Analýzy a zprávy

Nová publikace s názvem Umění, koncepce a změna, s podtitulem spoluúčast na tvorbě koncepcí v jihovýchodní Evropě je sbírkou dokumentů a příkladových studií, které si objednala European Cultural Foundation z Amsterodamu a ECUMEST Association for the Policies for Culture programme se sídlem v Bukurešti. Publikace se zabývá reformou dříve státem podporovaného kulturního systému a posilováním nezávislého sektoru v jihovýchodní Evropě, centralismem a decentralizací, transformací regulačního rámce, přehodnocením státní podpory, rolí médií či v praktické části "silou lokální akce".

V září 2005 byla zveřejněna zpráva poradního výboru americké vlády o kulturní diplomacii. Zpráva doporučuje uplatnit doporučení Centra pro umění a kulturu v kulturní diplomacii  a sice zvýšit podporu a počet pracovníků v oblasti kulturní diplomacie, posílit dopňkové a specifické školení pro veřejné diplomaty a úředníky pracující v zahraničních službách, posílit nezávislé instituce (jako např. British Council), které by podporovaly národní zájmy, rozšířit programy mezinárodní výměny, včetně tzv. partnerských měst.

Tzv. Modrý sešit, tedy Statistika kultury - Základní statistické údaje v kultuře České republiky je ke stažení ve formátu pdf. na stránkách NIPOSu (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - útvar Centrum informací o kultuře (CIK), které z pověření MK zpracovává data o audiovizuálních dílech; divadle; galeriích, muzeích, památnících; hudebních souborech; hvězdárnách, planetáriích, astronomických pozorovatelnách; knihovnách, periodickém i neperiodickém tisku; vydavatelích; památkových objektech, výstavní činnosti.

"Posílení americké veřejné diplomacie potřebuje organizaci, koordinaci a strategii" je název studie Heritage Foundation, která upozorňuje, že USA od roku 1990 ztrácí zdroje a efektivitu v zahraniční diplomacii i proto, že omezily své programy v oblasti akademické a kulturní výměny, podpory překladů knih a podpory binárodních center, když kongres rozhodl omezit zahraniční operační náklady. Rovněž omezení rozhlasového vysílání (např. Voice of America přestal vysílat v 10 jazycích střední a východní Evropy) přispělo k současnému negativnímu obrazu Spojených států v zahraničí. Zpráva mj. doporučuje více angažovat americké intelektuály, aby státním úředníkům napomohli postavit se proti terorismu, který se zmocnil islámu pro násilné účely. Ročně USA vynaloží cca 30 miliard dolarů na zprávy zkoumající co si ostatní ve světě myslí. Pouze 1 miliardou dolarů se pokouší jejich názory formovat.

Zprávu vydanou Centrem pro politická studia při Středoevropské univerzitě zpracoval Toby Miller, který vyvrací domněnku, že antiamerikanismus je reakcí na zobrazování Američanů v populárních mediích. Ze zprávy vyplývá, že antiamerikanismus není reakcí na to jak jsou Američani vnímáni kulturně ale je odpovědí na způsoby, jakými se tato země prosazuje politicky, ekonomicky a vojensky. Zpráva o 38 stranách se zabývá klíčovými termíny, kulturní dominancí Spojených států a rolí státu, která je podle zprávy pro rozvoj a úspěchy americké populární kultury úctyhodná, intenzívní, a zřetelná. Zpráva obsahuje i přehledné tabulky o podílu amerického filmu na světovém trhu a programaci.

The National Endowment for the Arts, USA
The National Endowment for the Arts (Národní nadání pro umění) vydalo koncem loňského roku publikaci s názvem Jak Spojené státy podporují umění. Publikace vysvětluje jakým způsobem v USA funguje podpora zaměřená především na globální publikum. Národní nadání pro umění je nezávislá veřejná agentura věnovaná podpoře znamenitosti v umění - a to jak nového, tak již prokázaného - přináší umění všem američanům a zajišťuje vedoucí postavení ve výchově k umění. Je největším americkým pravidelným podporovatelem umění. Publikace vysvětluje jak populární kultura ve skutečnosti čerpá z tzv. neziskové kultury, jejíž přínos je především v oblasti "výzkumu a vývoje" (někdy i opačně) a vysvětluje, jak díky americkému daňovému systému, jeho nepřímé podpoře a neziskové sféře se americká populární kultura stala velmi silnou.

Na lednovém diskusním setkání představitelů pražské kulturní obce zorganizované primátorem Pavlem Bémem byly prezentovány výsledky výzkumu agentury STEM. 60% občanů Prahy neřadí kulturu mezi své první 3 priority. Duchovní a kulturní život je až na čtvrtém místě. Nejznámějším kulturním projektem je Pražské jaro, Muzeum hlavního města Prahy, Hvězdárna a planetárium HLMP a NKP Vyšehrad. Jako zdrcující zprávu o stavu naší společnosti označila známá kritička umění Nina Vangeli závěr výzkumu, který konstatuje, že "mezi Pražany nedojde v horizontu 15 let v oblasti kulturních zájmů a potřeb k výrazným změnám". I při letmém pohledu na kladené dotazy a výsledky výzkumu je zřejmé, že byl veden povrchně a diskutabilně:

Publikace shrnuje podpořené projekty komunitárního programu Culture 2000, kterých se v letech 2001-2003 zúčastnily české organizace a může tak posloužit jako užitečný zdroj inspirace a návod pro organizace, které se chtějí o finanční podporu Evropské unie ucházet. Součástí publikace je rovněž přehled dalších programů EU, které podporují oblast kultury.