Kulturní politika v ČR

Město Plzeň se rozhodlo usilovat o kandidaturu na Evropské město kultury v roce 2015. Města nejsou jmenována evropským hlavním městem kultury pouze pro to, čím jsou nebo co vykonala. O titul musí požádat 6 let před rokem konání akce a žádost o musí obsahovat roční program s evropskou přidanou hodnotou, která je sama o sobě velkým oříškem. Program musí být provázán s ostatními národními kulturními strategiemi nebo politikami členského státu, o kterých se předpokládá, že je každý členský stát má. Plzeňský magistrát se rozhodl zahájit přípravný proces na Evropské město kultury internetovou anketou mezi obyvateli města. Další akce budou následovat.

Podle červnového vládního návrhu státního rozpočtu je pro kulturu prozatím na příští rok 2008 přibližně o jednu miliardu méně než letos. Dne 21. června oznámil ministr kultury Václav Jehlička na tiskové konferenci, že zvažuje sloučení či zrušení některých příspěvkových organizací. Přesto Jehlička věří, že se mu podaří prosadit stejnou, případně i vyšší sumu, než má k dispozici letos.

Výsledkem práce Pracovní skupiny zřízené Ministerstvem kultury ČR v srpnu 2006 jsou teze zákona o kinematografii, které byly 28. března 2007 prezentované kulturnímu podvýboru Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tyto teze přinášejí koncepční řešení pro celou oblast kinematografie a měly by se stát základem pro vytvoření nového střešního zákona o kinematografii a úpravu zákonů souvisejících. Pracovní skupina byla ustanovena po té, co nebyla schválena novela zákona o Státním fondu na podporu české kinematografie, projednávaná na jaře loňského roku ve sněmovnách Parlamentu.

S grantem kraje Edice Vysočiny vyšlo dosud na 70 publikací a v tiskárnách je připraveno dalších 19. Zastupitelé pro vydavatele dosud schválili podporu ve výši šest milionů korun. Podle ředitelek knihoven i prodejců je o knihy velký zájem. Některé výpravné publikace byly podle zjištění ČTK rychle vyprodány, ačkoliv byly k dostání jen v úzké prodejní síti. Letos bude grant Edice Vysočiny vyhlášen počtvrté, asi v červnu.

Ministr kultury Martin Štěpánek představil ve středu 27. září 2006, nejprve členům kulturního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu a po té na tiskové konferenci veřejnosti, své strategické cíle. Důležitým pro kulturní veřejnost bylo ministrovo sdělení (jak výboru, tak novinářům), že půl miliardové navýšení rozpočtu ministerstva kultury (MK), ke kterému došlo při jeho zářiovém schvalování vládou, bude alokováno do programů MK, a to jak na programy záchrany a obnovy kulturních památek, tak na kulturní služby a podporu umění.

Ukázalo se, že strana, která se osm let připravovala na převzetí vlády, neměla do poslední chvíle jasno, koho do funkce ministra navrhne. Z konzervativního hlediska to je právě kultura, která určuje úspěch společnosti, zatímco liberálové kulturu oceňují zejména proto, že společnosti i politice nastavuje zrcadlo a tím ji chrání a dává příležitost k ozdravování. Měl by to být ministr kultury, kdo bude schopen pojmenovat roli kultury ve společnosti a nabídnout vládě efektivní způsob administrativy a zejména alternativy utváření vhodného prostředí pro rozvoj kulturních aktivit, zpřístupňování kulturního dědictví občanům, zdravého mediálního prostředí i náležitého postavení církví a náboženských společností v ateistické zemi. Kulturní politika, která vznikla v roce 1999, je zastaralá, aniž se řada věcí někdy splnila. Častým argumentem byl a je nedostatek peněz, je však otázkou, proč peníze nebyly. Chybí koncepce, plány, vize.

V roce 2005 tvořily osoby starší 65 let 14,2% obyvatel ČR. Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované ČSÚ by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což bude každý třetí člověk. Ministerstvo pro místní rozvoj (MPSV) přijalo již v roce 2002 program přípravy na stárnutí, který mezi deseti kapitolami zahrnuje i společenské a kulturní aktivity. Jedním z úkolů bylo začlenit přípravu na stárnutí do Kulturní politiky (ta měla být zpracována do konce roku 2005) ale i jiné z konkrétních bodů se týkají ministerstva kultury. MPSV koncem srpna zveřejnilo informace o plnění programu na přípravu stárnutí, ve které je např. uvedeno, že ministerstvo kultury (MK) si postavilo nové výtahy; kuřáci mohou nadále kouřit pouze ve vnějších prostorách MK; nebo, že senioři se podílejí jako dobrovolníci na práci různých poradních orgánů MK.

Vláda rozhodla o pokračování Projektu internetizace knihoven do roku 2015. Jeho záměrem je trvalá úhrada provozu připojení knihoven, která bude probíhat v plné výši ze státního rozpočtu. Financování a řízení  projektu přejde do kompetence Ministerstva kultury (původně projekt předkládalo Ministerstvo informatiky). Všechny knihovny by měly být připojeny do 31. prosince 2007 a cílová rychlost připojení by měla do budoucna činit 10 MBit/sec. Připojení knihoven umožní alternativní nabídku míst veřejného přístupu k internetu a rozšíří veřejnosti přístup k informacím z veřejné správy.