Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Symposium Ostrava
Konference EU
Future City Jobs
Creative Cities
Future City Game
Koncepce umění
TechSoup

Uměním proti segregaci - výstava a konference

Kurátorky Tamara Moyzes a Zuzana Štefková připravily ve spolupráci se sdružením Vzájemné soužití a Slovo 21 výstavu Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí vám i lidem ve vašem okolí!  Ta si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému izolace a vydělování romských dětí z českého vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o segregaci Romů od zbytku bílé společnosti.  Výstava potrvá od 27. května do 10. června 2011 v Nosticově paláci.

Datum konání:  27. květen – 10. červen 2011
Místo konání: Ministerstvo kultury ČR, Nostický palác, Galerie NAPA, Prokopská 8
Kurátorky:  Tamara Moyzes, Zuzana Štefková
Umělci se vystavenými díly neomezují jen na konstatování, že normální děti nepatří do zvláštních škol, ale zamýšlí se na mechanismy, které bílé většině umožňují izolovat romské spoluobčany a tvářit se, že je toto vyloučení motivováno snahou o dobro menšiny.

Bludnému kruhu segregace, jak plánované tak spontánní, lze čelit pouze změnou v přístupu většinové společnosti, pokud se tak nestane bude tento sociální problém vzhledem k budoucímu demografickému trendu i zásadním problémem ekonomickým. Výstavu předchází konference Umění proti segregaci, která proběhne 27. května.

Umělci a umělkyně:
Árpád Bogdán (HU), Věra Duždová (CZ), Pavlína Fichta Čierna (SK), Arie Farnam, Matt McClean a Dantia MacDonald (USA), Laďa Gažiová (CZ), Guma Guar (CZ), Miroslav Hašek (CZ), Zdena Kolečková (CZ), Damian Le Bas (GB), Damian Le Bas jr. (GB), Delaine Le Bas (GB), Tamara Moyzes & Zuzana Štefková (SK/CZ), Csaba Némes (HU), David Tišer (CZ), TOY BOX (CZ), T.A.M.A. (GR), Shlomi Yaffe (IL)

13. listopadu 2007 dal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za pravdu osmnácti romským dětem z Ostravy. Soud uznal, že děti neměly rovný přístup ke vzdělání. Bohužel v případě většiny romských dětí, které jsou hromadně umisťovány ve školách pro děti se speciálními potřebami, nemá rozhodnutí štrasburského soudu žádnou dohru. A to přes to, že soud označil segregaci za diskriminační, vzhledem k tomu, že dítě ze „zvláštní“ školy má jen mizivou šanci získat vyšší vzdělání. Segregace však není jen problémem tzv. zvláštních škol. I v normálních školách s vyšším počtem romských dětí dochází dříve či později k segregačním tendencím. Rodiče „bílých“ dětí dávají své potomky raději jinam a škola skončí jako čistě romská. Absolventi takto etnicky poznamenaných škol se pak potýkají s podobnými problémy jako studenti škol zvláštních.

V důsledku této, plánované i spontánní segregace roste množství nekvalifikovaných a tedy obtížně zaměstnatelných mladých lidí, kteří v drtivém počtu případů nenajdou práci a skončí na podpoře v nezaměstnanosti. V tomto bludném kruhu vede vyloučení a neadekvátní vzdělání k chronické nezaměstnanosti, na kterou se nabalují další sociální problémy. Děti ze sociálně vyloučených rodin mají v důsledku ztížený přístup ke vzdělání a kolotoč příčin a následků se rozbíhá nanovo.

„To, co společnost dělá, ať se to zdá někomu jakkoliv mnoho, stále nestačí," konstatuje ředitelka ostravské školy Přemysla Pittra Soňa Tarhoviská. Do její školy chodí 98% romských žáků a šance, že se situace změní, je mizivá. V tomto případě totiž nelze, na rozdíl od segregace programové, problém vyřešit shora. Jak poznamenává Radka Hanusová, ředitelka základní školy Gebauerova s 95% romských žáků: „Nemůžeme nikoho nutit, aby dal své dítě do naší školy. Kdyby se zavedly kvóty, skončilo by to tím, že bychom měli málo dětí.“


Tomuto bludnému kruhu lze tedy čelit pouze změnou v přístupu majoritní společnosti, což je, vzhledem k tomu, že se stereotyp a realita vzájemně umocňují, úkol takřka nadlidský, Přesto je nutné o nabourání předsudků, alespoň usilovat. Přehlížení tohoto jevu se totiž může už brzy otočit proti „bílé“ většině. Jak píše George Soros, nejde jen o otázku lidských práv, ale i o zásadní ekonomický problém: „S přihlédnutím k současnému demografickému trendu [lze předpokládat], že pokud nebudou [východoevropští] Romové vzdělaní a sociálně integrovaní, není ekonomická budoucnost těchto zemí nijak růžová.

