Strategie EU do roku 2020 možnost připomínek

Komise chce předložit návrh strategie „EU 2020“ na začátku příštího roku, aby ji vedoucí představitelé členských států EU mohli schválit během svého setkání na jaře 2010. Mezitím by Komise ráda získala vaše názory na některé navrhované širší politické aspekty této budoucí strategie. Další informace naleznete na:
http://ec.europa.eu/eu2020  

Evropa prochází obdobím hlubokých změn
Evropu silně zasáhla nejhorší hospodářská a finanční krize za poslední desítky let, při které došlo k prudkému propadu hospodářské aktivity. Míra nezaměstnanosti v roce 2010 zřejmě dosáhne dvojmístného čísla, což je úroveň, která nebyla zaznamenána již deset let. Společné kroky, jejichž účelem bylo zachránit finanční systém a podpořit poptávku a důvěru prostřednictvím veřejných intervencí, napomohly předejít hospodářské pohromě. Krize nicméně oslabila naši odolnost. EU teď musí vyvinout větší úsilí a spolupracovat na úspěšném překonání krize a vytvoření příští generace veřejných politik ve velmi odlišných podmínkách.
Překonání krize by mělo být okamžikem vstupu do nového udržitelného sociálně tržního hospodářství, které bude promyšlenější a ekologičtější, kde naše prosperita bude vycházet z inovací a lepšího využívání zdrojů a kde klíčovým vstupem budou znalosti. Tyto nové podněty by nám měly napomoci získat nové zdroje udržitelného rozvoje a vytvořit nová pracovní místa jako protiváhu k vysoké míře nezaměstnanosti, se kterou se může naše společnost potýkat v nadcházejících letech. Uspějeme však pouze tehdy, pokud vytvoříme a zavedeme v reakci na krizi účinná opatření. Jinak je rizikem období nízkého růstu, jež by Evropě jen ztížilo řešení problémů, se kterými se v současnosti potýká.......

Komise zastává názor, že klíčové hybné síly strategie EU do roku 2020 by měly být tematické, zaměřené na následující priority:
(1) Vytváření hodnot prostřednictvím růstu založeného na znalostech. Ve světě, kde inovace je podstatou rozdílu jak u produktů, tak postupů při plném využití potenciálu vzdělání, výzkumu a digitálního hospodářství, budou posíleny příležitosti a sociální soudržnost;
(2) Posílení úlohy občanů ve společnostech vstřícných vůči začlenění. Ve světě, který výměnou za vyšší adaptabilitu bude nabízet více pracovních míst, bude zásadní
získávat nové dovednosti, posilovat kreativitu a inovace a rozvíjet podnikání a hladký přechod mezi pracovními místy.
(3) Budování konkurenceschopného, propojeného a ekologičtějšího hospodářství. Ve světě s vysokými cenami a konkurencí v oblasti energie a zdrojů by EU měla účinněji konkurovat a zvyšovat svoji produktivitu nižší a efektivnější spotřebou neobnovitelné energie a zdrojů. To bude stimulovat růst a pomáhat plnit naše cíle v oblasti životního prostředí. Prospěje to všem hospodářským odvětvím, od tradičních zpracovatelských odvětví po nové podniky zabývajícími se špičkovými technologiemi. Zlepšení a propojení infrastruktury, snižování administrativní zátěže a urychlené zavádění inovací na trh rovněž přispěje k tomuto cíli.

1. Vytváření hodnot prostřednictvím růstu založeného na znalostech.
Znalosti jsou motorem udržitelného růstu. V rychle se měnícím světě se dosahuje rozdílu prostřednictvím vzdělání a výzkumu, inovací a kreativity. Posílení vzdělávání je jedním z nejúčinnějších způsobů boje s nerovností a chudobou. Je potřeba najít urychlené řešení pro vysoký počet žáků s problémy v základních dovednostech (čtení, matematika a přírodní vědy), aby byla zvýšena zaměstnatelnost mladých lidí a aby se mladí lidé po škole zapojili do světa práce. Předcházení předčasnému odchodu ze vzdělávacího systému sníží budoucí vyloučení z trhu práce a hrozbu budoucího sociálního vyloučení. Je potřeba klást větší důraz na ohrožené skupiny, rovnost žen a mužů a sociální soudržnost, aby bylo zajištěno, že nikomu nebudou znalosti upírány.

