Koncepce plurality médií v Evropské unii

„V době, kdy sdělovací prostředky v důsledku nové technologie a celosvětové konkurence procházejí radikálními změnami a restrukturalizací, je zachování plurality médií velmi důležité pro demokratický proces v členských státech a v Evropské unii jako celku,“ řekla komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová. „To vyžaduje dobré pochopení ekonomické a právní skutečnosti dnešní evropské mediální scény, jehož se snažíme dosáhnout naším postupem ve třech krocích.“

Místopředsedkyně Wallströmová dodala: „Komunikace – chápaná jako živá a civilizovaná diskuse mezi občany – je pro demokracii tím, čím je pro lidské tělo krev. Média jsou žilami a tepnami demokracie. Informace, které média poskytují, by měly být obsažné, různorodé, kritické, spolehlivé, korektní a důvěryhodné.“

Tři kroky stanovené komisařkou Redingovou a místopředsedkyní Wallströmovou se řídí návrhy vznesenými na audiovizuální konferenci v Liverpoolu v roce 2005 a naznačují, jak postupovat v této politicky citlivé otázce.

V koncepci V. Redingové a M. Wallströmové je pojem plurality mnohem širší než vlastnictví médií. Zahrnuje přístup k rozmanitým informacím, na jejichž základě si občané mohou vytvářet názory, aniž je ovlivňuje jeden dominantní zdroj. Občané také potřebují průhledné mechanismy, které zaručují, že média jsou vnímána jako doopravdy nezávislá.

V tomto ohledu k pluralitě médií přispívá již nová směrnice „Audiovizuální mediální služby bez hranic“, navržená Komisí v prosinci 2005. Směrnice by uložila členským státům povinnost zaručit, že jejich vnitrostátní regulační orgány jsou nezávislé na svých vládách a poskytovatelích audiovizuálních mediálních služeb. Tento návrh Komise se bude znovu projednávat během druhého čtení směrnice v prvním pololetí roku 2007.

Koncept V. Redingové a M. Wallstömové, jak byl dnes předložen Komisi, sestává ze tří kroků:

   1. Pracovní dokument útvarů Komise o pluralitě médií (byl předložen). Nastiňuje úsilí o podporu plurality vyvíjené třetími stranami a organizacemi, zejména zásadní práci odvedenou Radou Evropy, a obsahuje stručný první přehled audiovizuálních trhů a trhů tištěných médií v členských státech. Základní analýza také zahrnuje informace o vnitrostátních předpisech týkajících se vlastnictví médií a o velmi různorodých modelech regulace v 27 členských státech.

   2. Nezávislá studie o pluralitě médií v členských státech EU, která vymezí a vyzkouší konkrétní a objektivní ukazatele pro hodnocení plurality médií v členských státech EU (v roce 2007).

   3. Sdělení Komise o ukazatelích plurality médií v členských státech EU (v roce 2008), k němuž se uskuteční široká veřejná konzultace. To by mohlo vést k posouzení možnosti použít ukazatele plurality médií, například prostřednictvím další studie.

V průběhu celého tohoto procesu bude o dosaženém pokroku průběžně informována skupina komisařů pro základní práva, jakož i Evropský parlament a Rada.

O plánu V. Redingové a M. Wallströmové a pokračující práci Komise na pluralitě médií se lze více dozvědět na stránkách:
http://ec.europa.eu/information_society/media_taskforce/pluralism/index_en.htm

Související dokumenty:

Television across Europe: regulation, policy and independence, (1,8 MB) Monitoring Reports 2005, Open Society Institute, Monitoring and Advocacy Program (EUMAP)