Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoLegislativa
TechSoup

Zákon o podpoře kultury

Zákon o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, který vládou prošel loni, čtyři dny před smrtí bývalého ministra Pavla Dostála, má být do 20. dubna projednán Senátem.  Poslanecká sněmovna Parlamentu jej schválila 17. března 2006. Zákon definuje veřejné kulturní služby. Povoluje ministerstvu kultury zřizovat ale i rušit příspěvkové organizace. Umožňuje státním příspěvkovým organizacím, resp. muzeím a galeriíím pojišťovat umělecká díla, která nejsou v jejich vlastnictví. V oblasti umění a kultury umožňuje tvůrčí a studijní stipendia. Osvobozuje od daně ocenění udělovaná ministerstvem kultury. Odstraňuje ze zákona o státní památkové péči, pasáž, kterou je na ministerstvu kultury zřizována vědecká rada pro státní památkovou péči.
Oproti původnímu věcnému záměru zákon nestanovuje náklady na zhotovení uměleckých děl současného umění v případě výstavby a přestavby veřejných budov, neukládá povinnost krajům zpracovávat kulturní politiku, nezakládá ministerstvu kultury ani ředitelům kulturních institucí povinost zřizovat odborné poradní orgány, ve kterých by byli i zástupci neziskových organizací aj.

citace ze zákona 203/2006 Sb.:


(§ 2) Veřejné kulturní služby

Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.

(§ 3) Státní příspěvkové organizace v oblasti kultury

Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci. Za obdobných podmínek může ministerstvo rozhodnout též o rozdělení, sloučení, případně splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací, anebo o jejich zrušení. Ministerstvo rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

Příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely (stipendia) § 10

Ministerstvo může poskytnout fyzické osobě, která není žákem střední školy nebo konzervatoře nebo studentem vyšší odborné nebo vysoké školy (dále jen "žadatel"), příspěvek ze státního rozpočtu na tvůrčí nebo studijní účely (dále jen "stipendium").

- tvůrčí pobyt v délce od 6 měsíců do 2 let s možností prodloužení nejdéle o 1 rok, jejichž výsledkem je vytvoření uměleckého díla
- studijní účely zahrnují studijní pobyt v délce nejméně 1 měsíce u významného uměleckého, vědeckého nebo jiného specializovaného pracoviště, jehož výsledkem je získání zkušeností a podkladů pro další uměleckou, vědeckou nebo jinou odbornou činnost, popřípadě nastudování nebo vytvoření díla

V zákoně o státní památkové péči

se mění (psáno velkými písmeny)

1 Účel zákona
(1) Stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Účelem zákona je vytvořit všestranné podmínky pro další prohlubování politickoorganizátorské a kulturně výchovné funkce státu při péči o kulturní památky, o jejich zachování, ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ a vhodné využívání, aby se podílely na rozvoji kultury, umění, vědy a vzdělávání, formování tradic a vlastenectví, na estetické výchově pracujících a tím přispívaly k dalšímu rozvoji společnosti.
(2) Péče státu o kulturní památky (dále jen "státní památková péče") zahrnuje činnosti, opatření a rozhodnutí, jimiž orgány a odborná organizace státní památkové péče (§ 25 až 32) v souladu se společenskými potřebami zabezpečují zachování, ochranu, ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. Ostatní orgány státní správy a jiné organizace spolupracují v oboru své působnosti s orgány a odbornou organizací státní památkové péče a pomáhají jim při plnění jejich úkolů.

se vypouští: z § 26 Ministerstvo kultury:

odst. f) zřizuje jako svůj odborný poradní orgán vědeckou radu pro státní památkovou péči

Pro srovnání uvádíme shrnutí MK ohledně původního vládou schváleného věcného záměru tohoto zákona:

Návrh věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů

Ministerstvo kultury zveřejňuje věcný záměr zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů tak, jak jej ministr kultury předkládá vládě.

Po připomínkovém řízení byly provedeny v návrhu věcného řešení zejména tyto změny :

-         Bylo zdůrazněno zaměření zákona na oblast umění.

-         Kulturní služby byly doplněny o veřejné knihovnické a informační služby.

-         Krajskou kulturní politiku bude schvalovat zastupitelstvo kraje.

-         Na základě připomínek Ministerstva financí a odborů byl záměr vytvořit kulturní instituce jako státní příspěvkové organizace s odchylkami, jež stanoví zákon, přeformulován na záměr zmocnit Ministerstvo kultury ve zvlášť výjimečných případech k plnění úkolů v oblasti jeho věcné působnosti ke zřízení kulturní instituce jako státní příspěvkové organizace, a to formou rozhodnutí. Za obdobných podmínek rovněž tak zmocnit Ministerstvo kultury k rozhodování o rozdělení, sloučení těchto příspěvkových organizací či splynutí s jinou s obdobným předmětem činnosti.

-         Byly upřesněny druhy podpory kultury Ministerstvem kultury, přičemž se navrhuje, aby ocenění v oblasti kultury byla osvobozena od daně z příjmu.

-         Byly upřesněny náklady na zhotovení uměleckých děl současného umění v případě výstavby a přestavby budov, které jsou přístupné veřejnosti a jsou ve veřejném vlastnictví.

-         Byly vypuštěny rovněž některé původně zamýšlené daňové úlevy a úhrada daní formou naturálního plnění, s nimiž nesouhlasilo Ministerstvo financí.

