Premiéra v divadle Líšeň: Robinson

Divadlo Líšeň založili v Brně před pěti lety dva někdejší členové Studia Dům Evy Tálské jako nezávislý soubor zaměřený na původní a experimentální tvorbu - výtvarné a loutkové divadlo, hudební, zvukovou a pohybovou improvizaci. Hraje v divadlech, školách, rockových klubech a na festivalech po celé republice i v zahraničí. V rámci projektu Divadlo zapomenutému publiku navštěvuje dětské domovy, ústavy sociální péče, psychiatrické léčebny a podobná zařízení. Od března 2003 hraje pravidelně také v Dělňáku Líšeň (Martina Kříže 1, Brno), kde kromě uvádění vlatních inscenací pořádá i program zaměřený na mladé i zavedené, nezávislé a otevřené tvůrce.

V posledním roce zde bylo možné vídat kromě hostujících divadel a hudebních skupin dvě inscenace divadla Líšeň: loutkovou stínohru Sávitrí, vytvořenou na motivy staroindického eposu Mahábháraty, a maňáskovou inscenaci pro dospělé Domovní requiem (zlá hra), vycházející z drsné a lascivní poetiky lidového divadla a předkládající groteskní obraz konzumního životního stylu.

Na leden 2004 připravilo divadlo premiéru Robinsona, adaptace románu Daniela Defoa. Loutková inscenace na motivy příběhu o slavném trosečníkovi byla původně vytvořená v Chebském studiu Nítě (při Západočeském divadle Cheb), později přejatá a dopracovaná ve Studiu Dům. Nyní byla přezkoušena a dokončena v divadle Líšeň, stejně jako v předchozích verzích pod režijním vedením autorky adaptace, režisérky divadla Líšeň, Pavly Dombrovské.

Obnovená loutková inscenace je určená dospělým i starším dětem. Ze známého románu přebírá základní dějovou linku o nechtěném uvěznění na ostrově, a na jejím základě rozvíjí obecnější motivy. Mluví o snu, procitání do reality, a stálých návratech zpět k vysněnému světu. O dětství a bolestné proměně v dospělého, o zrání. Přes metr vysoké loutky vytvořily scénografky Jana Francová a Eva Krásenská v dílně brněnského výtvarníka Antonína Maloně. Kloubové postavy jsou vytesané s lipového a vrbového dřeva, jejich výraz se pohybuje od jemných rysů po syrové náznaky, od hladké tváře Robinsona, jeho maminky i Pátka, po hrubé figury se zbytky kůry a groteskními tělesnými detaily. Poetická inscenace je doprovázena živou hudbou a hrou na „větrostroj“ a „mušlostroj“.

Způsob práce divadla Líšeň je specifický, zahrnuje experimentování a hledání možností konkrétního divadelního tvaru, které trvá obvykle několik měsíců i let. Nových inscenací není během roku tolik, jako bývá v jiných divadlech zvykem, o to větší událostí je premiéra, byť v tomto případě přezkoušené incenace. A o to srdečněji na ni do Líšně zveme.

Premiéra proběhne 14.1. 2004 v 20.00, první repríza 18.1. v 16.00, na Dělňáku Líšeň, Martina Kříže 1, Brno

Kateřina Bartošová