Metodologická příručka orální historie
Základem publikace, kterou vydal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR je metodologický návod, jak vést orálně historický výzkum, rozhovory s pamětníky, zaznamenávat lidskou zkušenost a uchovávat ji pro příští generace. Autoři se zabývají i způsoby výkladu shromážděných rozhovorů a upozorňují na jejich možnosti i omezení. Vzhledem k tomu, že výzkumníci pracují často s citlivými informacemi, zabývají se i etickou a právní stránkou výzkumů. Metoda je v řadě západních zemí oblíbena pro pochopení nedávné historie a utváření dějin v oblasti umění.
Miroslav VANĚK – Pavel MÜCKE – Hana PELIKÁNOVÁ,
Naslouchat hlasům paměti: teoretické a praktické aspekty orální historie.
Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v.v.i. – Fakulta humanitních studií UK 2007
(ISBN 978-80-7285-089-1). 224 stran
Ať už je ORÁLNÍ HISTORIE kvalitativní výzkumná metoda nebo specifický obor společenskovědního a humanitního bádání, jež se zabývá nedávnou minulostí, v každém případě se jedná o dynamicky se rozvíjející odvětví, které se postupně rodilo v prostředí severní Ameriky a západní Evropy po II. světové válce a odkud se také šířilo dále do světa.
Kniha mapuje vznik orální historie od okamžiku, kdy se kvůli pohnutým dějinným událostem 20. století postupně ukazovalo, že klasicky pojímané politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny států a populací (tzv. velké dějiny) nepostačují ke komplexnímu uchopení a porozumění spletitým lidským rozhodnutím, motivacím a osudům. Spolu se vznikem technických předpokladů to byl okamžik, v němž vznikla potřeba analyzovat dějiny prostřednictvím rozhovorů s jejími aktéry a přihlížet tak i k osobním svědectvím „z první ruky“.
Kniha neposkytuje pouze detailní metodologický návod jak vést orálněhistorický výzkum, jak zaznamenat lidskou zkušenost a uchovat ji pro příští generace, ale zabývá se i otázkou interpretace specifických narativních pramenů. Dává také rámcový podnět ke klasifikaci historického rozhovoru, představuje jeho možnosti a limity a upozorňuje na řadu dílčích problému spojených nejen s metodou, ale i s oborem jako takovým. Jedním z nich jsou vysoká etická kritéria výzkumu, legislativa, otázka paměti, subjektivity a objektivity a lidského prožitku minulosti obecně.
