Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
TechSoup

Nadace českého kubismu - rekonstrukce Bauerovy vily od Josefa Gočára z peněz EU

Obrázek k článku Nadace českého kubismu - rekonstrukce Bauerovy vily od Josefa Gočára z peněz EU

Nadace českého kubismu začíná rekonstruovat Bauerovu vilu v Libodřicích u Kolína, vynikající ukázku kubistické architektury, kterou v letech 1912 - 14 postavil Josef Gočár. Po rekonstrukci bude v objektu zbudováno Muzeum kubistického designu se stálou expozicí nábytkové tvorby a designu z období kubismu se zaměřením na dílo architekta Josefa Gočára (1880-1945). Předpokládaná částka na rekonstrukci vily je 20 miliónů, přičemž 17,5 miliónů získala Nadace českého kubismu v rámci 3. kola výzvy středočeského kraje v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Více o projektu se dočtete:

Nadace českého kubismu - cíl a vize:

Ochrana kulturních památek, zejména architektonických staveb první poloviny 20. století, a ochrana užitého umění designérů první poloviny 20. století. Podpora při obnově a ochraně kulturního dědictví ČR, které svým významem převyšuje daný region.

Současný záměr nadace

Rekonstrukce Bauerovy vily v Libodřicích č.p. 111, jejímž autorem je architekt Josef Gočár. Vila je kulturní památkou ve smyslu zákona 20/1987 Sb. Byla zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek na základě schválení OK ONV Kolín ze dne 19. 11. 1987 pod č. rejst. 2-3451.

Vybudování Muzea českého kubismu v této vile se stálou expozicí nábytkové tvorby a designu z období  kubismu se zaměřením na dílo Josefa Gočára.

Bauerova vila v Libodřicích

Vila v Libodřicích u Kolína patří k vynikajícím ukázkám české kubistické architektury. Pro nájemce a posléze i majitele místního velkostatku Adolfa Bauera ji v letech 1912 - 1914 postavil Josef Gočár. U svých starších prací v kubistickém stylu, vyprojektovaných na samém počátku roku 1912 - u domu U černé Matky Boží v Praze a u lázeňského domu v Bohdanči - staví architekt na odiv svislé i vodorovné konstruktivní prvky. U vily v Libodřicích se naproti tomu uplatnilo blokové stereometrické členění, blízké neprovedeným Gočárovým kubistickým projektům - škole v Chotěboři a divadlu v Jindřichově Hradci ze září 1912. Také Gočárův definitivní projekt libodřické vily tedy pravděpodobně vznikl na podzim tohoto roku.

Pro vzhled Bauerova domu se zdá být charakteristické, že se tu kubistické formy neomezují jen na dekorativní hvězdicové orámování oken a na zešikmenou formu hlavní římsy. Kubisticky tu chtěl Gočár vytvarovat celý objem vily, jak to dokládá srostlice tří polygonálních rizalitů na jižní straně budovy.  Prostorová skladba domu už má tradičnější ráz, třebaže i v interiéru nalezneme kubistické detaily. Po smrti majitele Adolfa Bauera v roce 1929 přešla vila na jeho dědice, o deset let později ji jako židovský majetek zabavily protektorátní úřady. Po druhé světové válce v ní dlouho sídlila správa obce.

Rekonstrukce Bauerovy vily

Předmětem rekonstrukce Bauerovy vily je vlastní stavba, interiéry i prostory technického vybavení se zázemím. Interiéry budou doplněny prvky a mobiliářem dle dochované dobové dokumentace. Oproti původnímu projektu bude pozemek oplocen. V zahradě budou ošetřeny dochované vzácné dřeviny a doplněny dalšími rostlinami.

