Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfoStátní rozpočet na kulturu
TechSoup

Státní rozpočet 2007: návrh MF pro ministerstvo kultury

Opticky se zdá, že rozpočet na kulturu bude příští rok lepší. Jenže po prozkoumání zjistíte, že návrh kapitoly 334 ministerstva kultury (MK) ve státním rozpočtu 2007, který předkládá ministerstvo financí (MF) vládě počítá s menším nárokem na státní rozpočet než loňského roku! Už tak chudá oblast kultury, v době hospodářského růstu ustupuje nárokům jiných resortů. Ačkoli má umělecká obec celkem pochopení pro kreativitu, tvořivost ministerstva  financí při přípravě státního rozpočtu 2007 pro kulturu ocenění nedojde. Mandatorní výdaje se zvyšují, tj. náklady na příspěvkové organizace či výdaje na chod ministerstva. Tak kde peníze brát? Bude se brát nejen z programů na záchranu a obnovu kulturních památek ale zejména v programech na podporu kulturních služeb a už tak podfinancovaného umění. Pokud nedojde k navýšení, hrozí zrušení grantové podpory nestátním subjektům.

Oproti loňským 6,3 miliardy to vypadá na 6,6 miliard pro rozpočet ministerstva kultury v roce 2007.

Odečteme-li výdaje na církve a náboženské společnosti ve výši 1, 2 miliardy (oproti letošku má být sníženo i církvím o 147 miliónů)

- dále 600 miliónů, které MK získá z likvidovaného Fondu národního majetku (FNM), na Program národního kulturního pokladu tedy nikoli ze státního rozpočtu a pro Národní knihovnu a Národní muzeum a další národní instituce,

dostáváme se na částku 4,8 miliardy pro kulturu, kterou hodlá státní rozpočet 2007 pro MK uvolnit.

Je to stejné jako schválená částka pro letošní rok a k tomu navíc peníze z FNM, tak kde je tedy problém?

Náklady na provoz příspěvkových organizací se plánují zvednout o 180 miliónů.

K tomu je plán navýšit výdaje na materiálně technickou základnu příspěvkových organizací o dalších 180 miliónů.

A v neposlední řadě se chystá i navýšení výdajů na činnost ministerstva kultury o dalších 20 milionů….

Jen příspěvkové organizace spolknou minimálně 77 % výdajů státu na kulturu, další procenta ukousne samotné ministerstvo na svoji správu.

Co tedy zbývá?

Na programy záchrany a obnovy kulturních památek navrhuje MF 370  miliónů, namísto letošních 760 miliónů.

Na kulturní služby a podporu umění je v návrhu 221 miliónů, namísto letošních 434 miliónů! Např. program kulturní aktivity z letošních 365 miliónů má klesnout na 185 miliónů. Program pro divadla a orchestry, je navržen poloviční výši než je letošní schválený rozpočet, je nižší o 19 miliönů, což je menší částka než předpokládané navýšení výdajů na činnost úřadu ministerstva. (Program byl však letos navýšen ještě z Kulturních aktivit.)

Výsledkem je, že příspěvkové, tedy národní instituce, v příštím roce mají dostat celou čtvrtou miliardu korun navíc. Jen jejich provozní náklady tvoří polovinu výdajů MK na kulturu, tedy 3 miliardy. Podle předběžných odhadů se však nedostanou peníze téměř na žádné dotační/grantové programy, vyjma třech, ketré jsou určeny národnostním menšinám. Ty zůstávají ve stejné výši jako letos.

Již loňským rokem byl program Kulturní aktivity, který je na MK jediný a klíčový pro financování nestátních kulturních aktivit navýšen teprve z iniciativy poslankyně Táni Fischerové při projednávání v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Celá debata okolo vedená upozorňovala na kritický nedostatek peněz pro rozvoj kulturních služeb. Podle loňských odhadů Rady uměleckých obcí a Iniciativy pro kulturu, které se angažovaly při jednáních o státním rozpočtu, chybí již několik let na tento program 300 miliónů korun ročně. Vládou schválená Koncepce účinější podpory umění 2007-2013 indikuje 365 miliónů na rok 2007 pro program kulturní aktivity a dalších 120 miliónů pro program divadel a orchestrů. K tomu se mají otevřít nové programy pro muzea a galerie a také stipendijní program, např. ministerstvo kultury doposud nemělo možnost jak podporovat umělce, veškerá podpora totiž směřovala a směřuje na podporu kulturních organizací, případně organizátorů kulturních akcí. 

