Kultura ve strategii udržitelného rozvoje ČR
Strategii udržitelného rozvoje ČR schválila vláda v prosinci loňského roku. Přestože se s kulturou počítá při budování sociálního i ekonomického pilíře naší země a pojednávají o ní i další kapitoly, nebyl dosud tento dokument kulturní obcí nijak zvlášt reflektován. Strategie udržitelného rozvoje upozorňuje na "podceňování kulturních aktivit jako preventivního faktoru vzniku sociálně patologických jevů a pro pomoc při jejich odstranění" nebo na "dlouhodobé nepochopení kultury jako nutné součásti vzdělávání a rozvojového faktoru; na nepochopení kulturní úrovně jako ukazatele vzdělanosti". Za slabou stránku současné situace považuje "malou pozornost věnovanou kvalitě a dostupnosti veřejných služeb kultury" a dále varuje, že jedním z rizik, které hrozí udržitelnému rozvoji ČR je, že kultura bude i nadále chápána jen jako čistě spotřebovávající odvětví a nikoli jako faktor rozvoje lidského potenciálu".
Kultura je v dokumentu označena za nedílnou součást podmínek sociální stability s tím, že procento výdajů vykázaných jako výdaje na kulturu z celkových výdajů veřejných rozpočtů umožňují posoudit, do jaké míry věnuje veřejná správa pozornost vytváření podmínek pro dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce pojaté definice OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích.
Strategie je zamýšlena jako dlouhodobý rámec i pro politické rozhodování v kontextu mezinárodních závazků, které ČR přijala, či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v Organizaci spojených národů (OSN), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unii, ale i respektováním specifických podmínek a potřeb ČR.
Strategie odráží současnou situaci lidského poznání a systém hodnot, na nichž je založena moderní vyspělá společnost, což je pozitivním motivem k hledání cest zajišťujících člověku vysokou kvalitu života.
Mezi STRATEGICKÉ CÍLE, které směřují k zajištění co nejvyšší dosažitelné kvality života pro současnou generaci a k vytvoření předpokladů pro kvalitní život generací budoucích mj. patří:
- minimalizovat střety zájmů mezi hospodářskými aktivitami a ochranou životního prostředí a kulturního dědictví, hmotného i nehmotného
- rozvíjet etické hodnoty v souladu s evropskými kultuními tradicemi
- udržet vhodné formy rozmanitosti kultur... zajistit kulturní diversitu a diversitu životního stylu.... zajistit rovnoprávnost komunit, dosažitelnost služeb dle jejich rozdílných životních potřeb a priorit
- zpřístupňovat kulturu všem lidem zejména s ohledem na to, že kultura je základní součástí společnosti založené na znalostech a rozvojový faktor
Strategie je členěna do jednotlivých kapitol, z nichž následující je vybráno s ohledem na roli kultury v udržitelném rozvoji ČR.
EKONOMICKÝ PILÍŘ
Jako silné stránky je identifikována atraktivita ČR z hlediska přírodního a kulturního bohatství a potenciál "živé" kultury a regionálních specifik.
Rizika pro udržitelný rozvoj ekonomiky ČR spočívají v trvalém ekonomickém podceňování významu kultury jako rozvojového faktoru; v nedoceňování významu investic do péče o kulturní dědictví; v nedoceňování ekonomického významu tzv. kulturních průmyslů a nutnosti jejich rozvoje.
Strategie udržitelného rozvoje vidí příležitosti pro vytvoření ekonomického pilíře ve zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti průmyslu a zemědělství a v posunu k výrobě produktů s vysokou přidanou hodnotou, a to včetně tzv. kulturního průmyslu; a dále v rozvoji sektoru služeb v žádoucích oborech: turistika, kultura, informatika, podpořený investičními pobídkami.
SOCIÁLNÍ PILÍŘ
Jako slabé stránky označuje podcenění významu kulturních aktivit jako preventivního faktoru vzniku sociálně patologických jevů a pro pomoc při jejich odstranění a malou pozornost věnovanou kvalitě a dostupnosti veřejných služeb kultury.
Za nejvýznamnější rizika, hrozící udržitelnému rozvoji sociálního systému ČR, je nutno považovat, nebudou-li realizována dodatečná opatření, mj. zejména naplňování cílů kulturní politiky.
Rovnovážný prvek vzájemného křehkého vztahu mezi sociálním pilířem a ostatními pilíři, je mj. zvyšování kvality života zlepšováním kvality a dostupnosti veřejných služeb kultury.
