Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Domů CultureInfo
TechSoup

Kulturní noviny- vyšlo nulté číslo vydavatelského a mediálního družstva

U příležitosti 17. tého listopadu vyšlo v Brně nulté číslo Kulturních novin, které jsou svou právní formou koncipovány jako vydavatelské a mediální družstvo. Mezi zakladatele patří například publicista a hudebník Jiří Plocek a typograf Miroslav Švejda. Družstvo bylo založeno 19 ti členy dne 10. října 2009 a chce, podle  svých webových stránek,  ...navázat na meziválečný étos družstevních aktivit s cílem zajistit udržitelnost nového titulu, který  je zaměřen na kulturní, společenská a politická témata nezávisle na politické moci. Podle ČTK upozorňuje jeden ze zakladatelů Miroslav Švejda na skutečnost,  že státní rozpočet ani komerční firmy nejsou schopny garantovat dlouhodobou podporu podobného projektu. Proto se buduje systém družstva, které by mělo být v budoucnu samofinancovatelné. Tímto způsobem prý například v Německu funguje již 15 let časopis s 8000 členy.  V českém právním řádu je družstvo společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospodářských, sociálních, bytových či jiných potřeb svých členů.

Mezi prvními členy družstva jsou kromě Plocka a Švejdy například malíř Petr Kovář, nakladatel Jan Šabata,  filosof Erazim Kohák, hudební vydavatel Jaromír Kratochvíl, publicista Ivan Hoffman, politolog Jaroslav Šabata či redaktor a nakladatel Václav Burian. Podle Švejdy by členský vklad umožňující aktivně ovlivňovat činnost družstva mohl činit asi 5000 korun, pasivní podpora projektu ve formě předplatného by mohla předběžně činit asi 1300 korun za rok.

Družstvo

Družstvo, dříve společenstvo, anglicky cooperative nebo union, německy Genossenschaft, je druh právnické osoby, který se příliš neliší od obchodní společnosti. Odlišnosti od obchodních společností spočívají v možnosti originálně nabývat členství beze změny zakladatelského dokumentu, rovnosti hlasů společníků při hlasování např. o změně stanov a variabilním základním kapitálu (kmenovém jmění).
V českém právním systému se jedná o společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání či zajišťování hospodářských, sociálních, bytových či jiných potřeb svých členů. To mimo jiné znamená, že družstvo nemůže být založeno za charititativními účely ve prospěch jeho nečlenů. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení družstvo. Družstvo musí tvořit minimálně 5 osob (pokud nejsou jeho členy dvě právnické osoby). Stanovy určují výši základního kapitálu družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Zapisovaný základní kapitál musí činit nejméně 50 000 Kč. Za porušení svých závazků odpovídá družstvo celým majetkem. Členové za závazky družstva neručí. Nejvyšší orgánem družstva je členská schůze. Statutárním orgánem družstva je představenstvo, za které navenek většinou může jednat jeho předseda nebo místopředseda. Vznik a zánik družstva je totožný se zápisem do resp. výmazem z obchodního rejstříku.

Družstvo v konceptu sociální ekonomiky 

Sociální družstvo představuje nejen jeden ze čtyř hlavních pilířů konceptu sociální ekonomiky, ale také nejvhodnější formu pro sociálně podnikatelský subjekt - tím, že (zpravidla malá) skupina lidí se společnými zájmy a nese společnou odpovědnost za svá rozhodnutí a svoji prosperitu - a je motivována ke společnému (participativnímu) prospěchu, tj. ke stabilizaci a dlouhodobému rozvoji „své firmy.“

Sociální družstvo v podnikatelské formě je zpravidla malý podnik – právnická osoba podnikající na volném trhu, jejímž cílem je plnit sociální funkci - většinou vytvářet ve společném zájmu členů, společníků nebo akcionářů stabilní a konkurenceschopná pracovní místa, přitom plnit současně smysluplnou podnikatelskou roli. Výhodou je zpravidla kreativita, inovativnost, přizpůsobivost změnám. Důležitou roli mají vztahy uvnitř i navenek, sociální kapitál. Případný zisk má být využit k rozvoji firmy, prospěchu členů, není rozdělován jako profit z kapitálového podnikání mezi jeho účastníky v peněžní nebo nepeněžní formě. Hovoří se o demokratickém principu (u družstev) nebo o "ochraně poživatelů výhod" a o "pozitivní externalitě" sociálního družstva/podniku. Legislativu mají např. v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Švédsku a Finsku.

