Kultura ve strategii hospodářského růstu

ProCulture oslovilo Úřad vlády, který je za zpracování Strategie hospodářského růstu (SHR) zodpovědný, s otázkou jakým způsobem se na přípravě a zpracování podílelo ministerstvo kultury. Podle náměstka místopředsedy vlády pro ekonomiku Radka Špicara neposkytlo MK k tomuto dokumentu žádné podklady s tím, že jej nepovažuje pro svůj resort za relevantní.

OCHRANA KULTURNÍHO DĚDICTVÍ NIKOLI ROZVOJ

Vedle toho, že tento dokument zmiňuje "podnikatelskou kulturu" (rozumějme kulturu podnikání) či upozorňuje, že transparentní privatizace vede k "nové firemní kultuře" , zahrnuje také pojednání o budoucím přístupu státu ke kulturnímu dědictví v kontextu hospodářského růstu:

Kultura je v dokumentu chápána pouze jako kulturní dědictví, navíc jen ve smyslu ochrany, nikoli obnovy či dokonce utváření kulturního dědictví/bohatství a to v kapitole Infrastruktura, kde je ochrana kulturního dědictví pojata jako záruka udržitelného růstu (viz str. 65). Ovšem jak se dočteme dál, není to argument moc přesvědčivý - tedy v tomto dokumentu. Oblastí kulturního dědictví se zabývá jediný bod SHR (bod 3.3.4), který specifikuje úkol: "Zabezpečit ochranu přírodního a kulturního dědictví", který je rozebírán v celém odstavci a uzavřen paradoxním tvrzením, že "ochranu kulturního dědictví zajistí z velké části silná a rostoucí ekonomika". Že by autorům dokumentu zůstalo utajeno, že kulturní oblast (tedy nejenom dědictví) se na ekonomice může a dokonce již dnes podílí? A to i v České republice!

MÁ NÁŠ KULTURNÍ PRŮMYSL VYŠŠÍ PŘIDANOU HODNOTU?

Pozoruhodné je tvrzení, že "směřování k sektorům s vyšší přidanou hodnotou je samo o sobě největší zárukou ochrany přírody a památek". Bohužel, z textu vůbec není zřejmé, že kultura, která zahrnuje, jak veřejné kulturní služby, tak i kulturní a kreativní průmysl, je autory koncepce chápána právě jako jeden ze sektorů vyšší přidané hodnoty. Tedy vůbec není jasné, zda a jak uvažují o filmovém průmyslu, hudebním průmyslu, vydavatelském průmyslu a co třeba pojem kreativní průmysl vůbec? Kam patří design, móda, grafický design, reklama, multimedia a architektura a také prolínání umění a obchodu, literatury a vydavatelství, hudby, filmu, výtvarného umění a trh s uměním, performační umění, knihovny a muzea.

Podle zprávy "Rozměry, dynamika a rozvoj publika mezinárodního kreativního sektoru", kterou vydalo UNESCO v roce 2003 se do kulturního sektoru počítá profitní a "non-for profit" oblast. Jejich hranice se v různých částech světa liší, což souvisí s tradicemi veřejné podpory a soukromými investicemi. Do kreativního průmyslu se však počítá i televize, rozhlas, internet, video hry..., a to přeci už vůbec není špatný byznys!

Bohužel však v této zemi Statistický úřad stále ještě sleduje hrubou přidanou hodnotu těžby nerostných surovin, výroby koksu, jaderných paliv, papíru či pryžových a plastových hmot… a kulturní ani celý neziskový sektor nemá dosud vlastní národní účet pro statistická šetření, přičemž v porovnání se soukromými podniky a korporacemi tvoří víc než jednu třetinu. A u obyvatelstva se sleduje spotřeba cigaret, plynu, elektřiny, párů punčoch a ponožek a rozlišuje se spotřeba pleteného a šitého prádla … a nikdo se neptá, po zakoupeném softwaru či nákupu videokazet a CD… Sice se sleduje počet zaměstnanců v rybářství, v rozvodu a výrobě elektřiny, plynu a vody, v oblasti ubytování a stravování ale nikoli v kultuře. A při vývozu statistický úřad stále zajímá počet traktorů, trubek a rour, medu, umělých hnojiv či surového dřeva, což sleduje i podle zemí ale nikoli prodej televizních pořadů, filmů, hudebních nahrávek atd.

I NEZISKOVÉ PROJEKTY GENERUJÍ ZISK

Ve Velké Británii bylo v roce 2002 v kreativním průmyslu zaměstnáno 1,9 milionů, přičemž tamní roční nárůst v této oblasti je od roku 1998 v průměru 8% a podíl kreativního průmyslu na vývozu Velké Británie představuje 4,2%. V roce 2004 se při výzkumu ve Vídni zjistilo, že tento sektor zaměstnává plných 14% všech ekonomicky aktivních lidí, tedy každého sedmého člověka živí kultura. Ve Švýcarsku se kultura stala strategicky důležitým elementem v turistickém balíčku a pochvalují si, jak stavba nových muzeí pomohla úspěšně transformovat dříve města chemického průmyslu v turistické destinace a uznávaná mezinárodní centra umění.

