Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoKulturní politika v ČRPraha - kulturní politika
TechSoup

Šéf pražské kontroly tvrdí: žádosti o granty byly v pořádku; pražský zastupitel a majitel Akropole apeluje na rovný přístup ke grantům

Žádosti o čtyřleté kulturní granty včetně žižkovského Paláce Akropolis byly v pořádku, tvrdí předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva František Hoffman (KSČM). Část opozičních zastupitelů i zástupci některých kulturních scén kritizují to, že Akropole, propojená s městským zastupitelem ODS Pavlem Hurdou (ODS), měla dostat mnohem vyšší grant než ostatní žadatelé. Hurda chápe útoky na Akropoli jako odvádění pozornosti od financování nekalé kulturní konkurence. Ředitel Divadla Archa Ondřej Hrab považuje Hurdovu argumentaci za nečestnou.

Šéf pražské kontroly: Žádosti o kulturní granty byly v pořádku

Žádosti o čtyřleté kulturní granty včetně žižkovského Paláce Akropolis byly v pořádku, tvrdí předseda kontrolního výboru pražského zastupitelstva František Hoffman (KSČM). Hoffman se žádostmi zabýval na popud zastupitelů Markéty Reedové (Evropští demokraté) a Mariána Hoška (KDU-ČSL). Mají podezření, že firma Art Frame, která uměleckou činnost v paláci provozuje, nesplnila podmínky grantového řízení.

V podmínkách stojí to, že žadatel o grant musí vykonávat uměleckou činnost nejméně dva roky. Art Frame přitom vznikla letos. Podle úředníků odboru kultury dříve provozovala Akropoli firma Centrum nezávislé kultury, která založila Art Frame jako dceřinou společnost. Lidé v nich jsou podle úředníků stejní.

Podobně to podle nich bylo s žádostí divadla Jana Hrušínského, který v minulosti vykonával uměleckou tvorbu jako soukromník a nyní si na to založil firmu. Je věcí vykladu, zda podmínky řízení byly splněny, uvedli úředníci na dnešním jednání kontrolního výboru.

Podle Hoffmana žádosti o grant formálně v pořádku byly. Reedová, místopředsedkyně výboru, s tím však nesouhlasila. "Jde o formální porušení, ale pravidla se mají dodržovat," zdůraznila. Hoffman připustil, že tato podmínka by se měla zpřesnit. Kontrolní výbor však ke grantům nakonec žádné usnesení nepřijal. Neschválil ani žádost ED, aby magistrát prověřil využití kulturních grantů za poslední tři roky.

Část opozičních zastupitelů i zástupci některých kulturních scén kritizují to, že Akropole, propojená s městským zastupitelem ODS Pavlem Hurdou (ODS), měla dostat mnohem vyšší grant než ostatní žadatelé. Reedová žádala, aby byla žádost Art Frame vyřazena. Starosta Prahy 3 a zastupitel ODS Milan Český zase ED obvinil z toho, že udělování granty politizují. Kontrola výši příspěvků neřešila, zdůraznil.

Čtyřleté granty zatím magistrát nerozdělil. V souvislosti se spory jejich schválení zastupitelé v říjnu odložili a podle programu listopadové schůze o nich nebudou jednat ani ve čtvrtek. Radní Igor Němec (ODS), jemuž se výše grantu pro Akropoli také nelíbí, by byl rád, kdyby se čtyřleté granty letos vůbec neudělovali. Žadatelé by získali podporu jen na jeden rok. Rozhodující slovo údajně ale má kulturní výbor města.

Michal Burian mal (ČTK) zdroj: Divadelní ústav
Pražský zastupitel a majitel Paláce Akropolis: Chci odstranit nerovnosti ve financování kultury v Hlavním městě Praze


V Praze, 25. 11. 2004

Jsem rád, že se díky projednávání žádostí o takzvané čtyřleté kulturní granty podařilo rozproudit diskusi o celkové formě financování kultury na území Hlavního města Prahy z rozpočtu města. Mně jde v této diskusi o jediné: chci, aby byly všechny druhy kultury, které město podporuje, z hlediska dotací zrovnoprávněny.

Není možné dále pokračovat v situaci, kdy takzvaná kamenná divadla automaticky na dotacích spolknou 500 milionů korun a hudební kluby, které dělají živou kulturu pro mladé lidi, dostanou jen 8 milionů a ještě o ně musejí tvrdě bojovat.