Projekt obnovy a rekonstrukce vily vypracoval Ing. arch. Michal Sborwitz, který byl vybrán na základě výběrového řízení se zřetelem na jeho architektonickou  zkušenost s rekonstrukcí historických staveb. Jeho s citem realizované projekty je možné vidět v Lánech - rekonstrukce barokního špýcharu na muzeum TGM, v Olomouci - Muzeum umění či v Komořanech - rekonstrukce a dostavba zámku.

Je prvním laureátem ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v histo-rickém prostředí. Ocenění získal za dostavbu komořanského zámku. Při udělování této ceny bylo vybíráno z prací realizovaných v letech 1996 - 2001.

Muzeum umění v Olomouci, jehož rekonstrukci realizoval v letech 1993 - 2000, se stalo Stavbou desetiletí Olomoucka. Cena byla udělena za komplexní a koncepční přístup architekta, investora a uživatele k rekonstrukci.

Za inženýring zodpovídá Ing. Oldřich Havel, který  má rozsáhlé zkušenosti jako hlavní inženýr projektů, například kompletní technické vybavenosti obcí Prahy 13 a Prahy-Březiněvsi, oddělovače odpadních vod v Praze 4, Jeremenkově ulici a dalších. Jako hlavní inženýr projektu spolupracoval na první a druhé etapě rekonstrukce Uměleckoprůmyslového musea a v současné době působí u této instituce jako manažer projektu Nový depozit.

Zahájení rekonstrukce: září 2005
Předpokládané ukončení rekonstrukce: prosinec 2007


Muzeum kubistického designu

Vybudování muzea se stálou expozicí nábytkové tvorby a designu z období kubismu se zaměřením na dílo architekta Josefa Gočára se předpokládá v těsné návaznosti na ukončení rekonstrukce celého objektu.

Vila bude zpřístupněna veřejnosti jako instalovaná kulturní památka. Exteriér i interiéry budou proto rekonstruovány se snahou přiblížit se co nejvíce původnímu stavu. Nosnými prvky interiérů se stanou dochované prvky jako krbové zařízení, dřevěná  vestavěná  skříň či  knihovna. V téměř neporušeném stavu se dochovala koupelna. Interiér bude doplněn dobovým mobiliářem a dalšími exponáty výtvarného a užitého umění, propůjčenými Uměleckoprů-myslovým museem v Praze a ze soukromých sbírek. Jako instalovaná kulturní památka by měla vila návštěvníkovi nabídnout dobovou atmosféru kubistického interiéru. 

V prvním patře se počítá s expozicí s audiovizuálním programem, věnovanou českému kubismu, Josefu Gočárovi a rodině majitele vily Adolfa Bauera. Expozice bude připravena ve spolupráci s odbornými a vědeckými institucemi,  dokumentační materiál poskytne Národní technické muzeum, resp. oddělení architektury a stavitelství.

Architekt Josef Gočár (1880-1945)


Málokterý jiný tvůrce by dovedl zosobnit moderní českou architekturu lépe než Josef Gočár. Jeho jméno znají i lidé, kteří se o architekturu příliš nezajímají. V anketě o nejvýznamnějšího českého architekta 20. století, kterou nedávno vypsala komora stavebních inženýrů, Gočár suverénně zvítězil.

K vrcholným výkonům české architektonické tvorby patří už Gočárovy rané stavby z let 1910-1911 ve stylu moderny - Wenkeův obchodní dům v Jaroměři a schodiště pod Mariánským kostelem v Hradci Králové, u nichž u obou archi-tekt výtvarně zkultivoval pokrokovou železobetonovou konstrukci. Lámané a krystalické formy zdobí železobetonový skelet dvou nejvýznamnějších Gočárových staveb v kubistickém stylu - obchodního domu U černé Matky Boží v pražské Celetné ulici (1912) a lázeňského domu v Bohdanči u Pardubic (1912-1913). Gočár v té době navrhoval také kubistický nábytek, z nějž vyniklo zařízení vlastní architektovy jídelny a ložnice z let 1912-1913 nebo lustr a hodiny pro herce Otto Bolešku z roku 1913.
 
