Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Symposium Ostrava
Creative Cities
Future City Jobs
Konference EU
Koncepce umění
Future City Game
TechSoup

Státní rozpočet 2012, kapitola 334 Ministerstvo kultury - návrh vládě

V pátek, 9. září 2011 začala vláda projednávat státní rozpočet na rok 2012. Je zřejmé, že lepší roky jsou za námi a příjmy státního rozpočtu nenaplňují ani skromnější očekávání, což je temnou předzvěstí krácení výdajů. Proto na první pohled vypadá skvěle, že celkové výdaje ministerstva kultury jsou v návrhu vyšší, víc než o jednu miliardu než letošní rozpočet! Z tohoto nárůstu se můžeme těšit díky Evropské unii. Příští rok by z EU na kulturu, prostřednictvím ministerstva kultury, mělo přitéct o 700 milionů více než letos, celkem to má být více, než miliarda korun. Při bližším ohledání rozpočtu však zjistíme, že krátit se bude. Jak jinak než v dotačních programech podpory tzv. živého umění, téměř o 113 milionů, v programech záchrany architektonického kulturního dědictví o 198 milionů, a dokonce o 226 milionů bude méně než loni na provoz příspěvkových organizací - národních kulturních institucí. Kdo dosud nepocítil krizi, příští rok dostane příležitost.

Po léta sledované 1 % na kulturu ze státního rozpočtu je sice zajímavým ukazatelem přístupu státu ke kultuře ale více než toto hledisko je třeba vzít na vědomí proměňující se strukturu výdajů na kulturu a především proměňující se roli kultury a možnosti využití kulturního dědictví pro rozvoj měst a obcí, čemuž se přeci jen v poslední době dostává větší pozornosti. 

Je to i proto, že Evropská unie v posledních letech významně přispívá k regeneraci našeho kulturního dědictví. To nejen prostřednictvím Integrovaného operačního programu, který navyšuje výdaje ministerstva kultury ale i díky regionálním operačním programům. Právě tyto programy v řadě českých, moravských i slezských měst financují rekonstrukce kulturních, společenských i multifunkčních domů, včetně sakrálních, hospodářských i industriálních objektů, které v budoucnu bude možno nově využívat i ke kulturním účelům. Programy, ze kterých jsou tyto projekty podporovány, nejsou nazývány jako "kulturní" protože jejich úkolem je rozvoj měst či obcí, nikoli kultury samotné. Jde o zvýšení atraktivity daného území a posílení cestovního ruchu. Kultura se používá jako nástroj místního rozvoje, avšak pokud máme mít z těchto projektů v budoucnu užitek, bude třeba je plnit obsahem. 

Proto je tak znepokojující, že mají být kráceny dotační programy ministerstva kultury. Právě díky dotačním programům mohou být v jedinečné celonárodní soutěži vytipovány a realizovány umělecké a kulturní projekty nadregionálního významu. Právě ty by mohly a měly plnit nově zrekonstuované objekty obsahem. A nejen, umožnit i rozvoj jednotlivých uměleckých oborů a udržet konkurenceschopnost. Bez nich by to byl jen boj o přežití. 

Aby se umění a kultura, ale i celá společnost mohla zdravě rozvíjet, je třeba mít prostor pro experiment, inovaci, pro hledání nových tvůrčích, obchodních i distribučních modelů, ke kterým současné technologie dávají řadu možností. Mít infrastrukturu opravených a vybavených budov je sice důležité ale mnohem důležitější je, aby tyto budovy byly schopny nabídnout takový program, který bude atraktivní, kvalitní a přitáhne nejen místní ale i turisty - často v oblasti umění zkušené a schopné porovnávat a ocenit kvalitu - tedy nikoli stádní konzumenty ale samostatně přemýšlející osoby schopné se o sebe postarat a svobodně se rozhodovat, za co své vydělané peníze utratí a kde vůbec chtějí žít a platit své daně.

Právě kulturní obsah dává možnost trávení volného času občanů z hlediska přežívající představy oné pověstné (luxusní) nadstavby ale je důležitý ekonomicky a samozřejmě společensky. Kultura zvyšuje kvalitu a atraktivitu našeho životního prostoru ale obsah zabalený jako produkt - výstava, představení, nahrávky, filmy... může přinést  státnímu rozpočtu i užitek prostřednictvím odvodů a dát řadě lidí příležitost k obživě. Proto je třeba studovat, jak to celé funguje a hledat řešení, navíc, když kulturní a tvůrčí průmysly, jejichž jádrem je právě umění, představují v EU 4,5 % HDP! Právě to v sobotu na Evropském kulturním kongresu oznámila komisařka pro kulturu Androulla Vassiliou.

Je zcela na nás, jakým způsobem potenciál kultury (ale i již provedené insvestice) využijeme. Jak budeme schopni se prosadit jako kulturní země v narůstající mezinárodní a globální konkurenci. Do budoucna je otázkou, jakou v tom bude hrát roli ministerstvo kultury. Lze očekávat narůstající roli měst a lokální kultury. Otázkou zůstává, zda-li a jak, se bude dařit lokální kulturu dostávat do mezinárodního, případně globálního provozu a jaká bude koordinace na národní úrovni, neboť metodická a řídící role je pro úspěch velmi důležitá.

Plánované krácení výdajů ministerstva kultury v roce 2012:

Kulturní aktivity o více než 23 %, které znamenají 41 milionů korun, stejně tak i Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí, který je rovněž krácen o 41 milionů, jež představují snížení o 23 %. 

Program státní podpory profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů rovněž o 23 % (tj. o 16 milionů)

Veřejné informační služby knihoven opět o 23 % (o 14 milionů), přičemž je nedořešen úmysl ministerstva vnitra přestat platit knihovnám připojení na internet a ministerstvo kultury bude pravděpodobně muset tuto (ze zákona povinnost) zohlednit, aby nedocházelo k rušení knihoven, zejména v odlehlých oblastech, jinými slovy, řadě knihoven připojení zaplatit ze svého rozpočtu.

A to nám stále chybí státní program podpory soudobého výtvarného umění (viz program divadel, orchestrů a pěveckých sborů), na což je upozorňováno od roku 2001. Navíc máme problémy s akvizicemi umění do muzeí a galerií.

Programy záchrany a obnovy kulturních památek jsou kráceny téměř o 29 %. Zde je třeba připomenout, že jsou to právě památky, které narozdíl od živého umění mají relativně bohaté možnosti čerpat podporu ze strukturálních fondů.

Celkově by výdaje ministerstva kultury v roce 2012 měly představovat 8 322 123 tisíc korun. Úpravy rozpočtu jsou možné jak v rámci jeho projednání na vládě, tak v průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Vyloučeno ovšem není ani další krácení - samozřejmě by se to přednostně projevilo na tzv. nemandatorních výdajích a to jsou právě dotace.

Podle dokumentů, které projednává vláda má v roce 2013 dojít k dalšímu výraznému krácení dotačních programů. V roce 2014 jsou tyto programy prozatím finančně nenaplněny a jsou rozpočtovány dokonce s nulou.

Marta Smolíková
ProCulture

(13.09.2011)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.