Tancem proti terorismu - čečenský taneční soubor Maršo v ČR
V pondělí 28. srpna 2006 přiletí do Prahy již po druhé taneční soubor Maršo z Čečenska. Mladé tanečníky čeká měsíční turné a bohatý program, který pro ně připravilo občanské sdružení Berkat ve spolupráci s partnerskými organizacemi a studenty a učiteli z českých a moravských škol. Turné tanečního souboru Maršo z Čečenska je vyvrcholením projektu o.s. Berkat Tancem proti terorismu, který přímo navazuje na první úspěšné turné souboru, které proběhlo v roce 2003 pod názvem „Před válkou jsem měl hračky“ a projekt Studijních pobytů na českých školách pro děti z tohoto souboru, jenž probíhá od roku 2004. Významnou součástí programu bude experimetnální akce s názvem Jazyk tance, který vzniká ve spolupráci s taneční konzervatoří Duncan Centre.
"Jsem přesvědčená, že má smysl udržovat přátelství, protože vědomí trvalého vztahu člověka posiluje pro život víc, než cokoli jiného“ říká Jana Hradilková, iniciátorka projektu Tancem proti terorismu. „Naučil jsem se u vás, že ke každému člověku se musí přistupovat osobně, podle toho, jak myslí, jaké má zvyky, co ho zajímá, na tom záleží. To, co děláte vy v Čečensku, je pro nás důležité hlavně kvůli tomu spojení mezi námi“, říká Vachid Gojtemirov, dnes dvacetiletý člen skupiny Maršo, který v Praze strávil rok a půl na studijní „zkušené“.
Projekt Tancem proti terorismu odstartovala skupinka lidí kolem o.s Berkat již koncem roku 2005 zahájením několikaměsíční kampaně pro Maršo na školách a prostřednictvím benefičních koncertů, na kterých se podílela řada českých umělců a umělkyň (Jana Fabiánová, hudebníci Čechomoru, Jan Budař, Alice Bauer, Jaroslav Dušek,Vladimír Merta a další). V Čečensku se v téže době podařilo místní organizaci s názvem Semja vypátrat a znovu dát dohromady sestavu taneční skupiny Maršo, která se po rozpuštění uprchlického tábora Sputnik v r. 2004 rozpadla. Se zahájením provozu komunitního svépomocného centra Do´zal v Grozném (které provozuje o.s. Berkat ve spolupráci s místními rodinami) zahájilo Maršo i pravidelné nácviky tanců a výuku tanců pro malý dorost. Paralelně s tím se Berkat snažil navázat v Čechách a na Moravě spolupráci se studenty a učiteli ze středních i vysokých škol, kde proběhlo několik setkání a debat studentů, členů Berkatu a čečenských migrantů žijících v ČR. Cílem diskusí bylo seznámit studenty s historií, kulturou a životem lidí v Čečensku.
Během několika měsíců se skutečně podařilo dát dohromady malou skupinu aktivních studentů, kteří se pokoušejí skrze konkrétní přípravy na příjezd mladých Čečenců o samostatné angažmá, odrážející respektující postoj vůči jiným etnikům. V průběhu projektu se ukázalo, že není vůbec snadné přimět studenty k intenzivnější aktivitě, připravující setkání s mladými lidmi, kteří vyrostli ve válkou postižené zemi. Na druhou stranu ti, kteří se do projektu již zapojili ukazují překvapivě vyzrálou schopnost hlubšího zamyšlení nad současným stavem světa a zároveň mají i potřebu předat svým vrstevníkům z Čečenska svůj pohled na pozitivní hodnoty české a evropské kultury a společnosti.
Důležitým cílem projektu Tancem proti terorismu je samozřejmě také vyjádřit a získat další podporu pro další existenci souboru Maršo, jehož řady se neustále rozšiřují o nové členy.