Po vzniku Československé republiky se Gočár podílel na zrodu "rondokubismu", "národního slohu", jehož obloučkové ornamenty měly vyjádřit osobitost českých kulturních tradic a reprezentovat tak nový stát. Toto stadium Gočárova vývoje zastupuje Legiobanka v pražské třídě Na Poříčí (1921-1923) nebo Anglobanka na Masarykově náměstí v Hradci Králové (1922-1926). Pro toto východočeské město Gočár později navrhl výborný regulační plán a postavil v něm několik dalších monumentálních staveb, na nichž můžeme sledovat ústup od dekorativnosti "rondokubismu" k přísnějšímu projevu, připomínajícímu tvorbu holandského architekta Dudoka. Čestné místo mezi nimi patří školnímu areálu u ulice V Lipkách (1923-1928) nebo budově okresních úřadů v ulici Čs. armády (1931-1936), v jejímž stylovém projevu Gočár dospěl ke zmonumentalizo-vanému funkcionalismu, podobně jako u kostela sv. Václava na Čechově náměstí v Praze (1928-1930).
 
O své tvorbě Gočár nikdy příliš nepsal ani nemluvil. Věřil tomu, že "kdo mnoho mluví, málo cítí". Jasně si však uvědomoval, že se jeho dílo dělí do několika vy-hraněných stylových etap. Odpovídalo to zaměření tehdejších historiků umění, kteří se specializovali na popis stylových řetězců, zkoumali u nich vývojové zákonitosti a také u nové  tvorby dychtivě  sledovali každou vývojovou změnu. U slabších architektonických osobností to podněcovalo iluzi, že vlastně jen naplňují nadosobní zákonitosti stylového vývoje. Gočár se však touto iluzí nedal svést. Jeho stavby nestojí mimo dobový vývoj a dokumentují jeho proměny a každé z nich architekt dokázal vtisknout pečeť své jedinečné individuality. 
 

Český kubismus

Doba kolem roku 1910 se v Evropě spojila s nástupem nových avantgardních hnutí - kubistických, futuristických, expresionistických. Ta z nich, která do svého programu za-pojovala i architekturu a umělecké řemeslo, obvykle polemizovala s přehnanou racio-nálností a účelností předchozí architektonické moderny. Ta prý u staveb i u předmětů bytového zařízení zapomínala na důraznější tvarování a pomíjela u nich nároky lidského ducha. V Praze se základnou této nové avantgardy stala Skupina výtvarných umělců, kterou v roce 1911 založili stoupenci Picassova a Braqueova kubismu - malíři Emil Filla, Antonín Procházka, Josef Čapek, sochař Otto Gutfreund, spisovatel Karel Čapek, architekti Pavel Janák, Josef Gočár, Vlastislav Hofman a Josef Chochol.

Skupina si uvědomovala epochální význam Picassova kubismu a zkoušela z něj vyvodit důsledky pro svou vlastní práci ve všech oborech uměleckého tvoření. Její členové - architekti se zároveň snažili řešit problémy, před nimiž se kolem roku 1910 ocitla celá evropská architektura, a třebaže se sami cítili být vnitřně spjati s kubistickou revolucí, nepostupovali tak, že by do svých projektů a staveb přenášeli tvarové motivy kubis-tických obrazů. Pravoúhlé formy moderny kubisté usilovali nahradit tvary šikmými, lámanými, pyramidálními; krabicovitým modernistickým interiérům by rádi dali formu, která připomíná vnitřek krystalu. Malířský kubismus jim snad pomohl očistit tyto tvarové vize a zbavit je pozůstatků starší modernistické ornamentiky. Stejně důležitou roli však u kubistických architektů hrálo přesvědčení, že jejich tvorba vnitřně souzní se "subjektivními" etapami architektonických dějin - zejména s gotikou a radikálním ba-rokem - a že se navíc dovede citlivě chovat k historickému prostředí českých měst. Důkazy o těchto "památkářských" schopnostech české kubistické architektury podal Gočárův dům U černé Matky Boží na Starém Městě pražském (1912), Chocholovy domy pod pražskou barokní citadelou Vyšehrad (1912-1914) nebo Janákova přestavba barokního Fárova domu na náměstí v Pelhřimově (1913-1914).

