Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoStátní rozpočet na kulturu
TechSoup

Podíl výdajů ministerstva kultury na státním rozpočtu 2011 dále klesl

Podíl ministerstva kultury na výdajích státu klesl i pro letošní rok. Zatímco v roce 2008 byl po deseti letech zaznamenán ve vztahu ke státnímu rozpočtu nejvyšší podíl výdajů na kulturu v kapitole 334 MK a sice 0,66 %, což společně s výdaji na církve a náboženské společnosti (CNS) představovalo 0,78 % státního rozpočtu, letos kultura i včetně podpory CNS spadla na 0,61 %. Díváme-li se na výdaje kapitoly MK ve vztahu ke státnímu rozpočtu bez CNS, letos jsme na 0,49 %! Právě necelé půlprocento pro ministerstvo kultury v roce 2005 vyprovokovalo ministra Jandáka, k činům a zvrátil klesající trend rozpočtu, který převzal od ministra Dostála. Nastartoval tehdy tříletý procentuální i faktický nárůst výdajů ministerstva kultury. Teď již ale třetím rokem klesáme - procentuálně i nominálně. Zatímco státní rozpočet si za posledních deset let polepšil o 70 %, ministerstvo kultury získalo jen o 53 % více. Desetiletý nárůst výdajů státu na církve a náboženské společnosti zaznamenal necelých 48 %.

ProCulture již od roku 2005 sleduje podíl výdajů ministerstva kultury na státním rozpočtu (SR). Metodicky vychází ze závazku, který přijala česká vláda v Kulturní politice schválené v roce 2001. Paradoxně po přijetí tohoto závazku začal podíl výdajů MK ve SR klesat.

V tehdejší kulturní politice bylo deklarováno, že podíl výdajů státu prostřednictvím kapitoly ministerstva kultury po odečtení výdajů na CNS by měl dosáhnout 1 %. To se ale nikdy nestalo.

Právě v roce 2005, kdy po Pavlu Dostálovi převzal úřad Vítězslav Jandák, se ukázalo, že podíl výdajů MK na kulturu klesnul na 0,49 % státního rozpočtu. To vyvolalo poměrně velkou veřejnou debatu a později se navýšení výdajů na kulturu, respektive heslo 1 % procento na kulturu dostalo do volebních programů všech parlamentních politických stran. Přesto se jednoho procenta nepodařilo dosud dosáhnout.

Je třeba zmínit, že Česká republika má po vstupu do EU možnost čerpat Evropské fondy i podporu v rámci dalších finančních mechanismů, tzv. Norských fondů. Jistě si vzpomeneme na slavný výrok ministra Jandáka, že z Norska připlují lodě s penězi na kulturu. Česká kultura získala možnost čerpat z tzv. Norských fondů pro oblast kulturního dědictví a také peníze z EU v rámci Integrovaného operačního programu, a to na kulturní památky celonárodního významu. Vedle toho je oblast kultury, zejména tzv. tvrdé projekty (rekonstrukce památek a kulturních zařízení), podporována prostřednictvím programů regionálního rozvoje, často ve spojitosti s rozvojem cestovního ruchu. 

V roce 2008 Topolánkova vláda, přijala novou kulturní politiku, kterou ke schválení předložil ministr Jiří Jehlička. Dokument definuje největší neúspěchy - všechny se týkají peněz

- Nepodařilo se zvýšit výdaje na kulturu na úroveň 1% ze státního rozpočtu a tak se přiblížit standardu zemí EU.
- Navzdory pozitivnímu posunu přetrvávají problémy při prosazování kooperativního a zvláště víceletého grantového financování, zejména na úrovni krajů a obcí.
- Grantové systémy často vykazují nedostatečnou vazbu na programové cíle, to vyvolává pochybnosti o účelnosti využívání omezených zdrojů a komplikuje rozhodování.
- Naprostý nedostatek prostředků, který se navíc stále prohlubuje, zpochybňuje programový cíl veřejné podpory profesionální umělecké tvorby, která se v souběhu s růstem cen všech vstupů a zavedením nové soustavy odměňování dostává do vážných problémů existenční povahy.

Ačkoliv tato Kulturní politika velmi dobře popisuje roli kultury v sociálním i ekonomickém rozvoji země, hovoří o jejích přínosech a důležitosti, zahrnuje tvrdá fakta, konkrétní čísla o přínosu kultury k HDP a o podílu sektoru kultury na pracovním trhu, zdá se, že k reálnému zlepšení financování kultury si naše administrativa tuto argumentaci moc neosvojila. 

Podle státního rozpočtu ministerstva kultury pro rok 2011 zvolilo vedení ministerstva kultury následující taktiku: 

- snížilo podporu státním příspěvkovým organizacím téměř o 15 %. Jde o snížení o 707 milionů oproti loňskému roku. Pravda, v roce 2006 od kdy lze sledovat tento průřezový výdaj, dostávali 3,2 miliardy, zatímco loni to bylo téměř 4,9 miliardy korun.