Přestože je program Kulturní aktivity jediným programem na podporu nestátních subjektů, není jim plně určen. Je již léta zvykem, že peníze z tohoto programu se primárně užívají pro aktivity příspěvkových organizací (nad rámec jejich standardních výdajů). Z tohoto rozpočtu se přednostně před granty financují akce jako je např. Pražské Quadrienále či Benátské bienále, ukrajuje se pro rezervu ministra a pro další projekty, které neprocházejí výběrovým řízením ale dostávají podporu přímo. To jsou pro ministerstvo přednostní výdaje. Kde jsou vládou odsouhlasené náklady na realizaci Koncepce účinnější podpory umění 2007-2013 se můžeme jen domýšlet.

Na druhou stranu je třeba přiznat, že MK letos zvolilo novou, mnohem přehlednější strukturu rozpočtu. Sice z běžného pohledu není jasné, proč v kapitole Regionální kulturní zařízení je program pro reprodukci investičního majetku v působnosti MK (že by byl v regionech ještě nějaký majetek MK mimo příspěvkové organizace?) nebo proč dofinancování projektů z tzv. Norských fondů je plánováno pouze pro příspěvkové organizace, když tyto fondy jsou otevřeny i organizacím nestátním, nebo proč MK zavádí pro současné umění termín „živé“ umění, které je nešikovným přepisem pro performing arts, takže významově vypadává celá oblast vizuálních umění – nebo snad výstava soch a obrazů či architektura jsou živé?

Opticky to vše vypadá, že stát plánuje výdaje MK na kulturu v poměru ke státnímu rozpočtu zvýšit na 0,56 % státního rozpočtu z letošního 0,5 %. Respektive o necelých 6 setin procenta více, než tomu je letos. Rozpočet ale doplní z likvidovaného Fondu národního majetku a zároveň plánuje drastické snížení všech dotačních programů. Laik by si snadno mohl myslet, že ministerstvo kultury slouží k zajištění příspěvkových organizací, podpoře sebe sama a několika spřátelených organizací či projektů.

Přibližování se k jednomu procentu na kulturu ze státního rozpočtu je součástí volebních programů většiny stran. Téma navyšování podpory kultury ze státního rozpočtu je stále aktuální, jakkoli tato ambice vychází z již „prošlé“ Kulturní politiky, která byla koncipována do konce roku 2005. Tento vládní dokument jako jeden z úkolů již v roce 1999 usiloval o "zvýšení výdajů MK kapitoly 334 po odečtení výdajů na církve a náboženské společnosti na 1 % ze státního rozpočtu". Procento výdajů na kulturu je jedním z ukazatelů Strategie udržitelného rozvoje ČR. Strategie hospodářského růstu doporučuje zajistit vyšší intenzitu podpory uchování kulturního dědictví a podporu rozvoje soudové umělecké tvorby. I Evropská unie doporučuje svým zemím podporovat kulturu a doprovází to nabídkou nemalých peněz z Evropského fondu pro regionální rozvoj, které však díky chabé kulturní politice není jasné jak užijeme. Praxe totiž ukazuje, že vztah státu ke kultuře je stále přinejmenším nechápavý.

Šetření státního rozpočtu na kultuře je cynickým hazardem politiků, jehož dopady vidí leda až za horizontem svého volebního období. Optické navýšení rozpočtu na kulturu má uchlácholit rejpaly. Ale pokud se rozpočet nenavýší, nejen, že stovky organizací závislé na grantech ministerstva kultury trpce ponesou, že své projekty nebudou moci realizovat (nebo pouze za značného omezení) ale také to ochudí jejich návštěvníky, diváky, posluchače, čtenáře a všechny další, kterým tyto programy slouží - tedy veřejnost.

Otázkou však zůstává, co myslel odstupující ministr Vítězslav Jandák ve svém bilančním textu ze 4. září 2006 tvrzením:

„V dotačních programech jsem vytvořil podmínky k tomu, aby všichni žadatelé, kteří splní podmínky, měli šanci na státní podporu, což doposud nebylo pravidlem.“

Marta Smolíková
ředitelka ProCulture/Otevřená společnost o.p.s.

Z médií:
ČTK: Rozpočet dává na národní poklad, ubírá památkám a živé kultuře, Markéta Horešovská mal, 12. září 2006
Hospodářské noviny, Petr Fischer, Kultura dostane nejméně v historii, 13.září 2006,

(12.09.2006)
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2021 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2021 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.