Ale i USA, země, o které se má všeobecně za to, že se na úrovni státu kultuře nevěnuje a vyznává populární kulturu a komerční zábavu, je hrdá na to, jak díky neziskovému (not for profit) kulturnímu sektoru a vhodnému daňovému systému se během jednoho století stala představitelem světového abstraktního umění, současné hudby, moderní literatury a poezie, divadla, jazzu či současného tance. Jako příklady, že z podpory poskytované neziskové oblasti později profitují i ziskové a komerčně úspěšné umělecké a kulturní projekty uvádí, že třeba Hollywood čerpá z témat a nápadů, které získává z neziskových divadel. A dokonce z nových komerčně úspěšných divadelních her, které byly za posledních 20 let produkovány na Brodwayi, pochází 44% právě z tzv. neziskovém sektoru. Další příklady má i v jiných oblastech umění.

POTENCIÁL ASIGNACÍ PRO NAŠE ARCHITEKTONICKÉ DĚDICTVÍ

Další zajímavá vize SHR spočívá v doporučení úkolu Zachovat architektonické dědictví díky nárůstu veřejných výdajů na ochranu kulturního dědictví prostřednictvím dobrovolných daňových asignací. Jednak možnost daňových asignací je navrhována ve výši 1% pouze pro zaměstnance a fyzické osoby, nikoli pro právnické osoby, protože možnost poukazovat procento z daňového základu na veřejně prospěšné účely podle uvážení samotných firem je politicky neprůchodná. Za druhé, 1% z ročního daňového základu u člověka s měsíčním příjmem 20 000,- Kč, činní plných 1 719 korun za rok a to za předpokladu, že dotyčný neuplatňuje žádné další odečitatelné položky jako např. děti, manželku na mateřské, hypotéku, penzijní či životní připojištění, dary… Tedy pro financování oprav architektonických památek je to naprosto směšný zdroj. Aby se složil jeden milión (v opravách nemovitostí malá částka) bylo by zapotřebí na 600 osob a to bez závazků, s nadprůměrným příjmem a navíc takových, kteří svojí asignovanou částku nepoukážou opuštěným dětem, zvířatům, na přírodní katastrofy, charitu či sport ale do cihel! A to vše by bylo třeba ještě zorganizovat! Potenciálním dárcům zprostředkovat informaci o konkrétní památce, která peníze potřebuje a zajistit transparentní a důvěryhodné investování příjmů z asignací tak, aby měl dárce dobrý pocit, že část jeho daní byla užita dobře.

KULTURNÍ TURISTIKA

V neposlední řadě v sobě SHR nezahrnuje pojem "kulturní turistika"a to přesto, že nejenom architektura ale i umělecké a kulturní bohatství a instituce, jež je prezentují jsou jejím významným cílem a turistické oblasti díky umění a kultuře získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. Vedle údržby architektury prostřednictvím zmíněných asignací, počítá pouze s rozvojem cyklostezek, železnic…

ZÁVĚREM

Návrh SHR je vůči oblasti kultury podobně naivní jako názor až budu bohatá, budou se mít všichni dobře, všichni budou zdraví, veselí a šťastní. A asociuje rodiče, kteří tvrdí, že nemají čas věnovat se výchově svých dětí, neboť musí vydělávat peníze. Bohužel však takové postoje jsou nezodpovědné, nepoškodí pouze naši kulturu ale poškodí kvalitu života celé společnosti.

Strategie hospodářského růstu je dokumentem, na jehož základě se formuluje Národní rozvojový plán, který tvoří každý členský stát Evropské unie, dále Národní strategický referenční rámec, který členský stát navrhuje tak, aby odrážel politiku své země i Evropské unie, přičemž tento dokument stanovuje národní strategii čerpání strukturálních fondů, v konečném důsledku o něm rozhoduje Evropská komise. Strategie hospodářského růstu má ale i přímý vliv na Operační programy, které členský stát rovněž navrhuje a Evropská komise je schvaluje, ty obsahují popis priorit, řízení programů jak bude Česká republika užívat finanční podporu EU.

Marta Smolíková
ředitelka ProCulture

Odkazy:

Strategie hospodářského růstu ČR
http://www.hospodarskastrategie.org

Připomínky jednotlivých resortů k SHR:
http://www.hospodarskastrategie.org/index.php?dir=shr&clanek=docs

"Rozměry, dynamika a rozvoj publika mezinárodního kreativního sektoru", UNESCO, 2003
http://www.culturalpolicy.org/pdf/UNESCO2003.pdf

Studie kreativního sektoru ve Vídní, (německy, anglicky)
http://www.creativeindustries.at/1024x768/

Britské stránky kreativního průmyslu
http://www.culture.gov.uk/creative_industries/default.htm

Kanadské webové stránky na podporu marketingu kulturních produktů a služeb
Export Marketing of Cultural Products and Services
http://www.culturalhrc.ca/Export_Marketing/EM/E_index.asp

Další inspirace:

Článek shrnující historii podpory exportu kulturních produktů v Japonsku:
Japanese Government Support for Cultural Exports
http://kyotoreview.cseas.kyoto-u.ac.jp/issue/issue3/article_296.html

Finský vládní projekt na podporu exportu kultury: Cultural exportation project
http://www.minedu.fi/opm/hankkeet/kulttuurivienti/cultural_export.doc

James Purnell, britský ministr kreativního průmyslu, proslov Making Britain the World's Creative Hub, ze dne 16. června 2005
http://www.culture.gov.uk/global/press_notices/archive_2005/purnell_creative_inds_speech.htm