Všichni kubističtí architekti věřili tomu, že  jejich nový styl má vtisknout jednotný ráz ce-lému lidskému prostředí. Dům a jeho vnitřek se měly stát "souborným dílem umělec-kým", jehož nedílnou součást bude tvořit kubistický nábytek a svítidla, kubistické kávové a čajové soubory, vázy, dózy a popelníky, kubistické obrazy na tapetách s kubistickým dekorem. Architekti Gočár, Chochol a Janák založili za tím účelem v roce 1912 Pražské umělecké dílny a navrhovali pro ně nábytek. Výrobě drobných kubistických předmětů se začalo věnovat družstvo Artěl.  Tento slibný rozběh přerušila první světová válka. Po je-jím doznění, spjatém se vnikem Československé republiky v roce 1918, dostal kubis-mus podobu "národního slohu": lámanou a krystalickou ornamentiku vystřídala barevná kolečka a obloučky. Na dveře však už klepal internacionální purismus a funkcionalis-mus, na jehož pozice všichni kubističtí architekti během dvacátých let přešli. Zanechali nicméně po sobě jeden z nejoriginálnějších projevů moderního evropského umění.

Projekční a průzkumové práce


PŘÍPRAVNÉ PRÁCE

Sestavení stavebního programu - realizace představy investora o využití jak celku, tak i jednotlivých částí, způsobu financování, určení časových horizontů.
Zaměření objektu - detailní geodetické zaměření objektu jak v digitální, tak i tištěné podobě.

PRŮZKUMOVÉ PRÁCE

Stavebně historický průzkum: Základní dokumentace zpracovávaná pro památkově chráněné objekty. Elaborát obsahuje část textovou a obrazovou, kde je podrobně zaznamenán stav úprav v jednotlivých časových fázích, je provedeno zhodnocení z hlediska umělecko historického i stavebně architektonického, a to včetně detailů. Materiál obsahuje shromážděné archiválie (v kopiích) apod. SHP je základní dokument pro jednání s Národním památkovým ústavem.

Mykologický průzkum: Zhodnocení stavu z hlediska působení hub a plísní a  dalších převážně dřevokazných škůdců. Zhodnocení stavu kon-strukcí, a to nejen krovu, ale např. i suterénních prostor.

Stavebně technický a statický průzkum: Základní zhodnocení stavebního stavu jednotlivých konstrukcí prováděné u všech rekonstrukcí, v rámci tohoto průzkumu je nutné provést i vyhodnocení zasolení zdí objektu (sanilita), a dále je nutno provést i průzkum stávajících vnitřních vedení TZB a příslušného strojního vybavení (vytápění, elektroinstalace, vodovod, kanalizace, atd.). Při provádění průzkumu je nutno důrazně přihlédnout k technicko-historickým hodnotám zachovaných částí tech-nického vybavení.

Inventarizace objektu: Provádí se u památkově významných a hod-notných staveb. Jedná se o detailní soupis veškerých zachovaných částí původní stavby do naprostého detailu. Inventarizuje se jak stavební část, tak i vestavěný nábytek, volný mobiliář, obklady stěn, prvky původní elektroinstalace, vytápění apod. 

Restaurátorský průzkum: Provádí se v případě, že jsou dochovány části, u kterých lze předpokládat restaurátorský zásah (malby, tapety, vestavěný nábytek, štuková výzdoba, apod.)

PROJEKTOVÉ PRÁCE

Návrh stavby: Převedení stavebního programu do návrhu, vyhledání problematických bodů, zpracování architektonicko stavební studie.

