Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoKulturní politika v ČRPraha - kulturní politika
TechSoup

Kulturní výbor doporučil odstartovat 2. etapu transformace příspěvkových divadel hl. m. Prahy

Ve středu 11. května 2011 odsouhlasil Výbor pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva hl. m. Prahy zahájení 2. etapy transformačního procesu příspěvkových organizací hlavního města Prahy. Podle dokumentu Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury měla být do tranfromace zahrnuta i Městská Divadla Pražská a Divadlo Spejbla a Hurvínka. Radní pro kulturu Kaucký však v tiskové zprávě Magistrátu hl.m Prahy uvedl, že.. považuje za vhodné ponechat tato divadla v rukou hlavního města a zachovat je mezi pilíři divadelní scény jako městem zřizované organizace. Podle ČTK ředitele dotčených divadel rozhodnutí výboru pro kulturu nemile překvapilo. S transformací počítali, ale proč mají ostatní divadla zůstat příspěvkovými organizacemi a požívat tak nadále výhod města jako zřizovatele? Ředitelé se obrátili dopisem na primátora Bohuslava Svobodu a požádali ho o schůzku. Jde o Švandovo divadlo, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Na zábradlí, Studio Ypsilon a Divadlo v Dlouhé.
Z tiskové zprávy Magistrátu hl. m. Prahy
„Uměleckou samostatnost divadelní scény mají od roku 1989, ale transformací na samostatné subjekty navíc získávají možnost vícezdrojového financování své činnosti, a to jak pomocí nejrůznějších grantů včetně Ministerstva kultury, tak i z fondů EU. Tuto možnost příspěvkové organizaci nemají,“ sdělil radní pro kulturu Mgr. Lukáš Kaucký.

Oproti předchozím návrhům poradního sboru primátora z roku 2009 výbor doporučil z transformace vyjmout Městská divadla pražská a Divadlo Spejbla a Hurvínka, která se tak stanou společně s Divadlem na Vinohradech, Divadlem Minor a Karlínským divadlem páteřním systémem městských divadel.

„Považuji za vhodné ponechat tato divadla v rukou hlavního města a zachovat je mezi pilíři divadelní scény jako městem zřizované organizace. Divadlo Spejbla a Hurvínka je ve svém významu ojedinělé loutkové divadlo, které si dokázalo vybudovat za desítky let své existence mezinárodní věhlas po celém světě, významně se podílí na spolupráci se školami a je svým působením výjimečné. Co se Městských divadel pražských týká, kromě více než stamilionové investice do rekonstrukce divadla před zhruba deseti lety, jsou zde i více než desetileté nájemní smlouvy s vlastníky objektů, v nichž divadla působí. Městská divadla pražská jsou strategicky položena v nejužším centru Prahy a je i zájmem města, aby zde posilovala kulturní život. Paradoxně právě v úzkém centru je kulturních zařízení patřících městu a přímo podporovaných Prahou poskrovnu,“ uvedl radní Kaucký. Jak dodal, argumentů pro zachování jmenovaných organizací  v rukou města, je však mnohem více.

Výbor zároveň souhlasil s harmonogramy transformace. Usnesení výboru a podklady pro transformaci projedná Rada hl. m. Prahy a poté zastupitelstvo města nejpozději na červnovém zasedání. „Jde nám o to, aby  zastupitelstvo rozhodlo, co nejdříve přípravy transformace mohly být započaty v nejkratším možném čase,“ řekl Kaucký.
 
Výroky Doubravky Svobodové pro ČTK k aktuální situaci transformace příspěvkových organizací hl.m. Prahy
 
"Tato argumentace (radního Kauckého,  poznámka red.) nás nepřesvědčila. Vadí nám, že výbor opominul konsenzus, který vznikl před dvěma lety v radě odborníků - poradním sboru primátora," řekla Doubravka Svobodová. Připomněla, že původní myšlenka transformace byla motivována tím, aby se narovnaly vstupní podmínky všech divadel s jedinou výjimkou, a to Divadla na Vinohradech jako původní měšťanské scény.
 