Příklad uměleckého družstva současnosti

Za příklad funkčního současného uměleckého družstva může sloužit například finská vesnice umělců, kde v současnosti žije a nabízí své umění 109 výtvarníků, designérů a řemeslníků.

V jihofinském, původně průmyslovém městě Fiskars (zal. 1649) začal v polovině 80 tých let minulého století útlum výroby, respektive její přesun do města  Billnäs. Železárny, Fiskars, které tuto později nadnárodní společnost proslavily, byly ve Fiskars postupně uzavírány.  Obyvatelé, bývalí zaměstnanci, se stěhovali pryč a místní síť služeb začala skomírat. Překrásné okolí města v kombinaci s volnými prostory přilákaly řadu umělců, řemeslníků a designérů.   V roce 1993 se  jich z do Fiskars přistěhovalo prvních  dvacet. Postupně začala zrát myšlenka společné výstavy nových rezidentů. V průběhu roku 1994 začala  malá skupina připravovat  první výstavu a to s cílem předtsavit rozsah umění , řemesla a designu s důrazem na kvalitu.  Tato první výstava získala jak dobré divácké ohlasy tak uznání kritiky. Pozitivní přijetí povzbudilo pořadatele k pokračování tohoto typu akcí i do budoucnosti.  O dva roky později, v roce 1996, žilo ve Fiskars již 30 umělců, profesionálů z nejrůznějších oblastí umění a rostoucí rozsah výstavní činnosti dal k popud k založení pevnější organizační struktury pro komunitní aktivity.  Bylo založeno družstvo umělců,  řemeslníků a designérů, které přijalo výkonného ředitele na plný úvazek.  Členská základna družstevníků se v průběhu let rozrůstala,  až na současný počet 109 členů přicházejících z rozmanitých oborů jakými je keramika, vizuální umění, umělecká výroba či průmyslový  designu. Ten je ve Fiskars zastoupen nejvíce. Cílem družstva je propagace výroby a práce jejích členů. Až do současnosti zajišťuje družstvo výstavy a hraje roli agenta, který nabízí výrobky a služby svých členů. Z jednotlivých členů volí družstvo radu pracující společně s výkonným ředitelem. Volí také komise pro umění a obchod. Ty jsou zodpovědné za provoz a rozvoj činností družstva.

 

Kulturní družstva za první republiky

V nultém vydání Kulturních novin vyjmenovává Naďa Johanisová, autorka článku s názvem Kulturní družstva, kulturní organizace, které  měly za první republiky formu  kulturního družstva: ".. v roce 1937  fungovalo v Československu 24 družstevních biografů, šest divadelních družstev, 17 družstev pro turistiku a sport, 76 družstev vydavatelských a 10 družstev výchovných. Družstvem byla zoologická zahrada (1926 - 1950), Petřínská rozhledna (1890 - 1945), Česká filharmonie (1903 - 1938)...Družstvo Národní divadlo založeno v roce 1880...spravovalo v roce 1945 divadlo Vinohradské, Tylovo, Komorní a Divadlo na Poříčí. Po roce 1945 vznikají družstva  D48, Realistické, Spejbla a Hurvínka a V+W. Mezi nejprestižnější družstva patřilo Družstvo práce založené v roce 1922..., které založili spisovatelé, výtvarníci a čtenáři, tedy kulturní publikum."

Více v nultém čísle Kulturních novin na straně 32.

 

Informační zdroje:

http://www.kulturni-noviny.cz/

http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=7826&type=1

http://www.onoma.org/en/about/

http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast2h2.aspx

http://cs.wikipedia.org/wiki/Dru%C5%BEstvo

http://www.scmvd.cz/socpodnik.html

 

(19.11.2009) ZDROJ: ProCulture
ProCulture

  © 2003-2021 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2021 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.