Ve Studiu Divadla Drak v Hradci Králové se dne 9. března 2012 v 16. hod uskuteční diskuze na téma přiležitostí a vizí kultury mladých a pro mladé v Hradci Králové. Diskuze je součástí polsko-českého kulturního projektu COOLture freshmaker, jehož hlavní myšlenkou je setkávání a spolupráce mladých lidí do 30 let a zmapování praxí v oblasti kulturní politiky mládeže ve čtyřech evropských městech, která usilovala o titul Evropské hlavní město kultury - Toruň, Szczecin, Plzeň, Hradec Králové.
Zpráva o státní podpoře umění průběžně hodnotí implementaci Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 a přináší návrh tezí pro vypracování nového strategického dokumentu pro období 2014-2020. Zpráva je součástí víceletého projektu Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR, který realizoval Institut umění – Divadelní ústav. Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013 je první vládou schválený strategický dokument zaměřený výhradně na podporu umění, který vznikl po roce 1989. Pro Institut umění Divadelní ústav zprávu zpracovala Marta Smolíková z ProCulture o.s.
Institut umění vydal jako jeden z výstupů výzkumného projektu Sociálně ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR publikaci Kulturní a kreativní průmysly v ČR. Tato publikace nabízí první podrobný přehled o stavu jednotlivých kulturních a kreativních průmyslů v České republice. Odvětví (Architektura, Reklama, Design, TV a rozhlas, Hudba, Film, Trh s uměním, Knihy a tisk, Videohry, Scénická umění a Kulturní cestovní ruch) jsou analyzována a popsána v samostatných studiích. Kromě jiného publikace přináší definici kulturních a kreativních průmyslů, kterou je možno použít v českém kontextu... Kreativní průmysly jsou průmyslová odvětví, jejichž základem je individuální lidská kreativita, lidské dovednosti a talent. Zároveň jsou kreativní průmysly odvětvími s potenciálem vytvářet bohatství a pracovní místa zejména prostřednictvím využití duševního vlastnictví. Česká republika tak získává jednu z důležitých argumentačních bází v rámci prosazování potenciálu kulturních a kreativních odvětví.
V září 2011 se konalo v odborné a organizační gesci MKČR a MŠMT diskuzní fórum na téma Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí. Jeho cílem bylo otevřít celospolečenskou diskusi o roli a podpoře uměleckého vzdělávání v ČR. Fórum prezentovalo různé podoby formálního a neformálního uměleckého vzdělávání a nabídlo některé možnosti jejich propojení. Závěr fóra upozornil na koncepční problémy v této oblasti například neexistence koncepčního nastavení spolupráce mezi MŠMT a MK v oblasti uměleckého vzdělávání a také institucionalizované systémové podpora umění a uměleckých institucí obdobně, jako je tomu v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Fórum přineslo návrhy řešení některých problémů mezi jinými ustavení expertní komise pro umělecké vzdělávání ve společné gesci MŠMT – MK a oborové komise pro hudbu, divadlo, tanec, film, výtvarné umění pod gescí MŠMT – MK či návrh vytvořit Koncepci mezirezortního financování (MK, MŠMT, MPO, MZ, MPSV), např. ve formě Fondu pro kreativitu.
Vedle církevních restitucí, které považuje nová ministryně Alena Hanáková (STAN) za svou "absolutní prioritu" by také chtěla úřad více otevřít spolupráci s odbornou veřejností. „Jsem člověk, který vždycky usiluje o konsenzus, o rozumný kompromis. Ten není možný bez toho, že bych naslouchala všem relevantním hlasům. Také proto jsem se rozhodla nabídnout spolupráci panu Ivu Mathé, který má důvěru odborné veřejnosti a kterého si i já jako odborníka velmi vážím,“ řekla Alena Hanáková. Ministryně také hodlá vést úřad ministerstva transparentně a to dle pravidla .."bude zveřejňováno vše, co není ze zákona tajné – tedy i dodavatelské smlouvy, detaily výběrových řízení a podobně.“ Dalšími prioritami jsou úprava tzv. tiskového zákona, prosazující demokratické principy i v médiích komunální úrovně a dále novela památkového zákona v oblasti archeologie, která by měla blíže vymezit obsah výzkumu či usnadnit život jednotlivým stavitelům rodinných domků.
Státní fond kultury může po pěti letech začít fungovat. Sněmovna ČR zvolila dne 15. prosince 2011 všech 13 nových členů jeho rady a to na základě návrhu odházejícího ministra kultury Jiřího Bessera. Mezi členy a členkami Rady Fondu kultury byla jmenována také Marta Smolíková, ředitelka ProCulture. Funkční období Rady jsou 3 roky. Fond kultury byl v roce 1992 zřízen jako mimorozpočtový nástroj finanční podpory umění. Příjmy do fondu plynou z komerčních pronájmů nemovitostí, vstupného na expozici českého kubismu, autorských práv děl bez dědiců, poplatků za přijaté žádosti a po novele zákona o ČT 302/2011, byl stanoven také mechanismus příjmů Fondu kultury z výnosů reklam vysílaných na programu ČT 2. Dle článku Lidových novin ze 6. září 2011 se pak.. očekává, že by Fond kultury mohl dostávat kolem deseti milionů korun ročně. Rada Státního fondu kultury ČR podpořila celkem 122 projektů naposled na přelomu roku 2005 a 2006 a to částkou 10,4 milionu korun.
3. října 2011 byla zveřejněna Koncepce transformace státních příspěvkových organizací Státní opera Praha a Národního divadla. Současně media přinesla zprávu, že během příštího roku proběhne výběrové řízení na ředitele Národního divadla, které po 1. lednu 2012 Státní operu majetkově připojí. Současnému řediteli Ondřeji Černému, který je ve funkci od roku 2007 končí mandát na jaře 2013, přičemž třetí fáze transformace je naplánovaná až na rok 2014. Právě poslední, třetí fáze zahrnuje práce na dlouhodobém zkvalitnění umělecké úrovně obou současných organizací a zavádění nově přijatých legislativních změn do organizační struktury. Na konci transformace očekává ministerstvo kultury ekonomicky a organizačně stabilní, výkonnou, a umělecky dravou organizaci, která bude dále budovat povědomí o kvalitě svých značek nejen v Čechách, ale také v zahraničí. Proces transformace tedy přesáhne funkční období současného ředitele i současné vlády.
Ministerstvo kultury vydalo metodické doporučení k zápůjčkám sbírkových předmětů do zahraničí v režimu zákona č. 122/2000 Sb. Reaguje tak na již proběhlou exekuci tří uměleckých děl, Emila Filly, Vincence Beneše a Otto Gutfreunda v pojistné hodnotě 36 milionů korun, ze sbírek Národní galerie v Praze a Moravské galerie v Brně zapůjčených do Rakouska a na hrozbu možných exekucí majetku, tedy i kulturních statků ČR v zahraničí, v souvislosti se sporem mezi Českým státem a společností Diag Human. Z metodického pokynu kromě jiného vyplývá, že MK nebude vydávat až do odvolání povolení k vývozu sbírkových předmětů z důvodů vystavování, konzervování a restaurování v jakékoliv pojistné hodnotě nebo povolení k vývozu sbírkových předmětů z důvodů preparování nebo vědeckého zkoumání, jejichž celková pojistná hodnota je vyšší než 100 tis. Kč. Individuálně, s přihlédnutím k aktuálnímu vývoji soudních sporů, pak bude MK řešit ty případy zápůjček do zahraničí, u nichž organizace zapůjčující zajistí v dané zemi Immunity from Seizure, tedy právní záruku nezabavitelnosti.
