Státní rozpočet na kulturu

V pondělí 10. března 2008 má vláda projednat zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o hospodaření ministerstva kultury (MK) v oblasti investic. Zpráva upozorňuje na řadu závažných pochybení, zejména v činnosti Ministerstva kultury jako správce Programu, ale i u příjemců dotací. Závažnost zprávy spočívá ve faktu, že zjištěné nedostatky ukazují, že opatření, která MK mělo přijmout po kontrole NKÚ v roce 1999 nebyla dostatečně účinná.  Zpráva kritizuje MK za to, že prověřovaný program, který v letech 2002-2006 vynaložil 1,2 miliardy korun, neměl při svém vzniku žádné strategické či koncepční materiály, které by prokazovaly jeho účel a zaměření. U projektů za 173 milionů MK nebylo schopno předložit dokumentaci, konkretizovat čerpání peněz nebo určit konkrétní příjemce. Zpráva např. konstatuje, že při rekonstrukci pavilonu Anthropos zahrnulo Moravské zemské muzeum do programu práce spojené s dodávkou bazénu a související technologie, které později nebyly realizovány.

Od prohlášení vlády neuplynulo ani půl roku a přitom tatáž vláda 11. června 2007 schválila návrh Státního rozpočtu na rok 2008 a střednědobý výhled na léta 2009 a 2010, které jasně ukazují, že je rozhodnutá své sliby popřít, jelikož počítá se zcela opačným vývojem, podle něhož by výdaje na kulturu měly klesat. Zatímco v letošním roce podíl ze státního rozpočtu, jímž ministerstvo kultury (MK) disponuje, činí konečně po letech poklesů alespoň 0,76 %, již příští rok to má být jen 0,67 %, v roce 2009 pak 0,62 % a v roce 2010 dokonce pouhých 0,59 %.

Dne 7. června 2007 předal Šimon Pellar, předseda Rady uměleckých obcí a místopředseda European Council of Artists dopis Úřadu vlády a to v souvislosti s projednáváním návrhu Státního rozpočtu na rok 2008 a střednědobého výhledu na léta 2009 a 2010. Dopis je adresován Mirku Topolánkovi s apelem,  „aby v rámci reformy veřejných rozpočtů byly řádně a konstruktivně zohledněny sociální a ekonomické přínosy kultury, neboť i u nás je bohužel kultura stále vnímána jako záležitost osvěty nebo zábavy, přičemž přínos umění a kultury k tvorbě HDP zůstává scestným způsobem marginalizován, což je praxe, před kterou varuje i studie Ekonomika kultury v Evropě, kterou si loni nechala zpracovat Evropská komise.“

Ministr Václav Jehlička nesouhlasí se snižováním počtu pracovníků v resortu kultury. Jehlička při jednání vlády dne 24. dubna 2007 připomněl závazek z Programového prohlášení, ve kterém se vláda zavázala prosadit zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu na podporu kultury postupně až na 1 % státního rozpočtu.  Ministr odmítá cestu k úsporám snižováním počtu herců, hudebníků, zpěváků, památkářů a kastelánů, odborníků v muzeích, galeriích a knihovnách. Ministr kultury dále upozorňuje na skutečnost, že 7068 zaměstnanců resortu kultury má průměrný měsíční plat 17 680,- Kč, což je nejnižší průměrný plat, který ve státní sféře existuje.

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrzuje nerovné podmínky přístupu ke státním dotacím, na které upozorňují kulturní NNO. Zatímco příspěvkové organizace (PO) ministerstva kultury (MK) jsou podle pravidel z grantových/dotačních řízení vyloučeny, neboť tyto jsou určeny pouze pro nestátní organizace, poskytovalo MK ze stejného programu (Kulturních aktivit) zároveň dotace na projekty PO a to dokonce v rozporu se zákonem, bez řádného předkládání žádostí, projektů a rozpočtů. Kontrola dokládá i nedostatky v řízení PO, jejichž ředitelé jsou statutárními zástupci bez formálních řídících či kontrolních orgánů, přičemž  rozhodování ředitelů a řízení organizace je přímo podmíněno přístupem zřizovatele (poskytované dotace) či danými úkoly (zpráva dokládá, že MK uložilo PO uzavřít konkrétní smlouvu, s konkrétním dodavatelem). Ředitele PO totiž jmenuje a odvolává ministr kultury, který je tak jejich přímým nadřízeným.

Opticky se zdá, že rozpočet na kulturu bude příští rok lepší. Jenže po prozkoumání zjistíte, že návrh kapitoly 334 ministerstva kultury (MK) ve státním rozpočtu 2007, který předkládá ministerstvo financí (MF) vládě počítá s menším nárokem na státní rozpočet než loňského roku! Už tak chudá oblast kultury, v době hospodářského růstu ustupuje nárokům jiných resortů. Ačkoli má umělecká obec celkem pochopení pro kreativitu, tvořivost ministerstva  financí při přípravě státního rozpočtu 2007 pro kulturu ocenění nedojde. Mandatorní výdaje se zvyšují, tj. náklady na příspěvkové organizace či výdaje na chod ministerstva. Tak kde peníze brát? Bude se brát nejen z programů na záchranu a obnovu kulturních památek ale zejména v programech na podporu kulturních služeb a už tak podfinancovaného umění. Pokud nedojde k navýšení, hrozí zrušení grantové podpory nestátním subjektům.

Národní kontrolní úřad vydal zprávu o hospodaření s finančními prostředky státního rozpočtu vynaloženými Ministerstvem kultury na odstraňování škod vzniklých při povodni v roce 2002. Kontrola zjistila nehospodárné použití finančních prostředků státního rozpočtu ve výši 7 169 189 Kč; nedodržení zákona o zadávání veřejných zakázek u zakázek v celkové výši 5 899 987 Kč; nedodržování zákona o účetnictví tím, že nesprávně účtovali o majetku v celkové výši 3 224 648 Kč. Odkazy na další kontrolní zprávy ohledně hospodaření MK a plán kontrolních akcí na rok 2006 naleznete:

Poslanecká sněmovna parlamentu (PSP) schválila 2. prosince 2005 státní rozpočet 2006 a to včetně návrhů poslanců o navýšení rozpočtu ministerstva kultury o 80 milionů pro Kulturní aktivity, 20 milionů pro Program orchestrů, divadel a sborů, 25 milionů pro filmové festivaly, a po 15 milionech pro Filmové festivaly v Karlových Varech a ve Zlíně.  Podíl výdajů kapitoly 334 MK na kulturu ze státního rozpočtu se oproti návrhu vlády přeci jen navýší.