Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoStátní rozpočet na kulturu
TechSoup

Nejvyšší kontrolní úřad vydal zprávu o hospodaření Ministerstva kultury

Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrzuje nerovné podmínky přístupu ke státním dotacím, na které upozorňují kulturní NNO. Zatímco příspěvkové organizace (PO) ministerstva kultury (MK) jsou podle pravidel z grantových/dotačních řízení vyloučeny, neboť tyto jsou určeny pouze pro nestátní organizace, poskytovalo MK ze stejného programu (Kulturních aktivit) zároveň dotace na projekty PO a to dokonce v rozporu se zákonem, bez řádného předkládání žádostí, projektů a rozpočtů. Kontrola dokládá i nedostatky v řízení PO, jejichž ředitelé jsou statutárními zástupci bez formálních řídících či kontrolních orgánů, přičemž  rozhodování ředitelů a řízení organizace je přímo podmíněno přístupem zřizovatele (poskytované dotace) či danými úkoly (zpráva dokládá, že MK uložilo PO uzavřít konkrétní smlouvu, s konkrétním dodavatelem). Ředitele PO totiž jmenuje a odvolává ministr kultury, který je tak jejich přímým nadřízeným.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu z kontrolní akce, která se týkala majetku státu a prostředků státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva kultury (MK). MK bylo kontrolováno prostřednictvím tří příspěvkových organizací, které si zřídilo k plnění úkolů v oboru své působnosti.

Cílem kontroly bylo prověřit u příspěvkových organizací v působnosti MK hospodaření s majetkem státu a prostředky státního rozpočtu v letech 2004 - 2005.

Kontrolované osoby:
Ministerstvo kultury, Česká filharmonie, Divadelní ústav, a Laterna Magika.

MK jako ústřední orgán státní správy si k plnění úkolů v oblasti své působnosti zřídilo příspěvkové organizace. V jejich čele stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr kultury. Tyto organizace mají stanoveny své poslání ve statutech.

Kontrola zjistila, že ačkoliv MK může poskytovat prostředky státního rozpočtu na dotování kulturních služeb, udělilo dotace obchodní společnosti, která kulturní služby pouze zprostředkovává, čímž MK porušilo rozpočtovou kázeň. Navíc se ukázalo, že MK nedodržuje postup pro poskytování finančních prostředků, jež může přidělit pouze na základě žádosti, které (včetně popisu projektu a rozpočtu) od svých organizací ani nevyžaduje.

Ministerstvo kultury po léta přihlíželo tomu, že Divadelní ústav v letech 1996-1999 odváděl podle tehdy platných právních předpisů příjmy z pronájmů do státního rozpočtu, zatímco soud určil, že jedna ideální třetina objektu, ve kterém Divadelní ústav sídlí, a kterou spravuje,  patří restituentům, kteří mají právo podílet se na výnosech z jejich majetku. Teprve, když se restituenti v roce 2002 a 2003 soudně domohli zaplacení částky (14, 4 milionů Kč) i s úroky (11,6 milionů Kč),  poskytlo MK na tuto úhradu dotaci ve výši 24, 6 milionů Kč. Přestože od ledna 2000 Divadelní ústav restituentům platí, do ukončení kontroly nebyla s restituenty uzavřena žádná dohoda o výši plateb, způsobu vyplácení či hospodaření se společným majetkem.

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrdila nerovné podmínky přístupu ke státním dotacím, na které upozorňují kulturní NNO. Zatímco příspěvkové organizace (PO) ministerstva kultury (MK) jsou podle pravidel z grantových/dotačních řízení vyloučeny, neboť tyto jsou určeny pouze pro nestátní organizace, poskytovalo zároveň MK ze stejného programu (Kulturních aktivit) dotace na projekty PO a to dokonce v rozporu se zákonem, bez řádného předkládání žádostí, projektů a rozpočtů.

Kontrola dokládá i nedostatky v řízení PO, jejichž ředitelé jsou statutárními zástupci a to bez správní či dozorčí rady, tedy bez formálních řídících či kontrolních orgánů. Rozhodování ředitelů/lek a řízení PO je přímo podmíněno přístupem zřizovatele, respektive výší účelově! poskytovaných dotací a danými konkrétními úkoly.  Zpráva např. dokládá, že MK uložilo PO uzavřít konkrétní smlouvu, s konkrétním dodavatelem na činnost, kterou navíc podle svého statutu sama může zajišťovat. Ředitele PO totiž jmenuje a  odvolává ministr kultury, který je tak jejich přímým nadřízeným.

Vzhledem k tomu, že mezi ředitelem/kou PO a ministerstvem kultury neexistuje žádný formální orgán, který by se vyjadřoval k obecným principům a k činnosti příspěvkových organizací, lze nahlížet na pozice ředitele/ky coby statutárního orgánu - tedy právně zodpovědné osoby vůči zřizovateli jako na nevyváženou. Efektivnímu řízení příspěvkových organizací jistě nepříspívá ani skutečnost, že ty jsou řízeny prostřednictvím ekonomického odboru MK a nikoli věcnými odbory MK, které by byly ze své podstaty více kompetentní posuzovat i věcně odborné  - nikoli pouze ekonomické aspekty jejich činnosti. Navíc ekonomický odbor ministerstva pracuje po leta v samostatné sekci pod  vlastním náměstkem, což praktickou spolupráci s věcnými odbory v praxi dále komplikuje.

Marta Smolíková, ředitelka ProCulture/Otevřená společnost o.p.s.

Zpráva NKÚ ke stažení:
http://www.nku.cz/informace/informace-06-11.pdf

Související stránky:

Národní kontrolní úřad - kontrola MK - tedy financování kultury
http://www.proculture.cz/index.php?section=71&a_id=1028

(22.09.2006)
ProCulture

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.