalifikaci a programů odborné přípravy obrátila na členské státy, a to nejen pokud jde o nové dovednosti, jež vyžaduje oblast kulturních a tvůrčích odvětví;
14. vyzývá Komisi, aby podporovala společný výzkum a partnerské programy kulturních a tvůrčích odvětví a odvětví vzdělávání a odborné přípravy a také celoživotního vzdělávání, aby tak občané získali tvůrčí a mezikulturní dovednosti, aby se usnadnilo používání nových tvůrčích technik a nástrojů v oblasti vzdělávání, aby bylo posíleno celoživotní učení a odborné vzdělávání zejména skrze Evropský sociální fond, jelikož se jedná o oblast, která se z hlediska technologií výrazně proměňuje, a aby na druhé straně byla prostřednictvím výzkumu a výuky podněcována inovace v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví;
15. vyzývá členské státy, aby podporovaly dostupnost vzdělávání v oblasti řízení, obchodu a podnikání zvláště určeného odborníkům v kulturních a tvůrčích odvětvích, aby tak získali komunikační a podnikatelské dovednosti, které jsou nezbytné ve stále se měnícím společensko-ekonomickém prostředí; poukazuje na kladnou zkušenost s programem MEDIA v audiovizuální oblasti z hlediska odborné přípravy a řízení a přeje si, aby i program KULTURA byl vybaven obdobnými nástroji;
16. navrhuje, aby byly v rámci programů ERASMUS a ERASMUS pro mladé podnikatele vytvořeny nové pilotní projekty, které umožní širší spolupráci mezi univerzitami a podniky v kulturních a tvůrčích odvětvích;
17. zdůrazňuje, že je třeba předávat technologie a know-how a že je užitečné posilovat vzdělávání, zavádět programy odborného vzdělávání zaměřené na kulturní a tvůrčí odvětví a lépe využívat stávající programy a studijní plány, jež poskytují víceoborové vzdělávání a podporují spolupráci a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, studenty, odborníky v kulturním a tvůrčím odvětví, podniky všech velikostí, a to v soukromém i veřejném sektoru, řemeslníky a finančními institucemi;
18. uznává významnou úlohu, kterou hrají kulturní a tvůrčí odvětví při podpoře rozvoje obsahů evropské povahy, čímž přispívají ke kulturnímu sbližování členských států a užším vztahům mezi jejich obyvateli;
19. zdůrazňuje, že mezikulturní vzdělávání a schopnosti pomáhají občanům pochopit jiné kultury a přispívají tak k sociální integraci;
Pracovní podmínky a podnikání
20. uznává vliv, konkurenceschopnost a budoucí potenciál kulturních a tvůrčích odvětví jakožto důležité hnací síly pro udržitelný růst v Evropě, jež může hrát rozhodující úlohu v rámci hospodářské obnovy EU;
21. vyzývá Komisi, aby uznala kulturní a tvůrčí odvětví jako výkonnou součást evropského hospodářství, zejména co se týče jejich potenciálu přispět ke konkurenceschopnosti jiných hospodářských odvětví;
22. zdůrazňuje, že je potřeba se zabývat pracovními podmínkami a hospodářskými, sociálními, právními a daňovými aspekty v těchto odvětvích se zvláštním zřetelem k podnikatelskému rozměru kulturních a tvůrčích odvětví a k pracovním podmínkám;
23. v tomto ohledu zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat proti diskriminaci v odměňování a zlepšovat soulad pracovních pozic a dosažené kvalifikace;
24. proto vyzývá Komisi, aby provedla analýzu dopadu kulturních a tvůrčích odvětví na hospodářství v EU a aby zveřejnila průvodce hodnocením výkonnosti každého odvětví, pokud jde o zaměstnanost a vytváření podnikatelského bohatství;
25. zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet silného podnikatelského ducha v oblasti kultury a tvořivosti na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;
26. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit optimální podmínky pro zaměstnávání mladých absolventů univerzit a odborníků v tomto odvětví a zvýšit jejich příležitosti stát se podnikateli a rovněž je odborně připravit na specifické rysy kulturního a tvůrčího prostředí, pokud jde o ekonomické, daňové, finanční a technické záležitosti a o problematiku komunikace a marketingu, práv duševního vlastnictví a předávání znalostí mezi generacemi;
27. vyzývá Komisi, aby zřídila vícejazyčnou platformu, jež by na evropské úrovni umožnila vytváření sítí spojujících všechny pracovníky v kulturním a tvůrčím odvětví, tak, aby si v rámci těchto sítí mohli vyměňovat své zkušenosti, osvědčené postupy a odborné znalosti, aby mohli spolupracovat v rámci společných projektů nebo pilotních projektů na nadnárodní a přeshraniční úrovni a aby mohli získávat úplné informace o platných právních předpisech (v oblastech jako jsou autorská nebo sociální práva) a možnostech financování;