Hlavní výzvou sociálního pilíře udržitelného rozvoje ČR je kromě nezbytné reformy penzijního systému, systému sociální péče a systému zdravotní péče, minimálně udržení stabilního počtu obyvatel a dlouhodobě postupný nárůst a zlepšování věkové struktury, snižování nezaměstnanosti, tak jako podpora rozvoje lidských zdrojů včetně dobře dostupných veřejných služeb kultury a zvyšování sociální soudržnosti.
VÝZKUM A VÝVOJ, VZDĚLÁNÍ
V této oblasti strategie označuje jako slabou stránku dlouhodobé nepochopení kultury jako nutné součásti vzdělávání a rozvojového faktoru a dále pak nepochopení kulturní úrovně jako ukazatele vzdělanosti. Rizikem je, že kultura bude i nadále chápána jen jako čistě spotřebovávající odvětví a nikoli jako faktor rozvoje lidského potenciálu. Za příležitost pro udržitelný rozvoj ČR v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání je možno považovat přímou i nepřímou podporu poskytování veřejných kulturních služeb a statků.
EVROPSKÝ A MEZINÁRODNÍ KONTEXT
Samozřejmě i v této kapitole přichází kultura na přetřes, když dokument označuje za příležitost využití kulturního a vědeckého potenciálu. Hlavní výzvou udržitelného rozvoje je iniciativně se podílet na řešení globálních klíčových problémů.
VÝCHODISKA A PRINCIPY STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
Strategie se opírá o soubor principů, z nichž nejvýznamnější je princip úcty k lidskému životu (etický princip), k přírodě a k civilizačním a kulturním hodnotám. Dalšími významnými principy jsou princip generační odpovědnosti za zachování a předání základních přírodních, kulturních a civilizačních hodnot.
Strategie počítá, s tím, že ČR:
- bude pokračovat v podpoře kultury
- bude usilovat o vytváření mezinárodního prostředí zaměřeného na rozvoj politické, hospodářské, kulturní a environmentální spolupráce
- podpoří rozvoj a dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví
- podpoří co nejširší zapojení občanů a občanských iniciativ, do kulturních
a uměleckých aktivit, do neprofesionálních uměleckých aktivit a péče regionů o tradiční lidovou kulturu. Současně s tím podpoří kulturní různorodost v rámci regionů.
Vláda bude průběžně sledovat postup naplňování cílů Strategie udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím indikátorů sestavovaných na základě oficiálních dat a ověřených metodik. Přičemž jedním z indikátorů bude:
Dostupnost veřejných služeb kultury (I/19)
Stručná definice a jednotka: Procento výdajů na kulturu z celkových výdajů
veřejných rozpočtů.
Procento výdajů vykázaných jako výdaje na kulturu (dle platné rozpočtové skladby) z celkových výdajů veřejných rozpočtů je významnou informací, která umožňuje posoudit, do jaké míry věnuje veřejná správa pozornost vytváření podmínek pro dostupnost veřejných služeb kultury, péči o hmotné i nehmotné kulturní dědictví a vytváření podmínek pro tvorbu nových kulturních hodnot. Kultura je nedílnou součástí podmínek sociální stability, tvoří zásadní součást cestovního ruchu, sociální funkce kultury napomáhá revitalizaci venkovských sídel.
Plné znění: Strategie udržitelného rozvoje ČR
Doplňující materiály:
Přehled výdajů na kulturu:
celkové výdaje státního rozpočtu | výdaje kapitoly 334 - MK | výdaje na církve a náboženské společnosti (CNS) | Výdaje kap. 334 – MK bez CNS | Podíl výdajů kap. 334 - MK na kulturu v % (tj. bez výdajů na CNS) | Podíl kap 334 - MK ve státním rozpočtu | |
1998 | 566 747 126 | 4 397 466 | 707 367 | 3 690 099 | 0,65 % | 0,77 % |
1999 | 596 909 065 | 5 244 078 | 672 807 | 4 571 271 | 0,77 % | 0,88 % |
2000 | 632 268 248 | 5 371 730 | 789 567 | 4 582 163 | 0,72 % | 0,85 % |
2001 | 693 920 279 | 4 760 291 | 947 921 | 3 812 370 | 0,55 % | 0,68 % |
2002 | 750 682 697 | 4 809 334 | 1 010 909 | 3 798 425 | 0,51 % | 0,64 % |
2003 | 795 362 391 | *6 159 905 | 1 130 844 | 5 029 061 | 0,63 % | 0,77 % |
2004 | 869 050 652 | 6 045 710 | 1 163 144 | 4 882 566 | 0,56 % | 0,69 % |
2005 | 908 415 643 | 5 718 445 | 1 188 036 | 4 530 409 | 0,49 % | 0,63 % |
* včetně nákladů na škody po povodních ve výši 1 miliardy
zpracovala:
Marta Smolíková
ředitelka, ProCulture