Projekt zpracovávaný pro účely vydání stavebního povolení: Zapojení profesí (vytápění, elektro, vodovod, kanalizace, atd.), získání stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a organizací státní správy a správců sítí.

Projekt pro realizaci stavby: Rozpracování dřívějšího stupně do detail-ních částí, zpracování rozpočtu stavby (s přesností na cca 7%).

Vzhledem k tomu, že je vila cennou památkovou stavbou, je celý proces přípravných, průzkumových a projekčních prací pod trvalým a intenzivním dohledem památkových orgánů. V dubnu roku 2005 byla vyhlášena veřejná obchodní soutěž na výběr generálního dodavatele stavebních prací. V podmínkách soutěže je kladen důraz na předchozí zkušenosti s opravou historicky cenných budov a na spolupráci s restaurátory.

Partneři

Nadace českého kubismu uzavřela partnerské smlouvy o spolupráci na projektu Vybudování muzea a galerie kubistického designu s těmito institucemi, odborníky a městy:


Národní památkový ústav
Předmět spolupráce: odborný dohled a metodické vedení při rekonstrukci objektu, odborné konzultace

Národní památkový ústav, územní pracoviště středních Čech
Předmět spolupráce: odborný dohled a metodické vedení při rekonstrukci objektu, odborné konzultace

Národní technické muzeum
Předmět spolupráce: společná příprava a spolupořadatelství expozice muzea a galerie, odborná spolupráce při památkové obnově vily a při přípravě celostátního projektu zpřístupněných památek moderní architektury, zejména slavných vil.

Uměleckoprůmyslové museum
Předmět spolupráce: metodická spolupráce při zpracování sbírkových předmětů, instalaci a přípravě expozice, zapůjčení sbírkových předmětů, spolupráce při propagaci a využití muzea

Muzeum hlavního města Prahy
Předmět spolupráce: koncipování a budování archivního fondu nebo případné studovny, digitalizace materiálů s plánem zpřístupnění veřejnosti, spolupráce při projektech, jejichž úkolem je oživení moderní architektury


Muzeum města Brna
Předmět spolupráce: odborná spolupráce a konzultace při vybudování muzea a galerie kubistického designu, spolupráce při propagaci a využití muzea

Město Kolín
Předmět spolupráce: záštita nad projektem, prezentace a propagace, zapojení do akcí k rozvoji regionu a mikroregionu a k podpoře cestovního ruchu tamtéž, součinnost při zjišťování historických souvislostí a při dohledání původního mobiliáře a uměleckých předmětů

Obec Libodřice
Předmět spolupráce:  propagace muzea a galerie, využití parku a jeho údržba

Město Brtnice
Předmět spolupráce: jednorázové výstavní akce, propagace památek moderní architektury a informační propojení Muzea kubistického designu a rodného domu Josefa Hoffmanna


Prof. PhDr. Rostislav Švácha
Předmět spolupráce: vypracování odborných textů a spolupráce při vzniku expozice českého kubismu a díla Josefa Gočára


Externí spolupráce
       
Nadace dále externě spolupracuje a konzultuje s těmito odborníky:

PhDr. Dita Dvořáková                     Ing. arch. Petr Krajči
Mgr. Jana Horáková                        Bc. Karel Ksandr               
PhDr. Daniela Karasová                  Ing. arch. Zdeněk Lukeš
PhDr. Eva Lukášová                        Ing. arch. Jan Veselý         
Mgr. Richard Biegel                        Ing. Jan Žižka
         

Kontakt:
Nadace českého kubismu
Široká 36/5
110 00 Praha 1
Tel: 224 811 535, 222 312 789
Fax: 224 812 219
E - mail:   info@nck.cz
předsedkyně správní rady Beata Majdišová: majdisova@nck.cz

(30.09.2005) ZDROJ: Nadace českého kubismu
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2021 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2021 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.