Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Kino Lucerna slaví sto let
3. prosince 1909 se poprvé promítalo v pražské Lucerně, které je nejstarším stálým kinem v provozu v Čechách. Je součástí rozsáhlého komplexu domů Paláce Lucerna, jež postupně vznikaly v letech 1907 až 1921 podle návrhů Vácslava Havla (dědečka prezidenta Havla) a architekta Stanislava Bechyněho. Palác Lucerna je tvořen celým komplexem domů, jež postupně vznikly v letech 1907 až 1921. Kino s jedním sálem bylo postaveno v roce 1909 v kombinaci renesančních stylů a art nouveau s více než 500 sedadly. Jako jedno z prvních uvádělo zvukové filmy v Praze - tím prvním byla v srpnu 1929 Loď komediantů. V roce 1931 se tu odehrálo i první představení českého zvukového filmu Obrácení Ferdyše Pištory.K oslavám stého výročí založení kina budou každou neděli probíhat zdarma projekce snímků, které s Lucernou nějakým způsobem souvisejí.
Velký sál Lucerny
Výstavba velkého sálu Lucerny byla dovršením životního díla inženýra a podnikatele Vácslava Havla. Byl slavnostně otevřen 25. prosince 1920, který zemřel již o osm měsíců později.
Tento secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, která byla do té doby v Čechách nevídaná. Multifunkční budova v centru Prahy nabídla prostory pro společenské a kulturní podniky, obchody i bydlení. O jejím využívání píše ve svých vzpomínkách i otec exprezidenta Havla, Václav Havel. „Toto zařízení (Lucerna) nikdy nebylo podnikem toho druhu jako ostatní. Velký sál Lucerny byl víceúčelový, byl pronajímán různým korporacím nebo zájemcům na určité dny, s určitým vybavením a za různé cenové sazby. Námi byl využíván jen v určité dny nebo v určité období, kdy nebyl o pronajímání sálu zájem nebo když jsme potřebovali uplatnit ve vlastní režii nějakou akci, kterou jsme získali,“
Výstavba velkého sálu Lucerny byla dovršením životního díla inženýra a podnikatele Vácslava Havla. Byl slavnostně otevřen 25. prosince 1920, který zemřel již o osm měsíců později.
Tento secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, která byla do té doby v Čechách nevídaná. Multifunkční budova v centru Prahy nabídla prostory pro společenské a kulturní podniky, obchody i bydlení. O jejím využívání píše ve svých vzpomínkách i otec exprezidenta Havla, Václav Havel. „Toto zařízení (Lucerna) nikdy nebylo podnikem toho druhu jako ostatní. Velký sál Lucerny byl víceúčelový, byl pronajímán různým korporacím nebo zájemcům na určité dny, s určitým vybavením a za různé cenové sazby. Námi byl využíván jen v určité dny nebo v určité období, kdy nebyl o pronajímání sálu zájem nebo když jsme potřebovali uplatnit ve vlastní režii nějakou akci, kterou jsme získali,“
Na dílo Vácslava Havla navazuje i strýc exprezidenta Václav Miloš Havel, v době, kdy kino slavnostně zahájilo svůj provoz, bylo prvorozenému synovi Vácslava Havla devět let a již tehdy projevoval zájem o „pohyblivé obrázky“. V roce 1913 se stal ještě ne osmnáctiletý Miloš Havel spolumajitelem Lucernafilmu, který převzal Kinofilm a stal se první společností pro půjčování a výrobu filmů. V té době stál Miloš Havel u zrodu dvou prvních českých filmů -Zlatého srdéčka se Švábem Malostranským v roce 1916 a Pražských adamitů o rok později. Některé filmy natáčel na dvoře Švandova divadla na Smíchově. Pro komedii Pražští adamité, první český film prodaný se ziskem do zahraničí, byla sehrána řada scén na plovárnách v Podolí, Na Mlejnku a pod Zlíchovem. Snímky vznikly v období kolem první světové války, v době naprostého nedostatku základních
životních potřeb a také materiálu nutného k výrobě filmů.
životních potřeb a také materiálu nutného k výrobě filmů.
Jméno Miloše Havla je však spjato především se vznikem a rozvojem československého filmu a se založením filmových ateliérů na Barrandově. Financoval filmy, které patří do zlatého fondu české kinematografie. Na filmový trh uvedl řadu významných zahraničních titulů. Pružně reagoval na technický rozvoj v oboru, kde držel krok se světovou špičkou.
Použité zdroje:
http://www.praha-smichov.cz/view.php?cisloclanku=2007090069
http://www.mestskadivadlaprazska.cz/data/mdp_casopis/15-pasaze/casopis-pasaze-3-2007.pdf
http://www.lucerna.cz/kino.php
(03.12.2009)
S podporou Nadace OSF Praha
a Ministerstva kultury
© 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
ISSN 1214-8369
© 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |
Optimalizace stránek e4you s.r.o.