Usnesení Evropského parlamentu: Sociální postavení umělců

Vedle Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, navazuje toto usnesení např. na sdělení Komise nazvané "Nediskriminace a rovné příležitosti pro všechny – rámcová strategie", na zelenou knihu Komise nazvanou "Modernizace pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století", nebo na usnesení Parlamanetu o významu a dynamice divadla a divadelních umění v rozšířené Evropě, či o kulturním průmyslu aj.

Usnesení formuluje 40 doporučení, výzev a požadavků pro členské státy EU, např.

Pro zlepšení situace umělce v Evropě usnesení stanovuje následující:

1.   vyzývá členské státy, aby vytvořily nebo uvedly do praxe právní a institucionální rámec, který bude podporovat uměleckou tvorbu, přijetím nebo uplatňováním souboru obecně platných a koherentních opatření zahrnujících smluvní podmínky, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, přímé a nepřímé zdanění a soulad s evropskými předpisy;

2.   zdůrazňuje, že je třeba vzít v úvahu atypičnost pracovních metod umělce;

3.   dále zdůrazňuje potřebu zohlednit netypickou a nejistou povahu všech povolání týkajících se divadelního umění;

4.   vybízí členské státy, aby pokročily při vytváření smluv o školení nebo kvalifikaci u uměleckých povolání;

5.   navrhuje proto členským státům, aby prosazovaly uznávání profesionální praxe a zkušeností umělců;

Usnesení se vyjadřuje K restrukturalizaci amatérských činností následovně:

30.   trvá na nutnosti podporovat veškeré umělecké a kulturní činnosti, zejména pokud jsou vyvíjeny pro sociálně znevýhodněné skupiny veřejnosti s cílem zlepšit jejich integraci;

31.   zdůrazňuje důležitost amatérských uměleckých činností jakožto klíčového prvku integrace místních společenství a budování občanské společnosti;

32.   trvá na tom, že umělci bez specifického vzdělání, kteří usilují o profesionální uměleckou kariéru, by měli být dobře informováni o určitých aspektech tohoto povolání;

33.   vyzývá v této souvislosti členské státy, aby podněcovaly a podporovaly amatérské činnosti v trvalé vazbě na profesionální umělce;

Plné znění Usnesení v českém jazyce najdete zde, včetně odkazů na další zmiňované dokumenty.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ 
Úsilí o pevné postavení evropského umělce

Otázka regulace přístupu k pracovním příležitostem v oblasti jevištního divadelního umění je složitá a kontroverzní, dnes je však téměř nemožné zavírat oči před problémy, které způsobuje neexistence regulace.

Nestačí argumentovat prospěšností toho, že zde není žádný „filtr“ a že každý má možnost se svobodně vyjádřit, protože to by jednoduše znamenalo ponechat tuto oblast napospas trhu, a to na úkor uměleckých kritérií a kritérií sociální spravedlnosti.

I u těch nejnadanějších umělců je kariéra v jevištním divadelním umění i nadále nepředvídatelnou a chaotickou posloupností vyčerpávající a trnité cesty, snižujících se mezd, nevykázaných hodin práce a špatných pracovních podmínek, a v důsledku toho i deziluzí.

Je proto třeba nastolit rovnováhu mezi kapacitou veřejných představení a počtem lidí, kteří se chtějí dát na uměleckou kariéru.

Navíc je zřejmé, že při uměleckých vystoupeních spolu dnes často pracují evropští umělci a jejich kolegové ze zemí mimo Společenství, jejichž mobilitu nezřídka omezuje skutečnost, že evropské právní předpisy nebyly provedeny ve vnitrostátním právu členských států, a špatná znalost vnitrostátních právních předpisů.

Evropské právní předpisy ovšem existují a je pouze třeba je uplatňovat, a umělci nejsou obeznámeni s právními předpisy členských států, ve kterých pracují, a nevědí, jakým způsobem si vynutit uplatňování evropských předpisů.

Většina obtíží, s nimiž se umělci setkávají, není kulturní povahy, nýbrž souvisí s mobilitou, s vízovou politikou, se zdravotní péčí, se sociálním zabezpečením, s nezaměstnaností, s důchodem a zejména v těchto konkrétních věcech jsme se pokusili nastínit možné řešení.

Touto situací se zabývalo vícero členských států a dospěly k názoru, že je naprosto nezbytné hledat takové zlepšení, které umožní evropským umělcům dosáhnout přiměřené úrovně uznání a integrace během své profesionální činnosti.

Z tohoto důvodu považujeme za skvělý základ k úvahám sestavení Evropské charty činnosti v oblasti umělecké tvorby a podmínek jejího výkonu.

První etapa zlepšení situace umělce spočívá právě ve vyhodnocení jeho potřeb, ale to samo o sobě nestačí.

Výzvou pro evropskou kulturní politiku je vytvořit dynamické kulturní, tvůrčí a inovační prostředí ve všech oblastech umění, a toho nelze dosáhnout, aniž bychom dali našim umělcům sociální záruky, které přiznáváme všem ostatním evropským pracovníkům, jako protiváhu záruky umělecké svobody, která je pro ně nezbytností.