Během zářijového pobytu Maršo se uskuteční několik tanečních vystoupení v různých městech České republiky a to v Olomouci, Velké Bystřici, Luhačovicích, Brně a v Praze. Na několika českých a moravských středních školách proběhnou studentské diskuze a taneční workshopy. Mladí tanečníci navštíví několik zajímavých přírodních a historicky památných míst, český pivovar, perníkářskou dílnu, dílnu uměleckého kovářství a rytectví, atd. Hostitelská skupina lidí kolem Berkatu členům souboru Maršo zprostředkuje i psychosociální a zdravotní pomoc a pedagogickou poradnu. Do příprav se zapojilo a projekt podpořilo velmi široké spektrum dobrovolníků, osobností veřejného života, nevládních organizací (Nesehnutí, Petrklíč…) časopisů (Regenerace, A2) ale poprvé i soukromých firem (Student agency, Medicover), záštitu poskytlo Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství.
Významnou součástí programu bude experimetnální akce s názvem Jazyk tance, který vzniká ve spolupráci s taneční konzervatoří Duncan Centre a v budoucnosti by měl být přenosný do dalších měst v zahraničí. Jazyk tance bude třídenní taneční dílnou, kde budou mladí čečenští a čeští tanečníci prostřednictvím tanečního pohybu hledat nové komunikační možnosti tance jakožto prostředku pro dialog a setkání mladých lidí z dvou odlišných kultur, jejichž kořeny se odrážejí i v jejich pohybové identitě, rytmu a řeči těla.
Kontakt :
o.s. Berkat
Jana Hradilková
608829535, kristanka@volny.cz
Program návštěvy tanečního souboru Maršo v České republice
29. srpna až 13. září – pobyt Maršo na Moravě
29. 8. – 31. 9. - Olomouc
1. 9. - Vystoupení v Přáslavicích – 17. 00
2. 9. - Festival ve Velké Bystřici u Olomouce, vystoupení ve 14.00 a 20.00
3. 9. - Festival ve Velké Bystřici u Olomouce, vystoupení v 13.00
5. 9. - Olomouc – vystoupení souboru Maršo a souboru Krajina, sál Reduta, 19.00
7. 9. - Slavičín – studentský den
8. 9. - Valašské Klobouky – příroda v Karpatech
9. 9. - Festival v Luhačovicích, vystoupení v …. ,mezinárodní taneční workshop 19.00
10. 9. - Festival v Luhačovicích, vystoupení v 16.00
11. - 13. 9. – pobyt Maršo v Brně, debaty se studenty středních škol
12. 9. – Divadlo Bolka Polívky, vystoupení Maršo a romského tanečního souboru Čercheňa v 19.00
14. až 28. 9. – pobyt Maršo v Čechách
15. 9. – RefuFest aneb PřišelSvátek na náměstí Míru v Praze, vystoupení Maršo v 18.00
16. 9. - RefuFest aneb PřišelSvátek, na náměstí Míru v Praze, vystoupení Maršo v 16.00
18. 9. - Duncan centre - vystoupení Maršo
19. 9. – Celodenní taneční workshop Maršo v Duncan Centru „Jazyk tance“
20. 9. – Vystoupení v Disku, Maršo a Duncan Centre „Jazyk tance“ 15.00 a 19.00 hodin
21. 9. – Den zdraví - zdravotnický workshop s Regenerací
22. 9. - Studentský den v Gymnaziu Nad Alejí,
23. – 24. 9. - Sportovně kulturní víkend „Petrklíč Maršu“
25. - 28. 9. -Volný program ve skupinách
Jazyk tance – 18. – 20. září 2006
Společný experiment Maršo – Duncan centre
(přemýšlení Jany Hradilkové)
Experiment je součástí projektu Tancem proti terorismu, který právě probíhá a vrcholí měsíčním uměleckým, odpočinkovým; setkávacím a vzdělávacím pobytem čečenské skupiny dospívajících lidí – mladých tanečníků – v Čechách a na Moravě.(28.8. – 28.9.2006)
Jazyk tance si položí základní úkol: pokusit se odkrýt dosud neobjevené komunikační možnosti tance jakožto prostředku pro dialog a setkání mladých lidí z dvou odlišných kultur, jejichž kořeny se odrážejí i v jejich pohybové identitě, rytmu a řeči těla.
Již podruhé, v odstupu tří let, se setkají mladí lidé z Grozného a z Prahy. Pojí je společný zájem a um – tanec. Jazykem tance si položíme otázku: Je pro nás tanec pouze výrazovým prostředkem? Víme, že tanec je způsob, jak vyjádřit a předat divákovi sdělení skrze pohyb, jehož řád je výsledkem časem utvářené mentality národa i krajiny a prastarých zvyklostí společnosti, ve které vyrůstají.