Jsem pro to, aby Národní divadlo a Vinohradské divadlo a možná ještě jedna, dvě z menších scén dostaly stejnou podporu jako dnes. Ale všechny ostatní kulturní instituce musejí být při přidělování dotací posuzovány podle stejného měřítka, ať už jde o divadla, hudební kluby nebo pořádání festivalů a happeningů. Odmítám kulturu dělit na divadlo, které si dotace zaslouží a na hudbu a všechny ostatní formy, které na ně mít nárok nemají.

Z městských peněz je v mnoha případech financována nekalá kulturní konkurence. Kluby, které se tváří jako divadla, za peníze daňových poplatníků vyššími honoráři a levnějším dotovaným pronájmem prostor přetahují umělce klubům, které na dotace nedosáhnou. Například v takzvaném „Divadle“ Archa, dotovaném ročně zhruba 20ti miliony korun z městského rozpočtu, proběhlo v loňském roce 21 koncertů, což je asi 15% všech představení. Jedná se ještě o podporu divadla? Proč takovýto klub dostává větší dotace než Palác Akropolis, který mu kvůli řádově nižším dotacím nemůže konkurovat? Zdravé konkurence se nebojíme, pokud to ovšem není konkurence dotovaná, narušující jakoukoli konkurenceschopnost.

Není možné například, aby Divadlo Archa díky dotacím hospodařilo s pohodlným přebytkem a Palác Akropolis každoročně bojoval o přežití. Není možné, aby ten, kdo do rozvoje své společnosti nedává ze svých prostředků ani korunu a tím byl zbaven jakýchkoliv rizik ve své činnosti, byl zároveň granty podporován více než-li ten, kdo investuje své vlastní finanční prostředky.

Proto vítám jakoukoli kontrolu přidělených grantů u všech subjektů (včetně Paláce Akropolis), která povede k odstranění dosavadní nerovnosti v přidělování grantů a odstraní podezření z klientelismu, které při nerovném přidělování dotací přirozeně vzniká.

Neustálé útoky na Palác Akropolis ve světle výše řečeného chápu jen jako odvádění pozornosti od uvedeného. Protože já sám osobně jsem znechucen, zjistím-li, že náš největší konkurent Divadlo Archa dostalo v roce 2003 při zřízení 18.552.000,00 Kč, k 4. 2. 2004 dostalo darem dalších 26.543.816,48 Kč, tedy dohromady během necelých dvou let 45.095.816,48 Kč a navíc grant ve výši téměř 20.000.000,00 Kč. Takový hmotný majetek jsme si my nedokázali pořídit za celou dobu existence a rovněž jsme nikdy neměli možnost hospodařit s tak velkými provozními prostředky. Doporučuji tedy všem, kteří křičí a podepisují petice proti Paláci Akropolis, aby otevřeli oči a zjistili si, kdo je ve skutečnosti připravuje o tolik diskutované granty. My, pokud bude existovat grantový systém, jsme nuceni o ně usilovat, abychom byli schopni konkurence. Považujeme to za zcela normální a legitimní přístup. Podpis ředitele Archy, pana Ondřeje Hraba, pod uvedenou peticí, ponechávám bez komentáře.


Pavel Hurda, jediný akcionář Centra nezávislé kultury Palác Akropolis, a.s.
Tel: +420 296 330 911 (recepce)


Reakce ředitele Divadla Archa

V Praze 29. 11. 2004

Vážený pane Hurdo,

dostal se mi do ruky Váš článek ze dne 25.11. 2004, který jste dal k dispozici ČTK.
V tomto článku spojujete problematiku čtyřletého grantu pro Palác Akropolis s Divadlem Archa.

