Rada pro umění, poradní sbor ministra kultury sestavený z nezávislých odborníků i zástupců příspěvkových organizací ministerstva, se sešla 25. května na svém pátém zasedání. Hlavním bodem programu byla Zelená kniha (Green Paper) „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“, kterou zveřejnila Evropská komise k veřejné konzultaci. Program byl naplánován rovněž s ohledem na hodnocení pokroku v návaznosti na úkol č. 9 Koncepce účinnější podpory umění pro léta 2007-2013, který se týká mapování potenciálu kulturního průmyslu v návaznosti na umění.
Iniciativa Za Česko kulturní oslovila jednotlivé politické strany s pěti otázkami ohledně kultury v povolebním období. Otázky se věnovaly i pohledu na kulturu v případě, že by strany získaly křeslo ministra/ministryně kultury. Ředitelka centra ProCulture /Otevřené společnosti, o.p.s., která byla v loňském roce nominávána na post ministrně kultury stranou Zelených do úřednické vlády Jana Fischera, zodpovídá jako nezávislá expertka Zelených.
Ministerstvo kultury předkládá Vládě Koncepci podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2010 – 2016. Záměrem dokumentu, kromě stanovení cesty, kterou by se měla státní podpora české kinematografie v materiálním i nemateriálním smyslu ubírat, je rovněž popsat mnohá specifika sektoru a upozornit na nedostatky a dlouhodobě neřešené problémy. Koncepce obsahuje návrh dvaceti opatření. Ta jsou navrhována tak, aby v co nejširší míře splňovala potřeby a možnosti rozvoje české kinematografie. Koncepce může sloužit v příštích několika letech jako solidní podklad pro legislativní a nelegislativní kroky v oblasti kinematografie. Součástí Koncepce jsou tři přílohy (Historie – základní vývojové tendence české kinematografie, Institucionální zajištění české kinematografie, Ekonomické aspekty české kinematografie). Koncepce je předkládána vyplývá z Programového prohlášení vlády ČR z června 2009 a z Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013.
Digitalizace kin je největší technologickou změnou od nástupu zvuku a má za důsledek kvalitativní proměnu v technologii kina. V České republice začala v roce 2009, na jehož konci bylo digitalizováno celkem 54 kin, přičemž 52 z 54 sálů bylo kromě splnění standardů DCI vybaveno i stereoskopickou digitální projekcí. Na základě materiálu z dubna 2009 Digitalizace kin v České republice, informace o přechodu na digitální projekci obrazu a zvuku aktivně vstoupilo do procesu digitalizace kin také Ministerstvo kultury a Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie. Podle glosy Aleše Danielise, kterou ve spolupráci s časopisem Cinepur přinášíme, měla digitalizace 54 kin dopad na celkové roční tržby kin, které prolomily hranici 1 miliardy korun. Zároveň tato nová technologie nabízí také rozšíření tvůrčích možností pro některé filmaře stojící mimo běžný komerční proud kinematorgrafie.
Rada pro umění, poradní sbor ministra kultury sestavený z nezávislých odborníků, akademiků i zástupců příspěvkových organizací ministerstva, se sešla 4. března 2010 na svém čtvrtém zasedání. Zabývala se zejména podporou prioritních akcí v oblasti umění a možnostmi vytvoření veřejnoprávní instituce v kultuře.
Ani po týdnu česká média či odborná veřejnost nekomentovala zprávu, že došlo k dohodě ministra kultury a generálního ředitele Milana Knížáka o jeho odchodu z čela Národní galerie, Knížák se letos dožije 70ti let. Ministr kultury Václav Riedlbauch toto sdělil v rozhovoru M. Ševčíkové pro Český rozhlas 6 dne 6. ledna 2010 v pořadu Aréna. Sám ministr Riedlbauch uvedl, že pozici ředitele Národní galerie chápe jako jeden z klíčových postů české kultury. Datum odchodu Milana Knížáka a termínů výběrového řízení na nového generálního ředitele Národní galerie bude veřejnosti oznámeno v řádu několika týdnů. V rozhovoru se ministr kultury dále vyjadřoval k aktuálním problémům kulturní politiky, k rozpočtu na kulturu, o přístupu MK k činnosti příspěvkových organizací, k památkovému zákonu, novele autorského zákona i roli ministerstva kultury či názorů odborné veřejnosti.
Rozhovor s náměstkem Národního památkového ústavu Milanem Svobodou na téma připravovaného projektu Edukativní centra, který chce využít kulturně - výchovný potenciál souboru hradů a zámků spravovaných Národním památkovým ústavem. Projekt počítá s financováním z evropských strukturálních fondů. V souvislosti s projektem zmiňuje Svoboda některé z problémů, na které v současné době NPÚ při tvorbě edukativních programů naráží, když říká:... V současné době je NPÚ schopno edukativní programy koncipovat, tzn. vymýšlet. Nyní máme k dispozici řadu pracovních sešitů či tematických vycházek. Nápadů je dost. Problém nastane ve chvíli, kdy chceme tyto produkty nabídnout školám ve větší míře. Narážíme jednak na nedostatek hmotného zabezpečení – není dostatek financí na tisk či obecně produkci kvalitních pracovních sešitů apod., ale hlavně nemáme prostředky pro honorování lektorů, kteří by edukativní programy animovali....NPÚ zkrátka v tuto chvíli nedisponuje profesní skupinou, která by se účelově edukativními produkty zabývala (na rozdíl od našich zahraničních partnerů). Rozhovor byl publikován s laskavým svolením redakce Místní kultury.
Rada pro umění, poradní sbor ministra kultury, sestavená z nezávislých odborníků, akademiků i zástupců příspěvkových organizací ministerstva, se 20. října 2009 sešla na svém třetím zasedání. Zabývala se možnostmi dalšího vývoje Státního fondu kultury, programem podpory vědy a výzkumu v umění a v neposlední řadě podmínkami pro účast ve výběrových řízeních na posty ředitelů příspěvkových organizací Ministerstva kultury ČR.