Ministerstvo kultury zachovalo v návrhu povinnost kraje zpracovat a schvalovat krajskou kulturní politiku přes dílčí výhrady Ministerstva vnitra. Má totiž za to, že se krajům nenavrhuje nová povinnost, jen se upřesňuje působnost kraje v zákoně o krajích, totiž : „Kraj pečuje  o všestranný rozvoj svého území  a o potřeby svých občanů.“ Vzhledem k tomu, že se nenavrhuje schvalovat krajskou kulturní politiku Ministerstvem kultury či jiným orgánem státu, má Ministerstvo kultury za to, že tento návrh nekoliduje s dalším ustanovení zákona o krajích : „Státní  orgány  mohou   do  samostatné působnosti  zasahovat, jen  vyžaduje-li to  ochrana zákona,  a jen způsobem, který  stanoví zákon.“

Návrh je předkládán s rozporem s Ministerstvem financí ve věci poskytování státních záruk. Ministerstvo kultury má za to, že svým návrhem postupuje v souladu s rozpočtovými pravidly: „Česká  republika je oprávněna poskytovat státní záruky, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.“ Za zvláštní zákon považuje Ministerstvo kultury navrhovaný zákon o veřejné podpoře kultury, který zúží poskytování státních záruk na úseku kultury na kulturní služby. Vzhledem k tomu, že se předvídá, že státní záruky budou poskytovány na opakovanou činnost stejného druhu, z níž vyplývají rizika, totiž na výstavy umění a kulturního dědictví, navrhuje poskytovat konkrétní státní záruku na základě nařízení vlády pro vyšší jistotu třetích osob.

Dne 26. února 2004 byl návrh projednán v Radě hospodářské a sociální dohody ČR. Odbory návrh podpořily,Unie zaměstnavatelských svazů rovněž, přičemž požadovala úpravu struktury řízení příspěvkových organizací tak, aby se mohl uplatnit vliv plátců a uživatelů, tedy začlenit kolektivní orgány typu správních či dozorčích rad. Zdůvodňuje to vyšší potřebou kontroly veřejnosti. Ministerstvo se ztotožňuje s tím, že veřejnost musí mít možnost státní kulturní instituce kontrolovat. Přijalo proto následující opatření :

Od roku 1996 (s přestávkou v roce 1997) publikuje Ministerstvo své výroční zprávy, které zasílá zvoleným zástupcům veřejnosti v Parlamentu ČR, hejtmanům krajů, profesním organizacím, a zveřejňuje na www stránkách Ministerstva.
Od roku 2000 mají státní kulturní instituce povinnost publikovat výroční zprávy a zveřejňovat je na svých www stránkách nejpozději k 30.6.roku následujícího. Výroční zpráva obsahuje zejména údaje o činnosti podle zřizovací listiny (statutu) a hospodaření. Současně na svých www stránkách zveřejňují zřizovací listinu (v případě Národního památkového ústavu je část Statutu zveřejněna na www stránkách Ministerstva kultury).
Od roku 2004 při příležitosti publikace výroční zprávy pořádají státní kulturní instituce tiskovou konferenci, kde seznamují veřejnost se svou činností. Při této příležitosti také sdělují své záměry do budoucna.
Mimo to se připomíná, že většina státních kulturních institucí je předmětem zvýšeného zájmu veřejnosti a médií. Svědčí o tom pravidelné kritiky uměleckých počinů Národního divadla, České filharmonie, Národní galerie v Praze a řady dalších na stránkách veškerého denního tisku, kulturně politických týdeníků a specializovaných časopisů, stejně jako informace v televizi, rozhlase a na internetu. Některé počiny státních kulturních institucí byly předmětem interpelací v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo kultury zřizuje odborné poradní orgány (Vědeckou radu pro památkovou péči, Radu pro centrální evidenci sbírek, Ústřední knihovnickou radu, Národní radu pro tradiční lidovou kulturu), které slouží mimo jiné jako přirozené nástroje kontroly státních kulturních institucí, neboť jsou v nich zastoupeni  i zástupci nestátní sféry.

Ředitelé kulturních institucí zřizují své poradní orgány, v nichž jsou zpravidla zástupci nestátních institucí. I tyto poradní orgány považuje Ministerstvo za přirozený nástroj kontroly činnosti instituce. Jejich stanoviska k výroční zprávě jsou povinnou součástí výroční zprávy

Z výše uvedeného má Ministerstvo kultury za to, že možnost kontroly státních kulturních institucí veřejností existuje. Otázkou je, jak je veřejností využívána. Transformační krok, který by podle názoru Unie zaměstnavatelských svazů spočíval ve zřízení vnitřní (správní) rady, nelze učinit bez změny zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, s níž zásadně nesouhlasí Ministerstvo financí.

Plné znění věcného záměru zákona o veřejné podpoře kultury a o změně některých zákonů, který schválila vláda svým usnesení č. 338 dne 28. dubna 2004

Stanovisko Legislativní rady vlády ze dne 8. dubna 2004

Další podrobnosti ohledně projednávání zákona lze najít na webu
Poslanecké sněmovny Parlamentu, tisk číslo 1055 (verze předkládaná vládou, pozměňovací návrhy PSP)
Senátu, tisk číslo 321 (verze schválená PSP a předložená Senátu) 
Plné znění zákona

(24.03.2006) ZDROJ:
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.