28. vyzývá Komisi a členské státy, aby do oblasti kulturních a tvůrčích odvětví opětovně zahrnuly neziskové subjekty, jakož i subjekty z oblasti sociální ekonomiky definované v usnesení Parlamentu o sociální ekonomice ze dne 19. února 2009, které působí v odvětvích souvisejících s kulturními a tvůrčími odvětvími, a umožnily tak zavedení daňových výhod, snadný přístup k úvěrům a ochranu zaměstnanců;
29. vyzývá Komisi, aby respektovala a uznala činnost vyvíjenou kulturními zařízeními a neziskovými organizacemi a soukromými iniciativami, které se podílejí na rozvoji kreativní ekonomiky podporující začlenění; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a ustálily osvědčené postupy, které usnadní přístup mladých – bez ohledu na jejich status (student, učeň, praktikant, žadatel o zaměstnání atd.) – a zejména zranitelných osob ke kultuře a k tvůrčím obsahům, např. prostřednictvím slev na vstupné, poukázek na kulturní akce nebo bezplatných kulturních akcí;
Postavení umělců
30. znovu potvrzuje, že je nezbytné zřídit evropský statut umělce, aby umělci mohli využívat uspokojivé pracovní podmínky a příslušná ustanovení v oblasti daňového režimu, práva na práci, sociální ochrany a autorských práv s cílem zlepšit mobilitu umělců v celé EU;
31. vyzývá tyto členské státy, které tak ještě neučinily, aby se řídily doporučením UNESCO a uznávaly odborný statut umělce;
Umělecká řemesla
32. připomíná, že umělecká řemesla představují jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit jejich trvalou existenci, jak zdůrazňuje usnesení Parlamentu ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě;
33. zdůrazňuje cíl zachování specifické povahy některých řemesel a předávání znalostí zejména v oblasti kulturních, tvůrčích a řemeslných odvětví a zaručení mechanismů předávání znalostí; navrhuje motivovat na místní, regionální a územní úrovni k pořádání seminářů zaměřených na předávání znalostí, které budou určeny zejména pro tradiční tvůrčí odvětví;
34. připomíná, že základem ekonomického modelu v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to i v odvětví luxusních produktů, které dobře charakterizuje toto odvětví, jsou inovace, stálá tvořivost, důvěra spotřebitelů a investice do pracovních míst, které často vyžadují vysoký stupeň kvalifikace a jedinečné know-how; vyzývá Komisi, aby ve svých návrzích, které mají dopad na kulturní a tvůrčí odvětví, podpořila udržitelnost tohoto ekonomického modelu přijetím regulačního rámce, který bude přizpůsoben charakteristikám těchto odvětví, zejména pokud jde o dodržování práv duševního vlastnictví;
35. zdůrazňuje, že v některých vysoce kvalifikovaných a mimořádně specifických řemeslech, která přispívají k existenci kulturních a tvůrčích odvětví v EU, existuje riziko nedostatku pracovních sil, a žádá Komisi a členské státy, aby po dohodě s podniky přijaly opatření nezbytná k zachování těchto mimořádných dovedností a k podpoře výchovy nové generace řemeslníků a pracovníků specializovaných na tato řemesla;
Lepší šíření a oběhu děl v digitálním věku
36. povzbuzuje členské státy, aby podporovaly šíření a oběh děl v celé EU;
37. uznává, že inovace by měly být podporovány nejen v oblasti technologií, ale i v procesech řízení, jakož i při realizaci konkrétních projektů a při jejich distribuci a marketingu;
38. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost stanovit specifické kroky a vhodné nástroje na podporu a rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví v Evropě, zejména malých a středních podniků, s cílem zkvalitnit vytváření, výrobu, propagaci a distribuci zboží a služeb v oblasti kultury;
39. zdůrazňuje, že využívání děl online se může stát skutečnou příležitostí, jak lépe šířit a uvádět do oběhu evropská díla, zejména audiovizuální, a to v takových podmínkách, kdy se legálně poskytovaná nabídka může rozvíjet v prostředí zdravé konkurence, v němž lze účinně bojovat proti nelegálnímu zpřístupňování chráněných děl a zavést nové způsoby odměňování tvůrců, a to tak, že budou mít finanční zájem na úspěchu svých děl;