"S tím, že to vždycky bude odborná grantová komise, která bude o podpoře rozhodovat," dodala Svobodová. Nejdříve z tohoto svazku podle ní zmizel Karlín, aby se prý ochránily investice. "Investováno však bylo do všech divadel; v případě nákupu budovy Švandova divadla v podstatě stejná částka," uvedla Svobodová. Podle ní neobstojí ani vynětí Městských divadel pražských z transformace.
 

Dle dokumentu Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury, 2009 tvoří tzv. páteřní systém v současný a navrhovaný:
Divadlo Na zábradlí
Divadlo v Dlouhé
divadlo Minor
Divadlo na Vinohradech
Divadlo pod Palmovkou
Divadlo Spejbla a Hurvínka
Galerie hl. m. Prahy
Hudební divadlo v Karlíně
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Městská divadla pražská
Městská knihovna v Praze
Muzeum hl. m. Prahy
Národní kulturní památka Vyšehrad
Pražská informační služba
Studio Ypsilon
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Švandovo divadlo na Smíchově
K nim přistupují organizace s nepochybnou kulturní funkcí, které také spadají pod odbor kultury, památek a cestovního ruchu:
Zoologická zahrada hl. města Prahy
Botanická zahrada hl. města Prahy

Navrhovaný páteřní systém
V návaznosti na uvedená kritéria v úvodu kapitoly by kategorii A měly tvořit subjekty:
1. Divadlo na Vinohradech (repertoárové činoherní divadlo)
2. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (hudba)
3. Galerie hl. m. Prahy (výtvarné umění)
4. Hudební divadlo v Karlíně
5. Městská knihovna v Praze (literatura)
6. Muzeum hl. m. Prahy (sbírková instituce naučně-poznávacího charakteru
s historickým aspektem)
7. Národní kulturní památka Vyšehrad (výstavní instituce a kulturně-historická památka)
8. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy (popularizačně-vědecká instituce)
9. Pražská informační služba (služby pro veřejnost, zejména návštěvníky Prahy)
 
Dle dokumentu Transformační proces příspěvkových organizací hl.m. Prahy v oblasti kultury, 2009 by měl páteřní systém pražské kultury (kategorie A) splňovat tato kritéria:
1. Základní pokrytí jednotlivých uměleckých oblastí.
2. Vytváření a provozování finančně náročných projektů rozmanitých uměleckých druhů a žánrů a zajištění kulturně-společenských potřeb obyvatel a návštěvníků Prahy, které nemohou být v plné míře a kvalitě zajišťovány neziskovým a soukromým sektorem.
3. Plnění reprezentativní funkce pražské kultury a potvrzení základní kulturní identity Prahy.
4. Soustavná péče o rozvoj a zpřístupňování kulturně-historického dědictví i soudobé tvorby a péče o jejich uchování.
5. Zpřístupnění uměleckých děl a kulturních služeb nejširšímu okruhu konzumentů – občanů hl. města Prahy a jejích návštěvníků za ekonomicky dostupných podmínek.
6. Zpřístupnění uměleckých děl a kulturních služeb sociálně a zdravotně hendikepovaným skupinám obyvatel hl. města Prahy a dětem a mládeži.
7. Ekonomické i tvůrčí prostředí páteřních institucí by mělo být exkluzivní. Tím by se tyto instituce mohly stát přitažlivými pro špičkové umělecké tvůrce a manažery. Podmínkou této exklusivity by však měla být jasně formulovaná zásada souladu umělecké svobody s evaluací výsledků tvůrčích a manažerských týmů stojících v čele těchto institucí.
8. Finanční příspěvek pro jejich činnost by měl být nadále poskytován dle Zákona č. 250/2000 Sb. přímo z rozpočtu hl. m. Prahy – za přesných evaluačních pravidel a podmínek. Tato charakteristika je klíčová a odlišuje páteřní instituce od dalších kulturních institucí.
9. Současně by měly být formulovány konkrétní kulturní a umělecké služby a cíle, které by jednotlivé páteřní instituce měly naplnit.
 
(16.05.2011)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.