V Evropě se nacházejí některé z nejlepších světových univerzit. Ale naší ambicí by mělo být mít jich o mnoho více a přeměnit je na skutečné hybné síly znalostí a růstu. To si bude vyžadovat nejenom investice, ale i reformy a v případě potřeby konsolidaci, užší spolupráci, včetně spolupráce s podniky, a otevřenější postoj ke změnám. S cílem napomoci tomuto procesu změn by měly být evropské univerzity srovnávány s nejlepšími univerzitami světa. Zvýšení kvality evropských univerzit a jejich výzkumu by mělo být spojeno s vyšší mobilitou studentů, kteří takto nabudou nových znalostí a jazykových dovedností, získají zkušenosti se životem a studiem v zahraničí a vybudují si kontakty. Mělo by se uvažovat o nové etapě stávajících programů Erasmus, Leonardo a Erasmus Mundus, doplněných národními
iniciativami, které by poskytly všem mladým příležitost strávit část jejich studia v jiných členských státech.

Účinný, efektivní a finančně dobře zabezpečený Evropský výzkumný prostor je neodmyslitelnou součástí vize EU pro období do roku 2020. EU potřebuje zvýšit své úsilí v oblasti výzkumu, a to sdílením zdrojů, společným rozvojem hlavních výzkumných infrastruktur po celé EU a zvýšením kvality výzkumu na úroveň světové špičky. Rovněž musí maximalizovat a urychlit praktické přínosy výzkumu pro evropské společnosti a malé a střední podniky, a to rovněž prostřednictvím hlavních partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Přitažlivost a výkonnost Evropy jako centra výzkumu rovněž závisí na vytvoření vnitřního trhu a atraktivních kariérních vyhlídek pro výzkumné pracovníky. Cestou vpřed je výzkumné partnerství mezi členskými státy a EU, které maximalizuje synergii s jinými politickými oblastmi, zejména inovacemi a vzděláváním. EU musí poskytovat atraktivnější rámcové podmínky pro inovace a kreativitu, včetně pobídek pro růst podniků založených na znalostech. Zvláštním problémem je přístup k úvěrům, a to nejenom v důsledku krize, ale také proto, že některé nové zdroje růstu, jako jsou tvůrčí odvětví, potřebují nové typy financování přizpůsobené jejich obchodním modelům. Inovativní podniky by měly mít přístup ke společným veřejným a soukromým zdrojům růstového kapitálu, například rizikovému kapitálu; to je potřeba spojit s administrativním zjednodušením a technickou pomocí s cílem podpořit vznik a růst malých inovativních podniků.
Pro rozvoj kreativity, znalostí a výzkumné kapacity v Evropě je nezbytný dobře fungující systém práv duševního vlastnictví, který umožňuje účinnou a nákladově efektivní ochranu, umožní existenci inovativních nových podniků, poskytne autorům transparentní správu jejich práv a pomůže univerzitám a výzkumným institucím získávat kapitál prostřednictvím komercializace jejich myšlenek a vynálezů......

Evropa by měla plně využít potenciál digitálního hospodářství a stavět na svých silných stránkách v oblasti technologií a znalostí. Digitální hospodářství nabízí velké příležitosti pro malé a střední podniky v průmyslovém odvětví i v odvětví služeb, a to jak při jejich samostatné činnosti, tak jako dodavatelům větších podniků. Nové inovativní podniky vytvářejí nová, často vysoce hodnotná pracovní místa v celé EU. Mohou hrát důležitou roli v regionálním rozvoji. To je důvodem, proč ambiciózní evropská digitální agenda, která zavádí konkrétní kroky směrem k dosažení jednotného trhu online, bude klíčovým prvkem pro evropskou udržitelnou hospodářskou obnovu a sociální rozvoj. S tím spojený růst produktivity bude stimulovat inovaci a kreativitu, umožní snadnější a efektivnější plnění služeb veřejné správy a zvýší příležitosti k účasti a demokratickému vyjádření názorů. Přístup k internetu se stává pro občany nezbytnou součástí plnohodnotného každodenního života. Evropa potřebuje účinné politiky pro digitální začlenění a dovednosti a musí podporovat aktivní účast a vyjadřování názorů prostřednictvím internetu.

Cílem pro období do roku 2020 je vytvořit skutečný evropský znalostní prostor, podporovaný znalostní infrastrukturou světové třídy, ve které všichni aktéři (studenti, učitelé, výzkumní pracovníci, vzdělávací a výzkumné instituce a podniky) mají prospěch z volného pohybu osob, znalostí a technologií (5. svoboda).......

Celý dokument naleznete zde