40. vyzývá Evropskou komisi, aby dbala na přísné uplatňování článku 13 směrnice o audiovizuálních mediálních službách(11) , v němž se stanoví, že členské státy zajistí, aby audiovizuální mediální služby na vyžádání podporovaly výrobu evropských děl a přístup k nim, a dále ji vybízí, aby mu nejpozději do roku 2012 předložila zprávu o provádění tohoto ustanovení;
41. zdůrazňuje, že v zájmu zajištění lepšího šíření a oběhu evropských děl a repertoárů je třeba učinit kroky zaměřené na zlepšení a podporu překladu, dabingu, používání běžných či velkých titulků u evropských kulturních děl a jejich digitalizace a vypracovat v těchto oblastech konkrétní opatření, které budou součástí nové generace programů MEDIA a Kultura na období 2014–2020;
42. vyzývá Komisi, aby podpořila růst kulturních a tvůrčích odvětví, zejména v oblasti internetu, prostřednictvím přijetí příslušných opatření k zajištění toho, že všechny zúčastněné subjekty budou sdílet odpovědnost za rovnocennou ochranu produktů a služeb v digitálním prostředí, čímž se posílí důvěra spotřebitelů v produkty poskytované online;
43. vyzývá Komisi, aby zavedla právní rámec, který si bude klást za cíl zajištění vyšší důvěry v digitální prostředí, bez ohledu na to, zda je zaměřeno na trh či nikoli, a to tak, aby kulturní a tvůrčí odvětví na jedné straně a spotřebitelé na straně druhé mohli plně využívat digitálních kanálů šíření, aniž by se přitom museli obávat klamavých či zneužívajících praktik, které by je mohly od využívání těchto možností odradit;
44. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zaměřily zejména na úlohu knihoven jako institucí šířících kulturu a diskusních fór; zastává názor, že zodpovědnost a zdroje spojené s přechodem na digitalizaci by se měly rozdělit mezi knihovny, odvětví vzdělávání a odvětví kultury; připomíná, že je naléhavě třeba tento proces realizovat, protože evropské knihovny již nyní disponují omezenými zdroji určenými na přechod k digitálním médiím;
45. zejména zdůrazňuje, že je nutné rozšířit evropskou digitální knihovnu a rozvíjet ji jako centrální bod šíření evropského kulturního dědictví, kolektivní paměti a tvořivosti i jako výchozí bod vzdělávacích, kulturních, inovačních a podnikatelských činností; poukazuje na to, že umělecká spolupráce představuje jeden z pilířů našeho kulturního dědictví a našeho hospodářství a že je třeba vhodnými nástroji pro předávání znalostí a dovedností zajistit její trvalou existenci;
46. zdůrazňuje, že je nutné věnovat náležitou pozornost výzvám, jimž čelí tradiční oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, jako je vydávání a prodej knih a tištěná média;
47. vyzývá Komisi, aby vzhledem k tomu, že se vydavatelský průmysl se stále více posouvá směrem k výrobě a šíření digitálního obsahu, přijala opatření na podporu a zvýšení digitální gramotnosti; zdůrazňuje, že vydavatelé by měli být intenzivně zapojeni do iniciativ v oblasti digitální gramotnosti;
Vytvoření vnitřního trhu kulturních a tvůrčích obsahů
48. naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vytvořily evropský jednotný digitální trh a zavedly mechanismy pro technickou a finanční podporu kulturních a tvůrčích odvětví s cílem digitalizovat kulturní dědictví, jakož i společné evropské normy;
49. zdůrazňuje, že rychlé provedení a úspěch digitální agendy jsou důležité pro to, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohla v plném rozsahu využít všechny možnosti, jež přináší vysokorychlostní širokopásmové technologie s velkým dosahem a nové bezdrátové technologie, a aby se jim mohla úspěšně přizpůsobit;
50. vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby přijaly nezbytná opatření k vytvoření evropského vnitřního trhu s kulturními a tvůrčími obsahy online a zaručily přístup evropských občanů k těmto obsahům a zajistily také ochranu a spravedlivou odměnu oprávněných osob a stabilizaci všech zdrojů financování této tvorby;
51. vyzývá Evropskou komisi, aby v tvůrčím a kulturním odvětví podpořila uplatňování nových, inovačních ekonomických modelů, které by byly uzpůsobeny důsledkům globalizace a výzvám digitální doby, zejména pokud jde o odvětví vytvářející obsah;
52. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podmínky pro spravedlivý přístup k novým platformám a vybavení a pro interoperabilitu a normy; vyzývá Komisi, aby podporovala interoperabilitu mezi platformami, stanovila normy, které pomohou vytvořit trh usnadňující inovace a předešla používání systémů, které by mohly omezovat přístup k rozmanitému obsahu;