Výstava Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí vám i lidem ve vašem okolí! si klade za cíl přispět ke zviditelnění problému izolace a vydělování romských dětí z českého vzdělávacím systému. Poukazuje na explicitní i skrytý rasismus, který se může skrývat za zdánlivě neutrálními frázemi provázejícími diskuzi o segregaci Romů od zbytku „bílé“ společnosti. Umělci představenými se vystavenými díly neomezují jen na konstatování, že normální děti nepatří do zvláštních škol, ale zamýšlí se na mechanismy, které bílé většině umožňují izolovat romské spoluobčany a tvářit se, že je tato segregace motivována snahou o dobro vyloučené menšiny.  

Projekt inicioval Kumar Vishwanathan a občanské sdružení Vzájemné soužití, nevládní nezisková organizace, která působí v Ostravě od záplav v roce 1997 a od svého vzniku usiluje o vytváření přátelské platformy mezi romskou a neromskou komunitou.
27. května 2011
Uměním proti segregaci
Konference probíhá v návaznosti na výstavu
Ministerstvo školství varuje: Segregace vážně škodí Vám i lidem ve Vašem okolí

Konference si klade za cíl přispět ke zviditelnění problematických aspeků segregace Romů v odlišných geografických a kulturních kontextech a zároveň ukazuje podoby umělecké tvorby, namířené proti rasismu a sociálnímu vyloučení Romů. Umělci a kurátoři, kteří představí svá díla a koncepty výstav, poukazují  na explicitní i skrytý rasismus a zároveň nabízejí jiný pohled na samotnou romskou komunitu.

Místo konání: Evropský dům, Jungmanova 24, Praha 1

Časový plán konference: (od 10:00 – do 15:30)
Moderuje: Zuzana Štefková
 
Dopolední sekce
 (od 10:00 – do 12:00)
 
Ůvodní slovo: Jan Michal, Vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR
Tamara Moyzes a Zuzana Štefková
Představení projektu 10:10 – 10:20
Eszter Lazár (HU) 10:20 – 10:45
Výstava Němé znaky, Současné přístupy k (Ne)toleranci 
Csaba Némes (HU) 10:45-11:10
Neubližujte Maďarům!
Roma Art Talk / Laďa Gažiová, Věra Duždová (SK/CZ) 11:10 – 11:40

PANELOVÁ DISKUZE:
11:40 – 12:00

PŘESTÁVKA:
(od 12:00– do 13:00)
 
Odpolední sekce:
(13:00 – 15:30)
 
Arie Farnam (USA) 13:00 – 13:25
Jedenáct let po té: Dopad segregace ve školství
Astrid Kury a Ursula Glaeser (AUS) 13:25 – 13:50
Kulturní síť Romale! ve Štýrském Hradci
Delaine Le Bas (GB) 13:50 – 14:15
Umění, vzdělání a solidarita
Damian James Le Bas (GB) 14:15 – 14:40
Divadlo a politizace romského vědomí
Alfred Ullrich (GE) 14:40– 15:05
Příběh „místa pro kočující osoby“ v Dachau
 
PANELOVÁ DISKUZE:
 15:05 - 15:30
 
VERNISÁŽ: 18:00
Vernisáž proběhne v MK ČR v Nostickém paláci, Maltézské nám. 1 a v galerii Napa, Prokopská 8

Anotace:
 

Eszter Lazár (HU)
Výstava Němé znaky – Současné přístupy k (Ne)toleranci
Eszter Lazár představí ve své prezentaci jeden ze svých kurátorských projektů, výstavu Němé znaky – Současné přístupy k (Ne)toleranci, která se uskutečnila na půdě maďarské Akademie výtvarných umění v Budapešti v roce 2009. Kromě výstavy zmíní další relevantní umělecké projekty, které reflektují téma (ne)tolerance, odlišnosti a sociálního vyloučení v nedávném sociálně-politickém kontext v Maďarsku.
 
