Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Creative Cities
Future City Game
Symposium Ostrava
Koncepce umění
Konference EU
Future City Jobs
Domů ArtsInfoVizuální umění a nová media
TechSoup

Artemis a Dr.Faust (Ženy v českých a slovenských dějinách umění)

Obrázek k článku  Artemis a Dr.Faust (Ženy v českých a slovenských dějinách umění)
Sborník studií zpracovaný Martinou Pachmanovou a Milenou Bartlovou přináší téma, které je dosud zpracováno jen velmi málo. Shrnuje příspěvky z kolokvia, které se uskutečnilo v roce 2005 na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Bezmála dvě desítky statí pojednávají o úloze, kterou ženy hrály v české a slovenské umělecké kritice a uměnovědě 19. a 20. století, a o postavení, jakého v oboru dosahovaly, představují sběratelky umění a kurátorky a přinášejí portréty některých významných osobností tohoto oboru. Ukazuje se, že často se objevující teze o dějinách umění jako „jemném“, „ženském“ oboru nemá téměř žádné opodstatnění.Publikace vyšla s podporou Akademie věd České republiky.
V českých a slovenských dějinách umění již od doby první republiky existovala řada významných historiček umění, jejichž badatelská a umělecko-kritická práce výrazně ovlivnila výklad historie i současnosti výtvarného umění. Jejich dílu se však dodnes věnuje daleko méně pozornosti než kolegům-mužům. Na rozdíl od řady jiných humanitních a vědeckých oborů se studium dějin umění v českých zemích a na Slovensku již na počátku 20. století s ohledem na podíl žen a mužů profilovalo jako poměrně liberální a tato rovnoprávnost trvá dodnes. Přesto bylo v minulosti uplatnění absolventek tuzemských kateder dějin umění ovlivněno mnoha genderovými předsudky a setkáváme se s nimi dodnes. Akademické tituly docent či profesor jsou dosud udělovány většinou mužům, kteří také vydávají více knih a zastávají vyšší akademické posty než ženy. Ty se jen výjimečně objevují ve vedení muzejních či památkových institucí, zatímco ve „spodních patrech“ uměleckohistorických institucí bychom jich zřejmě našli většinu.
  
Tuzemské dějiny umění se již bezmála patnáct let pokoušejí o sebereflexi, ale dosud se nikdo nezabýval rolí a povahou práce žen v tomto oboru. Sborník Artemis a dr. Faust: Ženy v českých a slovenských dějinách umění toto mlčení prolamuje. Na jedné straně se soustředí na život a práci významných ženských osobností, které se v minulosti v Čechách a na Slovensku prosadily na poli uměnovědy (historiček umění, kurátorek či uměleckých kritiček) a bývají přitom neprávem marginalizovány nebo dokonce zcela přehlíženy. Na straně druhé otevírá generovou reflexi dějin umění – zkoumá to, jak jsou jako disciplína a profese genderově podmíněné a jak genderové mechanismy ovlivňují produkci uměleckohistorického vědomí i postavení mužů a žen v uměnovědných institucích (na katedrách dějin umění a akademických pracovištích, v muzeích a galeriích, v památkových úřadech) nebo v mediálním prostoru (ve sféře umělecké kritiky).
  
Sborník je rozčleněn do tří oddílů. Do prvního oddílu nazvaného Historické kontexty jsou zařazeny obecnější příspěvky, které se soustředí na některé významné souvislosti a problémy, a to jak z hlediska dějinného vývoje české a slovenské uměnovědy a umělecké kritiky, tak z hlediska současné kurátorské práce se „živým“ uměním. Ve druhém oddílu jsou monografické příspěvky reflektující život a dílo vybraných ženských osobností českých a slovenských dějin umění. Také zde dochází k setkání minulosti s přítomností; texty jsou věnované práci žijících stejně jako nežijících historiček umění a vedle vědeckých statí se zde objevují i příspěvky memoárového charakteru. Třetí oddíl je věnován rozhovorům. V nich rezonují hlasy řady žen, jejichž odpovědi na jedné straně odhalují inspirativní a originální myšlenky a druhé straně ukazují, že zvyšujícímu se počtu historiček umění a kurátorek navzdory zůstává svět „váž(e)né“ uměnovědy nadále doménou mužů a že tento model mnoho odbornic nekriticky přijímá, ba reprodukuje.
 
Martina Pachmanová, Milena Bártlová 
(10.10.2008) ZDROJ: Academia
ProCulture

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.