53. žádá Komisi, aby podporovala používání, šíření a rozvoj softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a otevřených norem, které představují potenciál pro inovace, kreativitu, šíření znalostí a vytváření pracovních míst;
54. konstatuje, že roztříštěnost trhu v kulturních a tvůrčích odvětvích je zčásti důsledkem kulturní rozmanitosti a jazykových preferencí uživatelů;
55. zdůrazňuje, že je nezbytné nalézt nejlepší možný způsob jak přizpůsobit právní rámce, zejména platná pravidla hospodářské soutěže, specifickým rysům odvětví kultury s cílem zajistit kulturní rozmanitost a přístup spotřebitelů k celé škále vysoce kvalitních kulturních obsahů a služeb;
56. konstatuje, že elektronický obchod a internet se rozvíjejí tak rychlým tempem, že časový odstup mezi generacemi technologií se zkracuje geometrickou řadou; domnívá se proto, že by měla být snaha uvést reakci Unie v podobě právních předpisů do souladu se současnými sociálními a obchodními požadavky, aby se kvůli zaostalosti nestala zbytečnou, a aby nebránila plnému rozvinutí potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví členských států EU;
57. zdůrazňuje, že je zapotřebí zvážit optimální podmínky pro rozvoj tohoto jednotného trhu, zejména pokud jde o daňové otázky, a to například uplatněním srážkových daní na příjmy plynoucí z autorských práv, a tím, že umožní zavedení snížené sazby DPH na kulturní zboží a služby, které jsou šířeny na fyzických nosičích nebo online, aby se dostalo podpory jejich rozvoji;
58. zdůrazňuje, že překážku řádného fungování vnitřního trhu představují také pravidla pro DPH a nedostatek dostupných způsobů plateb za prodej on-line a že je naléhavě nutné se jimi zabývat;
59. vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila konkrétní legislativní návrhy týkající se způsobu řešení těchto problémů s cílem odstranit stávající překážky rozvoje vnitřního trhu, zejména v on-line prostředí, ale respektovat přitom požadavky spotřebitelů a kulturní rozmanitost;
60. vyzývá Komisi, aby se zohledněním stěžejní iniciativy „Digitální agenda“ zvážila potřebu podpořit přizpůsobení evropského elektronického publikování výzvám hospodářské soutěže a vytvořit podmínky k podpoře interoperability systémů, přenositelnosti z jednoho zařízení na druhé a spravedlivé hospodářské soutěže;
Práva duševního vlastnictví
61. zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví jsou pro tvůrčí podniky základním kapitálem a pobídkou pro individuální tvůrčí činnost a investice do tvorby; vyzývá proto k vypracování plánů, které by pomohly kulturním a tvůrčím odvětvím přizpůsobit se přechodu na digitální média pomocí nových on-line služeb založených na nových formách správy práv podporujících autorská práva; dále vyzývá k vytvoření vyváženého právního rámce, jímž by se řídila ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví;
62. zdůrazňuje potřebu účinného prosazování práv duševního vlastnictví v off-line i on-line prostředí a v této souvislosti zdůrazňuje, že veškerá opatření by měla být pečlivě vyhodnocena, aby byla zaručena jejich účinnost, proporcionalita a soulad s Listinou základních práv Evropské unie;
63. vyzývá Komisi, aby přizpůsobila právní úpravu autorského práva digitální éře tak, aby kulturní a tvůrčí odvětví mohla těžit z výhod, které přinášejí digitální technologie a sbližování médií, a aby zvážila konkrétní opatření s cílem usnadnit využívání tvůrčího obsahu a archivovaného materiálu a jednoduché systémy jednoho kontaktního místa pro vypořádání práv;
64. v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou při rozvoji evropské tvořivosti a digitální ekonomiky hrají organizace pro kolektivní správu práv; vyzývá Komisi, aby v rámci probíhajících příprav návrhu směrnice o kolektivní správě práv zavedla takový právní rámec, který by podpořil činnost organizací pro kolektivní správu práv a opětovné začlenění rejstříků autorských práv;
65. vyzývá Komisi, aby umožnila fungování celoevropského systému udělování licencí, který by vycházel ze stávajících multiteritoriálních modelů udělování licencí k individuálním i kolektivním právům a usnadňoval spuštění služeb s širokou možností volby obsahu, čímž by se rozšířil zákonný přístup ke kulturnímu obsahu online;
66. vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly výměnu osvědčených postupů týkajících se účinných metod zvyšování veřejného povědomí, pokud jde o dopad porušování práv duševního vlastnictví;
67. naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se všemi zúčastněnými subjekty zorganizovaly na evropské, vnitrostátní a místní úrovni, zejména mezi mladými evropskými spotřebiteli, kampaň na zvýšení povědomí o nutnosti dodržovat práva duševního vlastnictví;
68. vyzývá Komisi a členské státy, aby potíraly protiprávní obchodní praktiky a porušování práv duševního vlastnictví, jimž mohou být kulturní a tvůrčí odvětví vystavena v podmínkách reálné i digitální ekonomiky;
69. zdůrazňuje potřebu konečně řešit problém tzv. „hladu po knihách“, se kterým se setkávají osoby se zrakovým postižením a osoby s poruchami čtení; připomíná Komisi a členským státům jejich povinnosti stanovené v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, aby přijaly veškerá příslušná opatření a zajistily, aby osoby se zdravotním postižením měly přístup k materiálům s kulturním obsahem v dostupných formátech, a aby zákony chránící práva duševního vlastnictví nepředstavovaly neodůvodněnou či diskriminující překážku pro přístup osob se zdravotním postižením k materiálům s kulturním obsahem;
70. vyzývá Komisi, aby v rámci Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) aktivně a pozitivně pracovala na schválení závazné právní normy vycházející z návrhu smlouvy, který vypracovala Světová unie nevidomých a jež v roce 2009 předložila WIPO;
71. zdůrazňuje potřebu řešit otázku osiřelých děl; vítá záměr Komise předložit návrhy v této oblasti; konstatuje, že problém osiřelých děl a „černé díry 20. století“ není omezen na tištěná díla, jako jsou knihy a časopisy, ale týká se všech druhů děl, včetně fotografií, hudby a audiovizuálních děl;
72. vyzývá Komisi, aby vybízela k finanční podpoře iniciativ soukromého sektoru zaměřených na vytvoření široce dostupných práv a databází repertoárů z hudební, audiovizuální a jiné oblasti; takové databáze by zvýšily transparentnost a zjednodušily postupy pro vypořádání autorského práva;
73. vyzývá Komisi, aby podpořila vytváření spravedlivých, nestranných a účinných alternativ řešení sporů pro všechny zúčastněné strany;
74. domnívá se, že by Komise měla zohlednit specifické problémy, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, pokud jde o uplatňování práv duševního vlastnictví podle zásady „mysli nejdříve v malém“, která byla zavedena na základě iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, mimo jiné uplatňováním zásady zákazu diskriminace malých a středních podniků;
75. vítá revizi systému ochranné známky EU, kterou uskutečnila Komise a vyzývá ji, aby dohlédla na uskutečnění patřičných kroků, které ochranným známkám zajistí stejnou úroveň ochrany v on-line i off-line prostředí;
Financování kulturních a tvůrčích odvětví
76. připomíná, že všechny politiky a opatření na podporu a financování kulturních a tvůrčích odvětví musí vzít v úvahu typické rysy každého segmentu tohoto odvětví;
77. vyzývá Komisi, aby u kulturních a tvůrčích odvětví stanovila v plném rozsahu statut malých a středních podniků s odkazem na veškeré způsoby přístupu k úvěru, podpory začínajícím podnikatelům, ochrany zaměstnanců, vhodně přizpůsobené specifickým vlastnostem odvětví, a to se zvláštní pozorností k nízké kapitalizaci, k ohodnocení značky jako aktiva, k počáteční velmi rizikové fázi, k silnému vlivu informačních technologií, k přerušovanému zaměstnání a k potřebě centralizovaných služeb;
78. vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zvážily zavedení nových inovativních finančních nástrojů, jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, jako jsou např. mechanismy bankovních záruk, vratné zálohy, fondy rizikového kapitálu a pobídky pro vytváření partnerství na místní úrovni, přičemž by tyto nástroje vzaly v úvahu potřeby tohoto odvětví a zejména zohlednily, že kapitál kreativní činnosti se vztahuje často jen na materiální hodnoty;
79. podporuje využívání stávajících evropských fondů a programů (např. nástroje mikrofinancování) pro rozvoj malých podniků a mikropodniků působících v kulturních a tvůrčích odvětvích, a to s cílem optimalizovat podporu poskytovanou podnikům prostřednictvím snadnějšího přístupu k informacím o možnostech financování, a prosazuje zjednodušení postupu podávání žádostí v této věci;
80. navrhuje zavedení krátkodobého mikrofinancování, jež by podpořilo experimentování a rozvoj inovačních a tvůrčích kulturních projektů;
