Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Koncepce umění
Future City Game
Symposium Ostrava
Future City Jobs
Creative Cities
Konference EU
Domů ArtsInfo
TechSoup

Souvislosti 4/2003 - revue pro literaturu a kulturu

Obrázek k článku Souvislosti 4/2003 - revue pro literaturu a kulturu

Aktuální číslo Souvislostí 4/2003 otevírá rozsáhlý tematický blok Homosexualita v kultuře. V jeho úvodní části nalezne čtenář několik historických postav a témat. Na počátku stojí stručný nástin možnosti „homosexuálního čtení“ textu, který stojí u kořenů dějin světové literatury: z Eposu o Gilgamešovi v podání německého literárního vědce Wolfganga Poppa. Řeč pozdního řeckého rétora Maxima z Tyru O erótice je důkazem, že pro antiku milostné vztahy mezi muži představovaly nejen inspiraci, ale také teoretický a morální problém.....

Slovo vzápětí dostane historik John Boswell, který popisuje rozkvět homosexuální (sub)kultury ve městech 11. a 12. století, po němž v dalších stoletích následovala vlna netolerance. Úryvky, včetně hojných citací dobové latinské poezie, jsme vybrali z knihy Christianity, Social Tolerance and Homosexuality (1980). Klišé o netolerantním středověku snad definitivně naruší ukázky z Knihy o Příteli a Miláčku blahoslaveného Raymunda Lulla. Mystické dílo, jež používá pro lásku křesťana k Bohu metaforu mužské milostné dvojice podle platónského a islámského vzoru, před sto lety do češtiny přeložil a v rukopise zanechal Sigismund Bouška.

Druhá část tematického bloku se obrací ke století dvacátému. Dvě postavy novodobých českých dějin pojednávají dva zahraniční bohemisté: Nor Roar Lishaugen zkoumá dílo Jiřího Karáska ze Lvovic, o němž se – opět! – „tak nějak“, vágně, ví, že homosexualitu literárně ztvárňoval, ale konkrétních tematických analýz se dosud nedostává. Frankfurťan Franz Schindler pak odhaluje jednu kapitolu z nenapsaných dějin homosexuality v Čechách – osobnost protagonisty meziválečného emancipačního hnutí Františka Čeřovského. Věra Sokolová se v eseji Moje tělo je ona vrací k pražskému festivalu ženské a lesbické kultury Apriles, Kateřina Kolářová jednak rekapituluje vznik a vývoj lesbického románu a přináší rozhovor s britskou prozaičkou Jeanette Winterson. Z esejistického díla Dominiqua Fernandeze jsme vybrali pasáže týkající se obrazů homosexuality ve filmu. Blok uzavírá souhrnná studie Martina C. Putny Veselá věda aneb alternativy uvnitř alternativy. Kritický nástin soudobé vědecké rozpravy o homosexualitě.

Čtyři studie ve druhém, menším tematickém bloku se vracejí k dílu Karla Hynka Máchy. Z pozůstalosti nedávno zesnulého Alexandra Sticha jsme vybrali části jeho motivických statí týkající se motivu pomsty a lebky v Máchově díle. Josef Hrdlička se věnuje motivu času v Máji, Josef Vojvodík fraktalizaci těla u Máchy a Erbena a Robert Ibrahim Máchovým „kosmickým“ veršům.

Rubrika Literatura přináší ukázky z knihy Josifa Brodského Vodoznaky v překladu Tomáše Glance a Jany Kleňhové, Martin Pokorný podrobně analyzuje překlady Poundových Cantos od Anny Kareninové, „poznámku k Raymondu Rousselovi“ učinil Josef Fulka a Jitka Bednářová se ve druhé florianovské souvislostní studii zabývá finanční praxí Dobrého díla Josefa Floriana. Z původní literatury je zde otištěna rozsáhlá básnická skladba Petra Borkovce Strofy, próza Vlasty Dufkové z roku 1979 Nerozmotám, básně Štěpána Noska, Envoi a Miroslava Olšovského. Rubriku Literatura uzavírá Krappova poslední páska Samuela Becketta v novém překladu Martina Pokorného.

V recenzní rubrice Pod čarou lze číst mimo jiné recenze Jiřího Holého na Totální realismus a trapnou poezii Gertraudy Zandové, Ireny Vaňkové na básnickou sbírku Trhlina Miloslava Topinky, Martina Pokorného na Míkův překlad Beckettova Tso, Alessandra Catalana na Österreichische Geschichte Karla Vocelky nebo Kateřiny Kolářové na Aimée & Jaguár Ericy Fischer.

(05.02.2004)
ProCulture

  © 2003-2020 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2020 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.