Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Koncepce umění
Future City Jobs
Future City Game
Symposium Ostrava
Creative Cities
Konference EU
TechSoup

Kino Lucerna slaví sto let

3. prosince 1909 se poprvé promítalo v pražské Lucerně, které je nejstarším stálým kinem v provozu v Čechách. Je součástí rozsáhlého komplexu domů Paláce Lucerna, jež postupně vznikaly v letech 1907 až 1921 podle návrhů Vácslava Havla (dědečka prezidenta Havla) a architekta Stanislava Bechyněho. Palác Lucerna je tvořen celým komplexem domů, jež postupně vznikly v letech 1907 až 1921. Kino s jedním sálem bylo postaveno v roce 1909 v  kombinaci renesančních stylů a art nouveau s více než 500 sedadly. Jako jedno z  prvních uvádělo zvukové filmy v Praze - tím prvním byla v srpnu 1929 Loď komediantů. V roce 1931 se tu odehrálo i první představení českého zvukového filmu Obrácení Ferdyše Pištory.K oslavám stého výročí založení kina budou každou neděli probíhat zdarma projekce snímků, které s Lucernou nějakým způsobem souvisejí. 
Velký sál Lucerny
Výstavba velkého sálu Lucerny byla dovršením životního díla inženýra a podnikatele Vácslava Havla. Byl slavnostně otevřen 25. prosince 1920, který zemřel již o osm měsíců později. 

Tento secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží, která byla do té doby v Čechách nevídaná. Multifunkční budova v centru Prahy nabídla prostory pro společenské a  kulturní podniky, obchody i bydlení. O jejím využívání píše ve svých vzpomínkách i otec exprezidenta Havla, Václav Havel. „Toto zařízení (Lucerna) nikdy nebylo podnikem toho druhu jako ostatní. Velký sál Lucerny byl víceúčelový, byl pronajímán různým korporacím nebo zájemcům na určité dny, s určitým vybavením a za různé cenové sazby. Námi byl využíván jen v určité dny nebo v určité období, kdy nebyl o pronajímání sálu zájem nebo když jsme potřebovali uplatnit ve vlastní režii nějakou akci, kterou jsme získali,“
 
Na dílo Vácslava Havla navazuje i strýc exprezidenta Václav Miloš Havel, v době, kdy kino slavnostně zahájilo svůj provoz, bylo prvorozenému synovi Vácslava Havla devět let a již tehdy projevoval zájem o „pohyblivé obrázky“. V roce 1913 se stal ještě ne osmnáctiletý Miloš Havel spolumajitelem Lucernafilmu, který převzal Kinofilm a stal se první společností pro půjčování a výrobu filmů. V té době stál Miloš Havel u zrodu dvou prvních českých filmů -Zlatého srdéčka se Švábem Malostranským v roce 1916 a Pražských adamitů o  rok později. Některé filmy natáčel na dvoře Švandova divadla na Smíchově. Pro komedii Pražští adamité, první český film prodaný se ziskem do zahraničí, byla sehrána řada scén na plovárnách v Podolí, Na Mlejnku a pod Zlíchovem. Snímky vznikly v období kolem první světové války, v době naprostého nedostatku základních
životních potřeb a také materiálu nutného k výrobě filmů.
 
Jméno Miloše Havla je však spjato především se vznikem a rozvojem československého filmu a se založením filmových ateliérů na Barrandově. Financoval filmy, které patří do zlatého fondu české kinematografie. Na filmový trh uvedl řadu významných zahraničních titulů. Pružně reagoval na technický rozvoj v oboru,  kde držel krok se světovou špičkou.


Použité zdroje:

http://www.praha-smichov.cz/view.php?cisloclanku=2007090069

http://www.mestskadivadlaprazska.cz/data/mdp_casopis/15-pasaze/casopis-pasaze-3-2007.pdf

http://www.lucerna.cz/kino.php

http://www.archiweb.cz

 

(03.12.2009)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.