81. doporučuje Komisi, aby zhodnotila význam strukturálních fondů společně se současnými a budoucími programy v oblasti kultury, audiovizuálních médií, vzdělávání a programy pro mládež z hlediska jejich potenciálu přispět k rozvoji tvůrčího odvětví a aby z těchto výsledků vyvodila obecné závěry pro lepší politiku v oblasti poskytování podpory a řídila se jimi;
82. dále uznává, že programy EU, jako je program pro inovace a konkurenceschopnost, jsou efektivní, pokud jde o poskytování přístupu k financování pro malé a střední podniky, a navrhuje, aby Komise posoudila, zda je možné vytvořit podobné konkrétní programy pro kulturní a tvůrčí odvětví;
83. vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření zvláštní rozpočtové linie v rámci stěžejní iniciativy „Digitální agenda“, z níž by se měl podpořit přechod kinosálů v Evropě na digitální formu, aby se zajistilo, že všichni evropští občané budou mít přístup k obsahům, jež vyjadřují různorodou evropskou identitu, a aby stoupla celková konkurenceschopnost evropského odvětví kinematografie;
84. zdůrazňuje význam sponzorství a partnerství veřejného a soukromého sektoru při financování a podpoře kulturních a tvůrčích činností a vyzývá ke zlepšení přístupu k úvěrům pro tato odvětví a ke zvážení alternativních způsobů podpory sponzorství ze strany podniků, například daňových úlev či daňových pobídek;
85. zdůrazňuje, že je důležité vychovávat odborníky z odvětví bankovnictví, kteří by byli schopni zajistit poradenství v oblasti financování kulturních a tvůrčích projektů, a zlepšit tak přístup k úvěrům u finančních institucí;
86. zdůrazňuje význam rozvoje konzultačních a poradenských služeb zaměřených na otázky financování a řízení podniků, přičemž tyto služby tyto služby umožní odborníkům z kulturních a tvůrčích odvětví, zejména z prostředí malých a středních podniků a mikropodniků, využívat nástroje nezbytné ke správnému řízení podniku a zlepšit tak vytváření, produkci, propagaci a šíření zboží a služeb v oblasti kultury;
87. zdůrazňuje, že je zapotřebí vyškolit odborníky , aby byli schopni zajistit hospodářskou a finanční udržitelnost kulturních a tvůrčích projektů, a zlepšit tak přístup k úvěrům u finančních a bankovních ústavů, které nebývají zpravidla dostatečně obeznámeny se specifickými rysy tohoto odvětví;
88. vyzývá Komisi, aby v souvislosti s digitální agendou pomohla malým a středním podnikům v kulturních a tvůrčích odvětvích při hledání konkurenceschopných a inovativních modelů on-line podnikání nenáročných pro uživatele a založených na spolufinancování a sdílení rizik mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a prostředníky;
89. proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že postupy při zadávání veřejných zakázek nezatíží malé a střední podniky zbytečnými náklady a administrativními výdaji;
90. v souvislosti se zahájením osmého rámcového programu pro výzkum v prosinci 2011 vyzývá Komisi, aby stanovila finanční linii určenou na uskutečňování projektů a na zahajování podnikatelských činností v oblasti kulturních a tvůrčích odvětví, které předkládají mladí lidé do 35 let;
91. žádá, aby z regionálního indikativního programu evropského nástroje sousedství a partnerství na období 2011–2013 byla přidělena přednostní linie financování kulturním a tvůrčím odvětvím se zvláštním důrazem na audiovizuální oblast a na výrobu a distribuci audiovizuálních děl v evropské části Středomoří;
92. navrhuje, aby byl využit rámec ECIA (Evropské aliance tvůrčích odvětví), jenž by poskytl platformu pro přístup k informacím a radám týkajícím se připravenosti investovat a dlouhodobých obchodních strategií a pro přístup k půjčkám, garančním fondům a přeshraničním soukromým investicím, a aby byla prozkoumána možnost založení Banky tvůrčích odvětví;
93. vybízí členské státy a místní a regionální orgány, aby vytvořily příznivé podmínky pro komunikaci mezi kulturními a tvůrčími odvětvími a organizacemi, které by mohly tato odvětví financovat, a vyzývá uvedené orgány, aby zvýšily informovanost finančních ústavů o specifických rysech kulturních a tvůrčích odvětví, což je může povzbudit k tomu, aby investovaly do těchto odvětví, zejména do malých a středních podniků a mikropodniků, na základě kulturních projektů s vysokým ekonomickým potenciálem;