Csaba Némes (HU)
Neubližujte Maďarům!
Přibližně 20 let po politických změnách se v maďarské společnosti objevují některé velmi nebezpečné konflikty, z nichž nejproblematičtější charakterizuje násilí vůči Romům. Sílící rasismus a vzestup nacionalistických tendencí spolu se sílícím strachem z dopadu ekonomické krize způsobuje, že mnozí obyčejní lidé a nejen oni si představují nové nepřátele. Skutečným i symbolickým terčem se stává romská komunita.

Arie Farnam (USA)
Jedenáct let po té: Dopad segregace ve školství
Coby adoptivní rodič romských dětí, Arie Farnam, americká novinářka žijící v Čechách, hovoří o svém filmu „Zdi“, v němž sleduje příběhy romských dětí navštěvujících zvláštní školu. Ve svém příspěvku spojuje tuto zkušenost s informacemi, které shromáždila v rámci své novinářské práce napříč Střední a Východní Evropou a na Balkáně, a dospívá k názoru, že segregace ve školství stojí v jádru celé řady sociálních problémů, které se dotýkají nejen romské komunity, ale také negativně ovlivňují ekonomiku celých států. Farnam zároveň nastiňuje historické paralely se segregovaným školstvím ve Spojených státech.

Astrid Kury a Ursula Glaeser (AUS)
Kulturní síť Romale! ve Štýrském Hradci
Místo zařazování lidí do škatulek na základě jejich etnického původu, se kulturní síť „Romale!“ zaměřuje na mnohovrstvou individuání identitu a spojuje umělce a vědce v jejich zápase proti vyloučení a diskriminaci, vzhledem k tomu, že připsání určité kolektivní identity stojí na počátku mechanismů exkluze. Život a kultura Romů je poznamenaná zkušeností vyloučení a vykořenění. „Romale!“ se rozchází s převládajícími vzájemnými stereotypy a představuje současnou pozici v umění a sociální politice ve spolupráci s romskými sdruženími a aktivisty a různými odbornými a kulturními institucemi.

Delaine Le Bas (GB)
Umění, vzdělání a solidarita
Více než roku pracuje Delaine Le Bas s galerií Aspex (www.aspex.org.uk). Spolu s Amy Lloyd, koordinátorkou pro vzdělání, pracovala s rodinami usazenými na pozemku pro Romy / kočující osoby spravovaném městskou samosprávou v Southamptonu v Hampshiru. Díla, která vytvářila s těmito rodinami jsou o nich, pocházejí od nich, jsou jimi řízená. Původně rodiny vyžadovaly od autorky zobrazení, která by mohla být chápána jako kulturně „jejich“/„naše“, ale to, co začíná vznikat je něco docela osvěžujícího, co mluví o jejich místě na světě, tak jak jej oni sami vidí. Všechny otázky pocházejí od nich. Jejich sebedůvěra roste. Jsou si dostatečně jistí svým prostorem a jejich skutečné schopnosti se začínají vyjevovat. Tohoto úspěchu bylo dosaženo prostřednictvím neformálního přístupu, volného toku myšlenek, užitím různých médií a prací s rodinami uvnitř i venku.

Damian James Le Bas (GB)

Divadlo a politizace romského vědomí
Od ruských romských operet z 19. století po produkci Romské divadelní společnosti 21. století, představovalo divadlo důležitou součást romské kulturní tradice. I když patrně není tak silně zakotvené v představách široké veřejnosti jako „typické cikánské povolání“, divadlo dlouho hrálo roli v romské tradici hudebních a jiných představení a věštění neboli dukkeripen. Tento příspěvek se zabývá reakcemi romských dramatiků, básníků a performerů na současné politické problémy dotýkající se života Romů. Spolu s tím, jak světová romská populace překračuje hranici 12 milionů a stále rychle roste v Evropě a v obou Amerikách, dochází k propojení politického aktivismu a romského divadla, které se ukazuje smutky i vítězství romské komunity.

Nad projektem převzali záštitu:
European Shoah Legacy Institute
Dekáda Romské Inkluze
Unicef
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková

Projekt vzniká ve spolupráci s těmito organizacemi:
Slovo 21
Vzájemné soužití o.s.

Výstava a konference proběhne v rámci Světového Romského Festivalu Khamoro
(25.05.2011)
ProCulture

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.