Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoKulturní politika v ČRPraha - kulturní politika
TechSoup

Secesní vodárna v Braníku poslouží jako kulturní centrum

Na počátku června 2011 skončila dvouletá rekonstrukce bývalé Vršovické vodárny, unikátní industriální a kulturní památky na jejímž vzniku se podílel také architekt Kotěra. Rekonstrukce stála téměř 140 miliónů korun. V letních měsících bude tato secesní budova otevřena veřejnosti. Do budoucna má sloužit jako kulturní a relaxační centrum. Z prostředků evropských fondů byla obnovena sto let stará budova strojovny, uhelna a další části areálu i  přilehlý park. Urbanisticky významný areál nebyl před revitalizací, s vyjjímkou jedné budovy, užíván a byl v havarijním stavu. Rekonstrukce zachránila objekt před demolicí. Při slavnostním otevření areálu prohlásil primátor Bohuslav Svoboda, že...„Místo je příkladem toho, kam bychom se chtěli v rozvoji Prahy ubírat."

Architekt Kotěra začíná roku 1906 pracovat na souboru budov vodárny pro pražské předměstí Vršovice na katastru tehdejšího města Nusle a obce Braník. Soubor se skládá z čerpací stanice u řeky Vltavy v Braníku a vodárenské věže mezi Nuslemi, Pankrácí, Krčí a Michlí, kterou obklopují další tři obslužné budovy. Úplně stejnou vodárenskou věž, navíc s artézskými studnami, realizoval také pro okres Třeboň v Třeboni I. Na Kopečku. Byl to jeden z mála Kotěrových návrhů inženýrské stavby, tedy tématu, které si vynutilo svůj specifický jazyk. Obvyklému obrazu průmyslové architektury se přiblížil skrze režné neomítané cihly a zvýrazněné tektonické články. 

Vršovická vodárna v Braníku vyrostla v ulici Vltavanů v letech 1906 - 1907 a jejím vybudováním si tehdejší město Vršovice (nebylo ještě součástí Prahy) zajistilo přísun pitné vody. Projekt vypracovala firma K. Kress. Návrh sestával ze dvou jímacích studní, strojovny, skladu uhlí a obytného domku v Braníku, výtlačného vodovodu, z pozemního a věžového vodojemu, z přečerpací stanice a obytného domku na Zelené Lišce v Michli a z přiváděcího i rozvodného potrubí. Autorem všech secesních fasád byl profesor Jan Kotěra. V letech 1921-22 byla postavena nová strojovna, na parní pohon, navazující na strojovnu původní a nová budova na skladování uhlí. Branická část vodárny byla v činnosti do začátku šedesátých let. Pak sloužila jako rezervní zdroj vody pro potřeby civilní obrany. 

Bývalá úpravna vody a čerpací stanice sloužila až do sedmdesátých let minulého století, posléze nebyla dlouhodobě až na výjimku jednoho objektu využívána a po mnoha letech nezájmu a nedostatku finančních prostředků na jeho záchranu byla před rekonstrukcí ve velmi špatném technickém stavu. Rekonstrukce areálu zachránila památku před demolicí, která hrozila v případě, že by byl objekt ponechán svému osudu. Revitalizace celého komplexu byla hrazena z  evropských fondů, konkrétně z fondu Praha konkurenceschopnost,  a to v celkové výši 136 765 492 korun.  Jejím cílem byla revitalizace unikátního areálu, sjednocení způsobu jeho využití v souladu se Strategickým plánem hl. m. Prahy a zpřístupnění celého areálu veřejnosti.

Při rekonstrukcích byly zachovány původní fasády z ostře pálených červených cihel, které na začátku minulého století navrhl architekt Jan Kotěra ve stylu geometrické secese, i zeleně glazované tvarovky, parapety a římsy. Ozdobné prvky fasád a štítů restaurátoři pečlivě chemicky i mechanicky očistili a retušovali. Uchována byla také původní historická jeřábová dráha s takzvanou kočkou.

Novou podobu získaly i prostory uvnitř budov. Objekt bývalé strojovny ocení především rodiče s dětmi. Podle ředitelky Marie Růžičkové budou ale učebny sloužit zároveň i široké veřejnosti. "V nabídce budou rozmanité kroužky, kurzy, akreditační a vzdělávací semináře, výtvarné a keramické dílny.  Prostory využijeme i na jednorázové akce, jako jsou sportovní nebo dětské dny," přiblížila ředitelka. Připraveno je veškeré zázemí, herny, kavárna jídelna i  plně vybavené venkovní hřiště. I když leží v Braníku v ulici Vltavanů, jmenuje se vodárna po Vršovicích, které zásobovala pitnou vodou. Postavena byla podle Kotěrova návrhu v roce 1907. V roce 2002 byla zařazena mezi kulturní památky České republiky. Na opravu Praha získala peníze z evropských fondů z  programu Konkurenceschopnost.

(16.06.2011) ZDROJ: Praha konkurenceschopnost, Magistrát hl.m. Prahy, MČ praha 4, Archiweb
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.