94. podněcuje místní, územní a regionální orgány, aby v podvědomí finančních institucí zakotvily informace o specifických rysech kulturních a tvůrčích odvětví, a povzbudily je tak k investování do tohoto druhu odvětví, zejména do malých a středních podniků;
Místní a regionální spolupráce
95. zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví v mnoha případech přispívají k přeměně upadajících místních ekonomik, neboť napomáhají vzniku nových druhů hospodářských činností, vytvářejí nová a udržitelná pracovní místa a zvyšují atraktivitu evropských regionů a měst, a to v zájmu sociální a územní soudržnosti;
96. zdůrazňuje, že kultura má zásadní úlohu pro udržitelný rozvoj přeshraničních regionů, a je si vědom skutečnosti, že infrastruktura a vybavení pro kulturní a tvůrčí odvětví může přispět k dosažení územní soudržnosti; je přesvědčen, že podněcování kultury a tvořivosti je nedílnou součástí územní spolupráce, kterou je třeba posilovat;
97. vyzývá všechny orgány zapojené na místní úrovni, aby využívaly programy územní spolupráce s cílem aplikovat a předávat si osvědčené postupy pro rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví;
98. doporučuje jednak posílit důkladnější vědecký výzkum týkající se vzájemné spojitosti mezi kulturní nabídkou a usazováním kulturních a kreativních podniků a průzkum významu kultury jako lokalizačního faktoru na úrovni EU, a jednak podpořit vědecký výzkum týkající se dopadů usazování kulturních a kreativních podniků na danou lokalitu;
99. vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly dostupné znalosti, pokud jde o postupy, potřeby a dobré zkušenosti s přeshraniční spoluprací v rámci kulturních a tvůrčích odvětví, aby získaly konkrétní odborné znalosti o kultuře, tvořivosti a přeshraničních regionech (zejména v málo prozkoumaných oblastech, jako je propojení mezi kulturou, kreativitou a hospodářstvím) a aby vypracovaly přeshraniční strategie pro správu kulturního dědictví a zdrojů;
100. vyzývá místní a regionální orgány, aby vytvořily místa pro setkávání a položily základy pro vznik místních sítí s cílem zvyšovat informovanost a znalosti všech pracovníků v tomto odvětví formou výměny odborných znalostí, experimentů, zlepšování schopností a vzdělávání v oblasti inovativních technologií, mezi něž patří například digitální technologie, jakož i poskytovat široké veřejnosti informace o kulturních a tvůrčích odvětvích formou vzdělávání, diskusí a jiných uměleckých a kulturních činností a podporovat rozvoj středisek tvořivosti a podnikatelských inkubátorů, které mladým tvůrčím odborníkům a podnikům dovolí pracovat v rámci sítí, podporovat inovaci a zajistit, aby se toto odvětví mohlo více zviditelnit;
101. vyzývá místní a regionální orgány, aby se sdružovaly do sítí, v nichž si mohou vyměňovat osvědčené postupy a zavádět přeshraniční a nadnárodní pilotní projekty;
102. zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou výrazně přispět k lepšímu šíření a oběhu kulturních statků organizováním, podporováním a propagováním kulturních akcí;
103. upozorňuje na to, že infrastruktury a zařízení kulturních a tvůrčích odvětví hrají důležitou úlohu při rozvoji prostředí měst a velkoměst, při vytváření atraktivního prostředí pro investice a zejména při zvelebování a revitalizaci starých průmyslových čtvrtí, a zároveň že kulturní dědictví přidává hodnotu a propůjčuje individuální ráz rozvoji a obnově venkovských oblastí, především prostřednictvím povzbuzení cestovního ruchu na venkově a prevenci jeho vylidňování;
104. dále se domnívá, že tyto infrastruktury a zařízení zaujímají významné místo ve strategiích usilujících o zvelebení starých průmyslových zón a v politikách, které určují nově vznikající oblasti v cestovním ruchu a znovu definují tradiční cestovní ruch;
105. domnívá se tedy, že v rámci partnerství orgánů veřejné moci zastupujících různé oblasti politiky, malých a středních podniků a příslušných zástupců občanské společnosti je třeba podporovat vytváření nových a rozvoj stávajících kulturních a tvůrčích odvětví pomocí strategií vnitrostátního, regionálního a místního rozvoje;
106. vybízí proto členské státy a regiony, aby pro takovou spolupráci vytvořily podmínky, navrhly politiky, které budou zahrnovat investice do infrastruktury i investice do lidských zdrojů, a prozkoumaly možnosti systémů inovačních poukázek pro podporu malých a středních podniků a jednotlivců působících v oblasti kultury a tvorby při získávání profesních dovedností;
