Kulturní politika v ČR

Rozhodnutím Rady Středočeského kraje k z 19. ledna 2009 se České muzeum výtvarných umění musí přemístit z pražské adresy do konce dubna, aby na jeho místě mohlo být otevřeno turistické informační centrum Středočeského kraje. Centrum ve třech staroměstských, původně měšťanských domech má provozovat Středočeská turistická a informační služba (STIS a.s.). Dle stanoviska ČMVU ze dne 29. ledna však projektový záměr Centra umění počítal s tím, že část muzea zůstane umístěna v Praze, proto nejsou prostory v Kutné hoře připraveny na přesun všech pracovníků ani pro odborné činnosti, které musí sbírkotvorná instituce ze zákona vykonávat. Hrozí rozpad kolektivu specializovaných odborných pracovníků. Zaměstnanci muzea hodnotí rozhodnutí Rady středočeského kraje jako direktivně mocenské jednání. Z prohlášení publikovaném na webových stránkách muzea citujeme "Způsob jednání ze strany Středočeského kraje jasně svědčí o fatální neznalosti fungování a integrovaného postavení veřejné sbírkotvorné instituce."

Před budovou Českého rozhlasu se konala ve středu 28. ledna 2009 demonstrace odpůrců stávající Rady Českého rozhlasu. Demonstrující protestovali v den prvního veřejného zasedání Rady proti krokům, jimiž je vyvíjen tlak na vypnutí Radia Wave z analogového vysílání. Část účastníků protestů nebyla následně vpuštěna do zasedací místnosti Rady a došlo ke slovním potyčkám.

Schopnost Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie (SFK) udílet podporu na tvorbu a výrobu nových českých filmů, propagaci a distribuci hodnotných snímků či modernizaci kin a studií závisí nejen na penězích ale na existenci rady SFK. Přestože funkční období zbývajících členů rady SFK končí 31. března 2009, není parlament schopen již rok a půl jmenovat nikoho nového. Ač  ze zákona má být rada SFK  třináctičlenná, již několik měsíců o podpoře české kinematografie rozhoduje šest osob. Podobně  i do Státního fondu kultury nebyl parlament  schopen jmenovat jeho Radu. To se později stalo jedním z argumentů ke zrušení Státního fondu kultury, které již schválila vláda.

Dne 1. prosince schválila Vláda ČR usnesením č. 1525 Meziresortní koncepci aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity do roku 2015. Koncepce je zaměřena na identifikaci priorit a strategických směrů rozvoje aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity, na identifikaci výsledků v této specifické oblasti výzkumu a vývoje a na identifikaci nástrojů pro využitelnost či kapitalizaci těchto výsledků v praxi, tj. zejména pro potřeby kultury, státní správy, samosprávy, vzdělávání, služeb, obchodu, průmyslu apod., zejména pro zabezpečení správy a využití kulturního dědictví ČR na úrovni současných evropských standardů a pro zachování a rozvíjení národní integrity a národních specifik ve 21. století. Inspirací pro koncepci byl mj. britský program Kapitalizace kulturního majetku, zaměřený na podporu interdisciplinárního výzkumu kulturního dědictví, budování partnerství mezi výzkumnou sférou, galeriemi, muzejními institucemi a soukromým sektorem za účelem řešení ekonomických a sociálních otázek, týkajících se regenerace, cestovního ruchu a kulturního dědictví. Koncepci zpracovala na základě zakázky malého rozsahu Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s.r.o.

Dočasná komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi zřízená Poslaneckou sněmovnou již zasedá několik měsíců. Aktuálním tématem je, kolik peněz vynaložil stát na provoz církví a náboženských společností v letech 1948 – 1989.

Součástí reformy systému výzkumu, vývoje a inovací je úkol Ministerstva kultury předložit vládě návrh tzv. Meziresortní koncepce aplikovaného výzkumu a vývoje národní kultury a identity do roku 2015. Úkol má být realizován do 30. listopadu 2008. Cílem reformy systému výzkumu a vývoje v ČR je vytvořit inovační prostředí tak, aby platilo: "Věda dělá z peněz znalosti, inovace dělají ze znalostí peníze" - tento hlavní cíl reformy lze formulovat i jinak - veřejné prostředky investované do základního výzkumu musí přinášet skutečně nové poznatky (a to nikoliv jen v kontextu ČR, ale výlučně ve srovnání se světem). Jednou z cest naplnění tohoto cíle je i souvislá podpora tzv. kreativních průmyslů, které jsou dle britské strategie z roku 2008 "Creative Britain - New Talents for the New Economy" aktivními inovátory. Bude nová meziresortní koncepce Ministerstva kultury směřována právě ke kreativním průmyslům? Bude Ministerstvo kultury parafrázovat cíl reformy s tím, že kreativita je klíčem k aplikaci inovací. Kreativita je proces, jehož prostřednictvím vznikají nové myšlenky (ve vědě i v dalších oblastech) a inovace je proces, díky kterému jsou tyto myšlenky aplikovány.

Ministerstvo kultury ČR zveřejnilo k připomínkám dlouho očekávaný návrh dokumentu Státní kulturní politika na léta 2009 - 2014. Připomínky je možno zaslat do 30. září 2008, aby po té mohla být vypracována konečná verze pro vládu České republiky, která by tento dokument měla schválit. Poslední vládní Kulturní politika byla přijata v roce 2001 s platností do konce roku 2005, kdy měla být vládě předložena nová verze tohoto základního strategického materiálu. Původní termín současné vlády k předložení tohoto dokumentu byl konec loňského roku, po té byl termín prodloužen do konce září.

Ministerstvo kultury (MK) letos zahájilo nový program, jehož cílem je dostát závazkům, které ČR vyplývají z přijetí Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která byla publikovaná ve Sbírce zákonů v roce 1991. V současné době je na území České republiky 13 památek UNESCO z toho 12 památek hmotných a 1 památka představující dědictví nehmotného charakteru. Program celkem podpořil 31 projektů částkou 14,6 milionu. Z toho 7 dotací směřuje do příspěvkové organizace MK Národního památkového ústavu, přičemž 5 projektů do města Telče, kde současný ministr dlouho působil coby starosta.