Grantová komise Ministerstva kultury ČR rezignovala kvůli razantnímu krácení rozpočtu

Komise byla na redukci celkové dotace pro obor upozorněna počátkem února. Při svém prvním zasedání 13. února 2009 zaslala otevřený dopis ministrovi, v němž odmítla převzít spoluodpovědnost za následky rozhodnutí vedení Ministerstva kultury. Finanční škrty byly provedeny bez předchozí analýzy a zvážení stavu oboru, což ohrožuje jeho dlouhodobě podfinancovanou profesionální infrastrukturu přímo v základech. Oblast současného tance a pohybového divadla se u nás podařilo po roce 1989 vybudovat prakticky z nuly, a to především díky aktivitám neziskových kulturních organizací. Ty jsou na grantových systémech (nejen MK ČR) závislé  a další krácení by znamenalo jejich likvidaci a tudíž zmrazení dynamicky nastartovaného rozvoje v této oblasti umění.

Krácení rozpočtu nebylo provedeno systémově, nebyly brány ohledy na potřeby jednotlivých oborů a možnost dorovnat jejich podporu z jiných zdrojů - programů či odborů MK (Fondu kinematografie, projektu Martinů Revisited atp.). Takže např. Program státní podpory profesionálních divadel, orchestrů a pěveckých sborů má k dispozici 100% loňské částky, tedy 81,7mil. Oproti tomu částka určená na dotace pro oblast profesionálního tance a pohybového divadla pro celé území ČR byla snížena na pouhých 7,8mil. Kč.

Členové odborné grantové komise Ministerstva kultury pro profesionální tanec, pohybové a nonverbální divadlo se omlouvají všem žadatelům v této oblasti a zároveň je vyzývají k aktivitě. „Je třeba si uvědomit a dát jasně najevo, jak vážné dopady na obor bude mít krácení dotací Ministerstva kultury v letošním roce.  S  následky tohoto kroku se budeme vyrovnávat několik let“, říká předsedkyně komise Ivanka Kubicová, vedoucí taneční katedry HAMU. Během uplynulého měsíce, ještě před svým rozhodnutím rezignovat, komise pokračovala ve své práci: posoudila všechny projekty a stanovila hranice pro přidělení dotace žadatelům. Společně s ostatními zástupci grantových komisí předala ministrovi kultury Václavu Jehličkovi žádost o urychlené setkání tak, aby se výsledky schůzky mohly odrazit v závěrečných kolech grantových jednání. Zástupci komisí se na přání úřadu sešli s vedením ministerstva ve dvou týmech 4. a 5. března 2009. Na jednání bylo ministrem přislíbeno konkrétní řešení v podobě žádosti podané Ministerstvu financí ČR o navýšení rozpočtu grantových komisí o 20%. O splnění tohoto slibu však ministerstvo dosud neinformovalo.  „Předpokládám, že top management Ministerstva kultury věděl již od počátku roku 2009 o dramatickém snížení rozpočtu Kulturních aktivit, přesto zatím úřad nepodnikl žádné viditelné kroky k nápravě stávající krizové situace. Výjimku tvoří dle neoficiálních informací 4 miliony k dofinancování propadu rozpočtu v oblasti literatury, která byla letos krácena o více než 50%.“ komentuje přístup ministerstva místopředseda komise Ondřej Hrab, ředitel Divadla Archa.

Schválený rozpočet MK na rok 2009 byl celkově krácen o 5,8%, což jej opět citelně vzdaluje od plánovaného 1% na kulturu (vláda snahu o dodržení schválila v dokumentu Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013, ovšem v letošním roce podíl k celkovým výdajům státního rozpočtu dosahuje 0,73%, bez započtení výdajů na církve dokonce pouze 0,59%). Přitom v době úsporných opatření a krácení rozpočtů Ministerstvo kultury zvýšilo rozpočet na provoz příspěvkových organizací o 141 mil. Kč a výdaje na činnost svého úřadu o 17 mil. Kč! Radikální pokles nastal naopak u podpory živého umění a kultury národnostních menšin, což pro obě oblasti znamená faktickou likvidaci.

Stávající situaci by prospěla zásadní změna dotačního systému pro všechny rezorty tak, aby byly dlouhodobě jasné priority a závazné poměry v jednotlivých oblastech podpory. Krácení kapitoly Kulturních aktivit Ministerstva kultury je zvláště zarážející v době předsednictví ČR Radě Evropské unie a v roce, který byl vyhlášen rokem kreativity a inovací - tedy hlavních atributů živého umění. Navíc je prokázáno, že kulturní aktivity přispívají k růstu konkurenceschopnosti a ozdravení ekonomické základny státu a mohou výrazně přispět k řešení důsledků současné globální ekonomické krize.