Kultura a občanská společnost v publikaci Kreativní komunitní plánování

Příspěvek zároveň upozorňuje na několik  překážek, které mohou stát v cestě rozvoje lidské kreativity a jejímu uplatnění v rozvoji místa či obce. Jde především o urbánní zbytnělost a krizi místní identity; nárůst nicotných míst - nákupních galerií, multiplexů, supermarketů; přemíru informací bez schopnosti je dále využívat, nedostatek volného času, rozpory mezi tvůrčím přístupem a potřebou omezovat rizika. To vše brzdí možné inovace. Umění, kultura, kulturní občanské organizace, ale i instituce hrají zcela nezastupitelnou roli, jelikož jsou schopni podněcovat lidskou touhu tvořit. Ta může vést k větší míře zapojení občanů do života komunity. 
 

Kultura a občanská společnost

„Kulturní rozmanitost vytváří bohatý a pestrý svět, který rozšiřuje možnosti volby, rozvíjí lidské schopnosti a hodnoty, a je tudíž podstatnou oporou udržitelného rozvoje společenství a národů“.
Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře kulturních projevů, 2006

„Kulturu tvoří všechny sny a snahy, které vedou k vytváření humanity. Kultura vyžaduje paradoxní pakt: různorodost musí být principem jednoty a uvědomění si rozdílů je nutné ne proto, aby rozdělilo, ale aby ještě více obohatilo kulturu. Evropa je buď kulturou, nebo není ničím.“ Denis de Rougemont
Evropský program pro kulturu v globalizovaném světě, 2007

V posledních letech dochází k výraznému posunu v chápání role kultury a jejího potenciálu pro společenský i ekonomický rozvoj. Kultura je antropologicky nahlížena jako způsob života, kdy tzv. nízká i vysoká kultura se stává součástí každodennosti. Paralelně dochází k novému pohledu na kulturní zdroje, zaváděny jsou nové způsoby kulturního mapování a kulturního plánování. Kulturní zdroje se již neomezují na umění a kulturní dědictví, nýbrž zahrnují místní tradice, jazyky, zvyky, oslavy ale i způsoby prožívání volného času, zábavu a pohostinství, kulturu mladých, kulturu etnických menšin, podnikatelský život, rozmanitou nabídku místních produktů, oblast sektoru služeb a další.

Právě podíl občanů na spolkovém životě, na spoluutváření místa, kde žijí a potažmo jejich zapojování do správy obce (politiké) je v současné době jedna z klíčových výzev, a sice v návaznosti na prudký celosvětový rozvoj měst, při kterém je třeba zohledňovat tvůrčí potenciál jejich obyvatel. Existuje však několik překážek, které mohou stát v cestě rozvoje lidské kreativity a jejímu uplatnění v rozvoji místa či obce. Bariéry definuje urbánní sociolog Franco Bianchini, jeden ze spolutvůrců konceptu Kreativních měst: jsou jimi především urbánní zbytnělost a krize místní identity; nárůst nicotných míst - nákupních galerií, multiplexů, supermarketů; přemíra informací bez schopnosti je dále využívat, nedostatek volného času, rozpory mezi tvůrčím přístupem a potřebou omezovat rizika, čímž se brzdí možná inovace.

Přirozeně tedy vyvstává otázka, jak s tvořivostí pracovat na úrovni naší každodennosti, i každodennosti týkající se správy obce čili politiké. Kultura je platformou, která lidem umožňuje aktivní zapojení do společnosti a to prostřednictvím realizace konkrétního nápadu, tvůrčí myšlenky či díla ať profesionálně či amatérsky, a nebo v roli diváka, který toto dílo „užívá“. Úspěšná realizace konkrétního tvůrčího nápadu, díla závisí na osobním angažmá neboť umění i kulturu lze nahlížet jako věc osobní, někdy i intimní, ať jste tvůrce či divák, jdoucí ke kořenům individuální identity. Touha něco vytvořit a osobně se angažovat je důležitým prvkem každodenního rozhodování do čeho vstoupím a čemu věnuji svůj čas i na úrovni společenství, kde žiji a sice ve smyslu zapojení se do věcí veřejných. Čím více se lidé podílejí na procesu tvorby, jsou aktivnějšími i jako občané. To potvrdily i výsledky výzkumu provedeného kanadským statistickým úřadem v roce 1998 v rámci projektu General Social Survey (GSS), který zjišťoval, jak jsou návštěvníci kulturních akcí, památek či tvůrci kultury, respektive osoby, které nakládají s kulturním kapitálem, zapojeni do života komunity. Výzkum došel k závěru, že aktivní tvůrci či příjemci kulturních produktů se více zapojují do života místního společenství. Navazující výzkum pak dokonce prokázal, že mezi lidmi zapojenými do libovolné kulturní činnosti je více než třetina těch, kteří své komunitě věnují čas a energii v rámci dobrovolnictví. Důležité je dodat, že na dobrovolnických činnostech se podílí pouhá pětina kanadských občanů, kteří se kulturních aktivit nezúčastňují. (M.S.Jeannotte, 2002:9-10)

Umění, kultura, kulturní občanské organizace, ale i instituce hrají zcela nezastupitelnou roli, jelikož jsou schopni podněcovat lidskou touhu tvořit. Ta může vést k větší míře zapojení občanů do života komunity a přinášet nápady ve prospěch všech. Kulturní činnosti a organizace jsou důležitou platformou, která umožňuje občanům nejen se setkávat ale také angažovat.

Publikace shrnuje výstupy projektu „Kreativní komunitní plánování – síť evropských občanů“ a dále k prezentaci nové tvůrčí metody zapojování veřejnosti - tzv. Future City Game (Hra Budoucí město) a významu participativní demokracie obecně. Cílem projektu bylo vytvořit síť evropských občanů, organizací občanské společnosti a zástupců měst, kteří se aktivně zapojují do komunitního plánování, podílejí se na projektu Kreativní města organizace British Council a na realizaci metody FCG. Projekt realizovaly neziskové organizace Centrum pro komunitní práci západní Čechy, CLES - Centre for Local Economic Strategies (VB) a Dodo ry (Finsko) za finanční podpory programu „Evropa pro občany“ Evropské unie, mezinárodní organizace British Council a města Plzně, kandidáta na titul Evropské hlavní město kultury 2015.

Úvodní část publikace tvoří informace o projektu Kreativní komunitní plánování – síť evropských občanů. Následuje část věnovaná významu zapojování veřejnosti a roli kreativity v plánování rozvoje měst. V ní je představen mezinárodní projekt „Kreativní města“ organizace British Council, jehož je metoda Future City Game (FCG) součástí, a činnost českých partnerů tohoto projektu (Centra pro komunitní práci a organizace ProCulture / Otevřená společnost, o. p. s.). Závěry z této části potvrzují, že role občanů ve věcech veřejných a kreativní přístup ve všech odvětvích života představují klíčové faktory rozvoje měst. Poslední a nejobsáhlejší část publikace tvoří popis metody FCG, jejího vývoje, možností využití a příklady úspěšných her a jejich ocenění. Uvádíme zde také stručné shrnutí diskuzí z konference, jež byla součástí projektu „Kreativní komunitní plánování“. Diskuze se týkaly především výzev a doporučení při využívání metody FCG.

Dalším výstupem projektu bylo vytvoření internetových stránek http://www.creative-planning.eu, které fungují jako hlavní zdroj informací o projektu a jako prostor pro sdílení kontaktů a informací o podobných akcích.