Douste-Blazy: EU potřebuje silnou kulturní politiku

„Evropská identita se často ztrácí,“ řekl. „I ve Francii lidé často neví, kam směřujeme,“ a dodal, že výsledek francouzského referenda by měl být interpretován jako poptávka po konkrétních aspektech evropské integrace. Podtrhl myšlenku, že kultura hraje hlavní politickou roli, ale odmítl zjednodušující interpretaci výrazu „kultura“. „Kultura již není považována za dědictví minulosti, ale spíše jako konstrukce a výměna,“ řekl a obhajoval tak, že by měla být propagována aktivním způsobem.

Při popisu silného kulturního spojení, které existuje mezi Českou republikou a Francií Phillipe Douste-Blazy, který byl také ministrem kultury v letech 1995 – 1997, řekl, že obě země by měly společně propagovat evropskou kulturní politiku. Karel IV., řekl ministr, se inspiroval francouzskou Sorbonnou a založil Karlovu univerzitu, jejímž cílem bylo potvrdit kulturní identitu Českého království, ale také, jak zdůraznil, otevřít království hlavním myšlenkám a kulturním vlivům té doby. „Tak by měla fungovat evropská kultura: jako ujištění a otevřenost,“ prohlašoval.

Podle názoru francouzského ministra by měla Evropská unie předejít dvěma rizikům. Prvním je ztráta vlastní identity kvůli globalizaci, která může znamenat příležitost pro média, ale zároveň znamená hrozbu kvůli standardizaci kulturních produktů. „Kultura nemůže být snížena na jedinou vizi světa“, řekl a narážel na Spojené státy, aniž by však tuto zemi zmínil konkrétně. „Když jediná země reprezentuje 70% filmů, které se promítají v evropských kinech, máme se čeho obávat“, prohlásil a zmínil další příklady jako GPS (Global Positioning Systém) a satelitní televizi. Dalším rizikem je ztráta různorodosti. I když přiznal, že již existují opatření na podporu evropské diverzity – jako např. univerzitní výměny nebo spolupráce v oblasti kinematografie – prohlásil, že to jsou opatření nutná, ale nedostatečná k vybudování pocitu sounáležitosti pro evropský lid. „Potřebujeme, aby byl evropský hlas slyšet v kontextu, který někdy bývá nazýván střetem civilizací“, dodal.

„Musíme financovat kinematografii, aniž by byl poškozen trh,“ navrhl. Catherine Colonna, ministryně evropských záležitostí, která byla v loňském roce ředitelkou Francouzského národního centra kinematografie a také přítomná na konferenci, také trvala na tomto bodu. Směrnice o televizi bez hranic z roku 1997, která povolila volný pohyb televizních vysílacích služeb v Evropské unii, a která nyní má být aktualizována, byla zmíněna jako konkrétní příklad toho, co může být na evropské úrovni vylepšeno.

Na dotaz českého studenta, proč se Douste-Blazy obává toho, že evropská kultura přestane existovat, odpověděl: „Nezaměňujte silné odhodlání se strachem,“ řekl před tím, než přiznal: „Možná se trošku bojíme [kulturní budoucnosti Evropy], ale to je kvůli tomu, že jde o hodně.“