Evropská unie

„Rakouské předsednictví úspěšně naplnilo své cíle v oblasti kultury a médií. Tento výsledek je dobrou zprávou pro evropské profesionály na poli kultury, evropská kreativní odvětví a evropská média,“ řekl ministr pro kulturu a média Franz Morak na zasedání výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu v Bruselu dne 20. června 2006. Ve svém vystoupení zdůraznil nesmírnou různorodost materiálů, které byly v předcházejících šesti měsících předmětem jednání – od podpůrných programů pro kulturu a média, programu na podporu evropského občanství, rozhodnutí o Evropském hlavním městě kultury, přes Rok mezikulturního dialogu a Konvenci UNESCO o kulturní diversitě až po doporučení k ochraně menšin a směrnici o audiovizuálních službách.

Evropský parlament podpořil plánované vyhlášení Evropském roku mezikulturního dialogu. Těsná většina europoslanců (299:298:17) nicméně zároveň naléhá, aby mezikulturní dialog napomáhal i sladění a překonávání rozdílů mezi náboženskými skupinami. Pojmem "mezikulturní dialog" se má podle Parlamentu rozumět "trvale udržitelný proces, jenž nabude konkrétní podoby a bude zdůrazněn v roce 2008 a jehož akce pokračují i po tomto roce". Parlament zároveň navrhuje začlenit mezikulturní dialog jako "horizontální i průřezovou prioritu" do politik, akcí a programů Unie.

Evropská komise oznámila, že Švýcarsko se 4. dubna 2006 stává 30. zemí programů podpory evropské filmové a televizní tvorby jejího šíření, propagace. Programy MEDIA patří k řadě podpůrných programů Evropské unie a jsou zaměřeny na zvyšování konkurenceschopnosti evropských a televizních děl na mezinárodním trhu. Pro léta 2007 - 2013 bude v návaznosti na měnící se potřeby audiovizuálního trhu vytvořena nová generace programů s názvem MEDIA 2007. Zároveň je k dispozici ke stažení nejnovější vydání publikace Where to be trained in Europe, věnované programu MEDIA Training. 

V rámci své první výroční zprávy o pokroku týkající se nového partnerství se členskými státy pro růst a zaměstnanost zveřejnila Evropská komise analýzu národních programů reforem. Předseda Komise José Manuel Barroso sdělil: „Náš cíl je jasný: Usilujeme o prvotřídní vysoké školy, kvalitně připravenou a vzdělanou pracovní sílu". Mezi čtyři prioritní oblasti, v nichž se od čelních evropských představitelů žádá, aby se na březnovém summitu EU zavázali k dodatečným opatřením jsou investice do vzdělání a výzkumu. Tyto opatření mají mj. zajistit zvýšení investic do vyššího vzdělání do roku 2010 z nynějších 1,28 % HDP na 2 % HDP či větší podíl státní podpory (25%) a prostředků ze strukturálních fondů do výzkumu a vývoje.

Tak jako i v minulých letech, teprve koncem roku oznámila Evropská komise výběr 217 projektů, kterým byl pro rok 2005 poskytnut grant v rámci programu Kultura 2000. Mezi 700 kulturních organizací bude rozděleno přes 33 milionů eur. Na programu Kultura 2000 (který pokrývá období 2000-2006) se podílí celkem 30 zemí.

Evropská komise zveřejnila návrhy pro zvýšení transparentnosti finančních toků a „evropského lobbyingu“. Dokument mj. navrhuje zveřejňovat v jednotné databázi informace o příjemcích evropských grantů a dotací, zveřejňovat nálezy protikorupčního úřadu EU OLAF, registraci firem a organizací, které se zabývají evropským lobingem a nový etický kodex pro zaměstnance a představitele evropských institucí.

Francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy měl 6. října 2005 na půdě Karlovy univerzity přednášku na téma kulturní diverzity a evropské identity. Prohlásil, že podporuje vytvoření silné kulturní politiky v rámci Evropské unie. „Evropská identita se často ztrácí,“ řekl, podtrhl myšlenku, že kultura hraje hlavní politickou roli, ale odmítl zjednodušující interpretaci výrazu „kultura“. „Kultura již není považována za dědictví minulosti, ale spíše jako konstrukce a výměna,“ řekl a obhajoval tak, že by měla být propagována aktivním způsobem.

Evropská komise zahájila dne 20. září 2005 veřejnou konzultaci o možnostech zvýšení konkurenceschopnosti vydavatelského průmyslu v rámci ekonomiky EU, ve které se ve stále větší míře uplatňuje digitalizace. Jedná se o první možnost vyjádřit se k potřebám vydavatelů a problematice, která s jejich prací souvisí. Tato důležitá část průmyslu v EU v současnosti  zaměstnává v 64 000 firem téměř 750 000 osob a přispívá tak 0,5 % na tvorbu HDP. Nakladatelský průmysl zahrnuje vydávání knih, novin, časopisů a periodik, vydávání zvukových nahrávek a vydávání dalsích tiskovin, jako např. fotografie, plakáty, reprodukce uměleckých děl a pod.