Spoléháte se zřejmě na to, že článek budou číst především ti, kteří neznají ani činnost Paláce Akropolis, ani Divadla Archa. Velmi mě totiž překvapilo, že naše divadlo považujete za přímého konkurenta Paláce Akropolis. Nevím, z jakých údajů jste vycházel a co Vás k tomuto přesvědčení vedlo. Stačí si přece projít měsíční programy obou organizací, aby Vám rozdíl v zaměření a způsobu práce byl zcela jasný. Divadlo Archa bylo založeno hlavním městem Prahou jako umělecké centrum s otevřenou dramaturgií. Jsme pověřeni uvádět divadlo, tanec i hudbu. Sám uvádíte, že hudební část naší dramaturgie tvoří 15 procent našeho programu. Zbývajících 85 procent tvoří především divadlo, tanec a také multimediální programy. Co se týče hudby, Divadlo Archa uvádí z velké části vážnou soudobou hudbu (např. koncerty Agon Orchestra, SEM Ensemble (USA), Blindman Quartet (B), Ebony Band (NL), Orkest Volharding (NL), abych jmenoval některé z posledního roku), rockové koncerty tvoří minimum našeho programu a náklady na ně nejsou v žádném případě hrazeny z grantu hlavního města (protože to v Arše stejně jako v Akropoli není zapotřebí). Divadlo Archa je především produkčním domem, kde vzniká každoročně několik divadelních inscenací a tanečních projektů. Domníval jsem se, že je všeobecně známo, že například inscenace Sladký Theresienstadt je jako jediná současná česká inscenace uvedena v Brockettových Dějinách světového divadla, že představení Slunovrat a GrimmGrimm byly uvedeny v Japonsku, opera Marné tázání nebes byla uvedena v Polsku a v Německu, představení Chat – Nebezpečně snadné známosti ve Velké Británii, divadelní projekt Obnošené sny hostoval na festivalu v Jižní Africe. To vše jsou projekty, které v Divadle Archa vznikly ve vlastní produkci. Jejich mezinárodní úspěch je zároveň reprezentací hlavního města Prahy a české kultury vůbec.V současné době Archa průběžně uvádí deset projektů, které sama vyprodukovala. Z nich například divadelní inscenace E.F.B. – Kladivo na divadlo (režie J. Pokorný), věnovaná stému výročí narození Emila Františka Buriana, vzbudila nebývalý kritický a mediální ohlas a taneční projekt Lola a Mr. Talk choreografa Jana Kodeta získala cenu kritiky za nejlepší taneční inscenaci roku 2004.

Mrzí mne, že čísla, kterými argumentujete ve Vašem článku, uvádíte zcela bez kontextu. Bylo by přece správné uvést, že až do října roku 2003 bylo Divadlo Archa v rekonstrukci, protože bylo zcela zničeno povodněmi. Argumentovat čísly z doby, kdy jsme divadlo znovu stavěli( a ani tehdy jsme neustali ve své umělecké činnosti), považuji za nečestné. Je to neúcta k velkému úsilí umělců a k solidaritě jiných divadel, která umožnila uvádět naše projekty v různých prostorách v Praze, jinde v České republice, ale i ve světě (Akropole mezi nimi nebyla). Stejně zavádějící je argumentace o „daru“, které divadlo dostalo od města v letech 2003 a 2004. Jako zastupitel města jste přece sám schválil transformaci příspěvkové organizace Divadlo Archa na obecně prospěšnou společnost. Onen „dar“ nebyl nic jiného než forma převedení majetku na tuto obecně prospěšnou společnost, která je ze své právní podstaty pod veřejnou kontrolou a v její správní i dozorčí radě sedí zástupci hlavního města. Šlo o majetek příspěvkové organizace, který byl zničen povodní a byl znovu pořízen především z rozpočtu ČR, ze zahraničních darů, z pojistného a z investičního fondu nastřádaného divadlem. Protože jsme si byli vědomi, jak obrovské náklady bylo nutno vynaložit na obnovu našeho města snažili jsme se minimalizovat nároky na městský rozpočet a získat peníze jinde. Může to dosvědčit i pan primátor Pavel Bém, který se spolu s rotterdamským starostou I.W. Opsteltenem účastnil benefičního večera pro Archu v Městském divadle v Rotterdamu. Za svou obnovu vděčí Divadlo Archa nejen podpoře z Nizozemí, ale i od Vlámské vlády v Belgii a od dalších vládních a nevládních organizací od USA po Tchajwan.

Vážený pane Hurdo, považoval jsem za nutné reagovat na váš článek a uvést informace o Divadle Archa na pravou míru.
Jestliže chcete odstranit nerovnosti ve financování kultury v hlavním městě Praze, není lepšího východiska než ony čtyři body, které podepisují zástupci pražské umělecké obce. Přidejte se také a výzvu podepište.

 

S pozdravem

Ondřej Hrab
ředitel Divadla Archa, o.p.s.

(01.12.2004)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.