Experiment proběhne během tří dnů:
1. den: Večerní společné představení programu souboru MAršo a programu Duncan Centre (O tanci) spojené s následným společným večírkem
2. den: celodenní taneční workshop.
Dopoledne: Maršo je cele na příjmu. „Rozcvička“ je plně v režii Duncanu. Čečenci jsou ve zcela nové situaci, kdy se pokusí zapomenout na vlastní způsob nácviku a přijímají duncanovský. Zkouška improvizace – na různou hudbu ? Jakou hudbu ? Vybídnou se obě skupiny navzájem k vyjádření různé hudby různým pohybem? Je možné si toto dovolit ? Ukáže se otevřenost a uzavřenost mentality. ( Je třeba obezřetně, ale stojí za to to zkusit. Nemusí hned všichni, můžou do toho jít postupně )
Nebo zvolíme téma ? Jaké téma? Nabízí se to nejjednošušíí : Vyjádření chlapecké, dívčí a párové identity tance.Skupinově i individuálně.
Odpoledne : By mělo vést k vytvoření společného tance, který by měl být výsledkem vzájemného citlivého pozorování. Ukáže se, do jaké míry je pohyb každé ze skupin ovlivněn přítomností té druhé, co ovlivnit lze snadno, co už méně, kde jsou styčné body, na kterých se obě skupiny shodnou, kde naopak ční nepřekročitelné tabu, které vyžaduje jasné jiné výrazové prostředky. Jazyk tance se tak stane pro všechny účastníky (tančící i přihlížející) ukázkou vnímavého tanečního dialogu dvou skupin, vyrostlých diametrálně odlišných duchovních, kulturních i přírodních krajin.
3. den: Druhé společné představení Maršo a DC v Disku, které může být završeno (pokud se na tom předchozí den obě strany dohodnou) tak zvaným „společným tanečním resumé“ - to může mít podobu jakoukoli, buď zcela minimalistickou (chůze v kruhu,) nebo dojde k vytvoření symbolu česko-čečenského, nebo vyústí ve společném krátkém vystoupení obou souborů. Toto může být řízenou improvizací nebo skutečně demonstrací vědomě zpracované jinakosti tance Kavkazanů a Evropanů.
Tímto experimentem chceme prozkoumat nové komunikační možnosti tance:
1. krok: hledáme odpověď na otázku: Co tento tanec ukáže ? Zůstane tam, kde jsme byli první večer ? nevytvoří se naopak nové komunikační zádrhele ? Vyloupne se různé taneční pojetí téhož ?
Jak udělat, aby tito mladí čeští a čečenští tanečníci dokázali při společné improvizaci objevit a využít tanec jako komunikační prostředek mezi sebou.
Podaří se jim to ? Jak ? Skrze minimální gesto ? Skrze vyjádření společného tématu ?
Bude zde hudba komunikačním prostředníkem ? Jaké druhy hudby zvolíme ?
2. krok: prozkoumání otázky, zda je tancem možné vést dialog. Já vím, že je to velmi náročné, to je v podstatě téma na několik semestrů. Ale já jsem toto vymyslela v 94 při svém týdenním chození a tančení po New Yorku, a te´d se mi to znovu vynořilo. Ono to v těch jejich vystoupeních je. Jde nám o to, jak to bude fungovat v „novém“ prostoru společné improvizace. Pokud by se to povedlo, bylo by to něco zcela nového, co by si čečenci odváželi s sebou domů. Jeden z nich už zkušenost (snad přínosnou !) má – Vachid, který tady byl rok a půl.
Tento experiment je do značné míry krokem do neznáma. Proces hledání vlastní identity je často tápáním v prostoru, jehož hranice přesně neznáme. Zkušenost nás však učí, že právě na kontrastní látce odlišností se vyjevují tušená leč dosud řádně neprozkoumaná omezení, na něž často u sebe narážíme, aniž bychom si jich byli vědomi. Kontrastní látkou zde je právě v našem projektu právě blízkost dvou, z jiných okolností a souvislostí vyrůstajících řečí těla a prostředků k vyjádření jednoduchých témat tancem.