107. zastává názor, že by Komise mohla věnovat více pozornosti partnerským ujednáním mezi městy, obcemi a regiony, která po mnoho let poskytují kvalitní fórum pro spolupráci v kulturní a tvůrčí oblasti a výměnu informací; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými sdruženími místních a regionálních orgánů podpořila moderní a vysoce kvalitní partnerské iniciativy a výměny, které zahrnují všechny části společnosti;
108. navrhuje, aby byl jako součást Evropského roku dobrovolnictví vytvořen akční program věnovaný propagaci kultury v zahraničí a přeshraniční spolupráci v oblasti kultury;
Evropské hlavní město kultury
109. zdůrazňuje všeobecné uznání Evropského hlavního města kultury jako „laboratoře“ městského rozvoje prostřednictvím kultury; vyzývá Komisi, aby podpořila tuto iniciativu a zajistila vhodné podmínky pro předávání osvědčených postupů, kulturní spolupráci a zavádění sítí pro sdílení zkušeností s příležitostmi v rámci kulturních a tvůrčích odvětví s cílem plně využít potenciálu těchto odvětví;
110. vyzývá, aby byly do programů akcí pořádaných v rámci Evropských hlavních měst kultury zahrnuty diskuse o potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví;
Móda a cestovní ruch
111. domnívá se, že na seznam kulturních a tvůrčích odvětví uvedený v zelené knize je třeba doplnit módu a kulturní a udržitelný cestovní ruch; zdůrazňuje, že tato dvě odvětví se vyznačují velkou tvořivostí a podnikavostí, což jsou vlastnosti nezbytné pro ekonomiku a mezinárodní konkurenceschopnost EU;
112. připomíná, že cestovní ruch má podstatný význam pro kulturní a tvůrčí odvětví a doporučuje Komisi zasadit se o to, aby města a regiony výrazněji využívaly kulturu jako jedinečné aktivum, aby posílily vzájemnou spolupráci v oblasti kulturního cestovního ruchu, rozvinuly formy spolupráce mezi kulturním odvětvím a odvětvím cestovního ruchu a tento společný marketingový záměr podporovaly;
Mezinárodní vztahy a obchod
113. zdůrazňuje význam výše uvedené Úmluvy UNESCO, kterou považuje za zásadní nástroj k zajištění tzv. kulturní výjimky v mezinárodním obchodu se zbožím a službami kulturní a tvůrčí povahy v mezinárodním rámci WTO;
114. konstatuje, že pokud jde o podporu vzájemných výměn a kulturní rozmanitosti, přístup na trh třetích zemí je ztížen existencí značného množství celních i necelních překážek, které, spolu s nedostatkem sítí umožňujících šíření a využití, znesnadňují možnost skutečného průniku evropské kultury na tyto trhy;
115. zdůrazňuje velký potenciál kulturních a tvůrčích odvětví na poli mezinárodního obchodu a domnívá se, že jejich význam se podceňuje, protože je obtížné v této věci shromáždit podklady;
116. s ohledem na značný počet uzavřených dvoustranných obchodních dohod vyzývá Komisi, aby předložila Evropskému parlamentu jasnou globální strategii týkající se protokolů o kulturní spolupráci (PCC), které představují přílohu uvedených dohod, s cílem přizpůsobit nabídku evropské spolupráce potřebám a charakteristikám kulturních a tvůrčích odvětví partnerských zemí, a to s ohledem na závazky přijaté vůči WTO a při dodržení ducha i litery Úmluvy UNESCO;
117. vyzývá členské státy a Komisi, aby zvýšily podíl vývozu kulturních a tvůrčích produktů a služeb a zasadily se o to, aby bylo evropské kulturní a kreativní odvětví lépe známo i za hranicemi EU.
o
o o
o o
118. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
(1) Úř. věst. L 201, 25.7.2006, s. 15.
(2) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(3) Úř. věst. L 372, 27.12.2006, s. 1.
(4) Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 12.
(5) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 16.
(6) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2010, s. 16.
(7) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.
(8) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.
(9) Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, p. 223.
(10) http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/doc/CONS_NATIVE_CS_2009_08749_1_EN.pdf
(11) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.
(19.05.2011) ZDROJ: Evropský parlament
S podporou Nadace OSF Praha
a Ministerstva kultury
© 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
ISSN 1214-8369
© 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |
Optimalizace stránek e4you s.r.o.