- snížilo celkové výdaje na plnění úkolů ministerstva o necelých 8 %, z toho výdaje na činnost úřadu budou letos sníženy o 9 %

- vytvořilo nový Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí (s rozpočtem 177 milionů), a to vyčleněním poloviny rozpočtu na dotace nestátním organizacím (tzv. Kulturní aktivity).  Tím se doufejme dosáhne větší prestiže sektoru. A bylo přislíbeno, že celková částka na pozdporu tzv. živého umění (včetně "mrtvých" výstav) zůstane stejná jako loni.

- převedlo podporu filmovému průmyslu (či produkce) do jiné kapitoly - tedy doufejme, že jsou součástí položky Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky, která je ve Všeobecné pokladní správě. Zvenčí stěží pochopitelné, když se MK má podle kompetenčního zákona rovněž starat o výrobu a obchod v oblasti kultury. Ale asi byl celkový rozpočet MK limitován, rozumněj kultura šikanována liknavostí předchozích administrativ, to byla jediná cesta, jak peníze zajistit.

- zachovalo rozpočet Programu záchrany architektonického kulturního dědictví - 235 milionů jako loni, jenže méně než před tím. Bylo již připomenuto, že památky je možno opravovat i z regionálních operačních programů.


Závěrečné účty za rok 2009

Aby to bylo fér, ProCulture upozorňuje, že je třeba také sledovat závěrečné účty Státního rozpočtu. Tak se lze totiž dočíst, jak v minulosti ministerstvo kultury hospodařilo. Nebylo schopno své peníze ani utratit. Tak se také stalo, že v roce 2009, který byl referenční pro tvorbu letošního rozpočtu, byly nakonec celkové výdaje o celých 8,5 % nižší, než rozpočet po schválených změnách. Na ministerstvu kultury v roce 2009 neutratili 735 milionů! A je poučné se na skutečné výdaje podívat podrobněji:

V roce 2009 dosáhl průměrný plat na ministerstvu kultury 35 786,- Kč. Proti roku 2008 se zvýšil o 5,59 %.  Zvýšil se také také půměrný plat zaměstnanců příspěvkových organizací, oproti roku 2008 o krásných 6,76 %! Zaměstnanci národních kulturních institucí měli v průměru 57 % výše platu ministerských úředníků, když z průměru 19 713,- Kč překročili magickou hranici dvaceti tisíc na 20 426,-Kč. 

Největším propadem v rozpočtovém plánu ministerstva kultury bylo (ne)použití peněz na programy spolufinancované z EU. Spolufinancování je podmínkou podpory projektů. Ve skutečnosti bylo čerpáno pouze 2,27 % a to na tzv. technickou pomoc pro zprostředkovatele - tedy pro ministerstvo kultury, nikoli na projekty. Naopak pro projekty tzv. Norských fondů MK vyčerpalo vše, tedy 110 milionů a lehce přesáhlo plán na 102 %. Bylo realizováno 19 projektů.
 

V porovnání s rokem 2008 byly v roce 2009 skutečné výdaje následovné: 

- příspěvkové organizace (neinvestiční výdaje) zvýšeno na 108 %.


- církve a náboženské společnosti na 102 % ale průměrný plat duchovních klesnul na 98 % (nyní došlo mezi MK a CNS k dohodě, že do roku 2014 nedojde k žádnému zvýšení zvýšení platů)

- obce a kraje klesly na 87%
(ke snížení došlo zejména u výdajů na kulturní aktivity, v programu Veřejné informační služby knihoven a v Programu záchrany architektonického kulturního dědictví)

- podnikatelské subjekty dolu na 85 %
(jde o 134 milionů, např. podpora MFF v Karlových Varech, Anifest Třeboň, MFF dětí a mládeže Zlín a další filmové festivaly, dále  v rámci podpory záchrany architektonického dědictví, z Havarijního střešního programu a Podpory pro památky UNESCO)

- občanská sdružení pokles na 86 %
(vynaložena byla částka 180 milionů, ovšem původně bylo v rozpočtu schváleno 224 milionů, které byly rozpočtovým opatřením sníženy)

- obecně prospěšné společnosti nárůst na 103 %
šlo však o nízkou částku 77 milionů
, v porovnání s ostatními typy subjektů nejmenší částka. Týká se především Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů - často se jedná o dříve příspěvkové, nyní transformované subjekty.

 

Zde je dobré si připomenout, že v tomto roce


Během roku 2009 bylo v rozpočtu ministerstva kultury provedeno 48 rozpočtových opatření. Kolik jich bude zapotřebí v roce 2011?

Marta Smolíková
ředitelka ProCulture
Otevřená společnost, o.p.s.

(11.01.2011)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.