STEM - výzkum Kulturní zájmy a potřeby obyvatel hl. města Prahy

Kultura není v životním stylu Pražanů prioritou

toto tvrzení je opřeno o zjištěné pořadí "životních stylů", ze kterých respondenti měli za úkol vybrat postupně tři:

1. život s rodinou
2. zdravý životní styl
3. nezávislý životní styl
4. duchovní a kulturní život
5. život zasvěcený práci
6. vysoká životní úroveň
7. tradičně venkovský život.

V adventním čase dalo na první místo život s rodinou plných 50% respondentů a 21% bylo pro zdravý životní styl, možná ve víře, že i tam kultura patří. Duchovní a kulturní život dalo na první místo pouhých 5% Pražanů, ale nejsou to asociálové bez smyslu pro rodinu nedbající životosprávy? Pouze 1% Pražanů preferuje tradičně venkovský styl.

Místo jednoduché otázky typu: Preferujete ve volném čase TV doma, návštěvu u známých, kulturu, sport, hospodu, restauraci, vycházku do parku/ výlet do přírody, chataření, nebo něco jiného?, postavil STEM respondenty před Sofiinu volbu:
- Jaké místo pro kulturu může být v životě člověka, který má zároveň rodinu? Je to buď, a nebo?
- Patří vůbec umění a kultura (např. tanec, čtení literatury, zpěv či tzv. kulturní život) do zdravého životního stylu?
- Co znamená nezávislý životní styl nebo životní styl nazvaný "vysoká životní úroveň"?
- Jak spolu v extrémně sekularizované společnosti souvisí duchovní a kulturní život? Administrací na stejném ministerstvu?

Některé z pražských kulturních projektů se staly pojmy, které zná většina.

Hrdé prohlášení postavené na 98 % "znalosti" Pražského jara (na prvním místě výzkumu), přičemž o známost u 96% dotázaných se dělí Muzeum hl. města Prahy, Hvězdárna a planetárium HLMP a Národní kulturní památník Vyšehrad. Pohlédneme-li do výroční zprávy Kultura v Praze 2003, zjistíme, že průměrná denní návštěvnost z 1,2 milionového města expozice zmíněného muzea byla v roce 2003 pouhých 171 lidí a NKP Vyšehrad navštívilo denně 53 osob (včetně zavíracích dnů). Planetárium a hvězdárny, jsou na tom lépe, je to cca 422 lidí denně (z toho 65% jsou z akcí pro školy).

U pojmu ‚Pražské jaro' bylo vynecháno slovo festival a tak je velmi sporné o jaký pojem vůbec jde. Např. výzkum Gallupova institutu před dvěma lety zjistil, že "z českých dějin respondenti nejčastěji znají ‚Pražské jaro' 1968 a ‚Sametovou revoluci' 1989." A dodávají "Je zajímavé, že třicet let staré ‚Pražské jaro' je stále známější, než události roku 1989." Pravda, jednalo se o výzkum v zahraničí, možná v ČR to je jinak, ale o pravdivosti tohoto výzkumu lze vážně pochybovat, neboť i z výše uvedeného vyplývá, že lidem je známo spíše spojení ‚muzeum a Praha', nebo ‚Vyšehrad' jako pojem českých dějin či park kam chodí venčit psy. O znalosti kulturních projektů to tedy nevypovídá nic. Lze i namítat, zda-li se pro Vyšehrad či hvězdárnu vůbec hodí pojmenování kulturní projekt.

Reference od známých jsou základ. Internetu patří nejenom budoucnost, ale i současnost

Šuškanda je hlavní informační zdroj 97% dotázaných. Jinými slovy, naprostá většina dotazovaných se často nebo občas baví svými přáteli a známými o tom co se děje v kultuře! 58% dotazovaných si informace dokonce vyhledává na internetu! Výzkum se ale opomněl zeptat na kulturní časopisy a odbornou kritiku. Místo toho podrobně zjišťoval jak fungují různé druhy reklam: upoutávky v rozhlase, plakáty, informační články v tisku (rozumějme PR), inzeráty v tisku, letáčky, či "bezplatné měsíční přehledy typu Houser". Doufejme, že poslouží reklamním agenturám a PR kulturních organizací. Jestli to je se zájmem Pražanů o kulturu tak špatné, proč 81% z nich často nebo občas sleduje info články, letáky, inzerci na kulturní akce a celá polovina z nich hledá často nebo občas v suchopárném měsíčníku Přehledu kulturních pořadů?

Zájem generací o jednotlivé druhy umění je různý

Plných 46% Pražanů si myslí, že "určitě ano" a dalších 44% říká "spíše ano", kulturní nabídka je pestrá. Poptávka vyšší než nabídka je po divadelních představeních a jiných kulturně vzdělávacích akcích pro děti, chybí koncerty moderní alternativní hudby a představení alternativních divadelních scén a klubů a plných 22% respondentů, tvrdí, že alternativních divadel a klubá je určitě či spíše málo, což vzhledem k principiálně menšinovému žánru je víc než dost.

Rovněž po akcích amatérských umělců je poptávka, což pochopíme spolu s informací, že 1/5 lidí ve věku mezi 15-24 lety se účastní kulturní produkce, tedy organizuje a 1/5 účinkuje. Naopak nabídku multikin, muzikálů a koncertů populární hudby hodnotí Pražané jako vyšší než poptávku.

90% Pražanů mezi 15-29 lety se velmi či poměrně zajímá o film, 80% o hudbu. O literaturu se naopak nejvíce zajímají Pražané nad 60 let, je jich plných 76%. O scénické umění se velmi nebo poměrně zajímá 57% Pražanů ve věku 45-59 let. Výtvarné umění je na posledním místě zájmu a nejvíce se o něj zajímá nejstarší zkoumaná generace, Pražané nad 60 let a to 49%.

STEM: Shrnutí a závěry

- Pražané řadí Prahu mezi nejvýznamnější evropská kulturní centra
- Obyvatelé města oceňují možnosti v oblasti kultury jako jednu z největších předností
- Informace o kulturní nabídce nescházejí
- Kulturní život v hlavním městě nemá zásadní omezení na straně nabídky
- Mezi Pražany nedojde v horizontu 15 let v oblasti kulturních zájmů a potřeb k výrazným změnám
- Dojde k překřížení vlivu demografického stárnutí a zlepšující se úrovně celkové vzdělanosti Pražanů

Výzkum byl proveden kvantitativním reprezentativním šetřením u obyvatel starších 15 let, metodou kvótního výběru podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání a městských částí formou standardizovaných osobních rozhovorů vedených školenými tazateli STEM ve dnech 22:listopadu- 2. prosince 2004 u 850 respondentů.

Cílem výzkumu bylo zjistit Kulturní zájmy a potřeby obyvatel hlavního města Prahy, které čelí dlouhodobější kritice podpory uměleckých a kulturních projektů.

mezititulky a data jsou převzaty z prezentace STEM pro setkání představitelů pražské kulturní obce dne 14.1.2005

Odkaz na tiskovou zprávu Hlavního města Prahy:

Pražané jsou spokojeni s kulturní nabídkou, přivítali by větší zaměření na děti a mládež