Připomínky ke Strategii hospodářského růstu
ProCulture zaslalo Ministerstvu kultury konkrétní připomínky ke Strategii hospodářského růstu (SHR), které si ve vnějším připomínkovém řízení vyžádal Úřad vlády. Jak jsme již informovali, tento dokument bude jedním z podkladových materiálů pro zpracování Národního rozvojového plánu, Národního strategického referenčního rámce a určení priorit a způsobů čerpání Strukturálních fondů. Zásadní připomínky ProCulture se týkají doplnění: podpory kulturní infrastruktury, která přispěje k rozvoji regionů a distribuci uměleckých a kulturních produktů a zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního a kreativního průmyslu. Je na zvážení MK zda tyto připomínky uplatní a dále na Úřadu vlády, zda je do dokumentu zapracuje.
Celý dokument Strategie hospodářského růstu ke stažení (DOC, 1.2 MB)
Připomínky:
Řádek 2030, str. 63, kap. 3.3. Instrastruktura, DOPLNIT:
… ochrana přírodního dědictví a rozvoj kulturního bohatství - záruka udržitelného růstu
řádek 2043, str. 63, kap. 3.3.1. Zvýšit mobilitu osob, zboží a informací DOPLNIT:
.. v sektoru zábavního a kulturního průmyslu a s přihlédnutím k roli kultury nejen v ekonomickém ale i v sociálním pilíři (viz Strategie trvale udržitelného rozvoje)
OBECNĚ: Kapitola Infrastruktura do úrovně 3.3.3. doplnit ZASADNÍ:
Podpořit rozvoj regionů prostřednictvím kulturní infrastruktury
Kulturní infrastruktura je důležitým činitelem pro rozvoj regionů, měst a obcí. Je předpokladem pro rozvoj kulturních služeb, na jejichž potřebnost a podceňování upozorňuje Strategie dlouhoudržitelného rozvoje a zároveň je nutná pro distribuci a obchod s kulturními produkty (např. filmová, hudební, dramatická, multimediální .. představení). Stimuluje rozvoj kulturního průmyslu, který má návaznost na kreativní průmysl (zahrnuje design, módu, reklamu, multimedia, grafický design…). Vedle toho fungující kulturní infrastruktura je důležitým činitelem pro příliv dlouhodobých, zejména zahraničních investic, neboť je nedílnou součástí podmínek sociální stability - poskytuje příležitosti k trávení volného času, vzdělávání, společenského setkávání, a působí preventivně vůči negativním sociálním jevům. Rozvoj kulturní infrastruktury je možný díky spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
Doporučení:
Podporovat rozvoj kulturní infrastruktury prostřednictvím subvencování technického vybavení subjektů/budov - vytvoření programu na zavádění moderních technologií přispívajících k distribuci uměleckých a kulturních produktů.
OBECNĚ: Do úrovně kapitoly 3.3.4. doplnit ZÁSADNÍ:
Zlepšit podmínky pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního a kreativního průmyslu
Kulturní a kreativní průmysl je progresivně se rozvíjející oblast sektoru služeb s vysokou přidanou hodnotou. Největší potenciál u nás má audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. ČR má bohatou a především kontinuální filmovou tradici, navíc film byl na počátku 90. let plně privatizován a zažil velký rozvoj zejména v poskytování služeb pro zahraniční produkce. Celkový obrat členů Asociace producentů v audiovizi (zahrnuje cca 80% producentu v ČR, bez výroby televizní - ČT, Nova, Prima) byl v posledních třech letech v průměru 4 miliardy ročně, z čehož 72% tvořily zahraniční zakázky. Filmový průmysl je třeba stimulovat, aby obstál v nové konkurenci a nedocházelo k odlivu zahraničních zakázek díky lepším podmínkám, které jiné země nabízejí (např. Maďarsko v roce 2005 zavedlo nový zákon umožňující daňové úlevy pro filmové produkce). Druhou oblastí je stimulace kulturního průmyslu v návaznosti na lepší využívání kulturního dědictví, bohatství a architektury v propojení na kulturní turismus a to s přihlédnutím k tomu, že turistické oblasti, které se díky kulturnímu dědictví a bohatství stávají cílem kulturní turistiky, získávají příjmy, které mají ekonomický charakter renty. U kulturního průmyslu je třeba brát na zřetel, že tento pracuje s kvalifikovanou pracovní silou a nemá trvalé dopady na životní prostředí.
Doporučení: Vytvořit a implementovat strategii rozvoje kulturního průmyslu v návaznosti na výzkum kulturního průmyslu ve Visegradských zemí.
Řádek 2672, Str. 85, kap. 3.3.4.6. Zachovat architektonické dědictví DOPLNIT:
…chronický nedostatek prostředků na jejich údržbu ale i revitalizaci a implementaci nových funkcí, které by alespoň částečně generovaly prostředky na jejich další údržbu.
Řádek 2678, PŘIPOMÍNKA k doporučení na straně :
Možnost daňových asignací je navrhována ve výši 1% a to pouze pro zaměstnance a fyzické osoby, nikoli pro právnické osoby. 1% z ročního daňového základu u člověka s měsíčním příjmem 20 000,- Kč, činní plných 1 719 korun za rok a to za předpokladu, že dotyčný neuplatňuje žádné další odečitatelné položky (např. děti, manželku na mateřské, hypotéku, penzijní či životní připojištění, dary…) Tedy pro financování oprav architektonických památek je to zanedbatelný zdroj. Aby se složil jeden milión (v opravách nemovitostí malá částka) bylo by zapotřebí na 600 osob a to bez závazků, s nadprůměrným příjmem, kteří svojí asignovanou částku nepoukážou opuštěným dětem, zvířatům, na přírodní katastrofy, charitu či sport ale do rekonstrukce budovy.
DOPLNIT: Podporovat revitalizaci funkcí a zavádění nových funkcí jednotlivých subjektů architektonického dědictví a to ve spolupráci se soukromým sektorem a strukturálními fondy.
Marta Smolíková
ředitelka ProCulture
Související články:
Kultura ve strategii hospodářského růstu
Kultura ve strategii udržitelného rozvoje ČR
Šance neziskového sektoru ovlivnit budoucí čerpání fornů EU v letech 2007-2013
