Rok 2012 prověří životaschopnost nestátních kulturních organizací
ProCulture již počátkem září loňského roku informovalo, že dotace ministerstva kultury na tzv. živé umění pro rok 2012 budou kráceny o 112 milionů korun. Ačkoliv je toto krácení dotací naprosto drastické, prakticky jde o jednu třetinu oproti loňským výdajům, není to zdaleka to jediné, co bude letos kulturním organizacím chybět. Od ledna rovněž neplatí povinnost odvodů loteríí a sázkových her na veřejně prospěšné účely. Tento zdroj představoval nemalou částku peněz, která do kultury přitékala, v roce 2010 to bylo přes 200 milionů korun a další peníze byly přerozdělované prostřednictvím různých nadací. Co je však třeba si uvědomit, je fakt, že peníze z loterií budou chybět nejen kultuře ale především sportu, kterému navíc loni zkrachovala Sazka. Sportovní organizace získaly díky loterijnímu zákonu v roce 2010 téměř 2,2 miliardy korun! Ty nebudou. Dramaticky se tedy zvýší boj o peníze, které jsou k dispozici na dobročinné účely. Přihlédneme-li ještě ke zvýšení sazby DPH, které rovněž platí od roku 2012, čeká nas opravdu tvrdý rok! A to už ministr financí Kalousek požádal resorty o další krácení rozpočtů.
Připomínáme údaje z našeho zářiového článku:
Program kulturní aktivity je v roce 2012 krácen o více než 23 %, stejně tak Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí, dohromady to představuje částku 81 milionů, která bude chybět.
Stejné procento postihlo Program státní podpory profesionálních dvadel a stálých symfonických orchestrů a pěveckých sborů, jde o 16 milionů korun.
Veřejné informační služby knihoven jsou kráceny o 14 milionů a nedořešen zůstává úmysl ministerstva vnitra přestat hradit knihovnám připojení na internet.
Chybí program podpory prezentace soudobého výtvarného umění v muzeích, galeriích a výstavních síních, který vláda schválila již dvakrát a ministerstvo jej pouze jedinkrá vyhlásilo v roce 2008 s částkou 4,5 milionů korun. Zatímco plánovaný rozpočet pro léta 2007-2013 je celkem 315 milionů, ročně mezi 30-60 miliony Kč, MK na tento program neplánuje nic a přitom dotační řízení pro výtvarné umění praská ve švech.
Dále chybí akviziční program pro muzea a galerie, který vláda schválila jednak v roce 2004, po té v roce 2006. Naposledy se potřeba řešit tuto oblast potvrdila v roce 2008, když vlada schválila úkol Státní kulturní politiky ČR 2009-2013 Vytvoření mechanismů podpory trhu se současným výtvarným umění. Ten se měl zaměřit nejen na sbírkotvorné funkce veřejných muzeí a galerií ale i na opatření podpory vzniku soukromých a firemních sbírek.
Kritici Národní galerie, kteří ji viní z marasmu, ve kterém se současné české umění nachází, by se měli konečně zaměřit na systém podpory tomuto oboru, nikoli tuto instituci, která jinak bez debat by měla být leadrem v oboru, což není.
Pokud jde o loterie, ještě na jaře loňského roku ministr JIří Besser ujišťoval, že při změně zákona bude usilovat, aby výtěžky z loteriíí zákonem určené na podporu veřejně prospěšných aktivit byly poukazovány do Státních fondů pro kinematografii a živořícího Státního fondu kultury. Namísto toho hlasoval pro řešení, že veškeré tyto peníze (ročně více než 3 miliardy korun) budou poukazovány do jednotného inkasního centra a největší podíl z nich získají obce. Ministr tak sice získal body pro svoji politickou stranu Starostové a nezávislí, jejíž vznik byl motivován právě navýšením rozpočtového určení daní ve prospěch obcí ale stalo se tak na úkor kultury, za kterou nesl zodpovědnost do konce loňského roku.
O navýšení DPH pak není třeba nyní psát, jsme jednou z mála evropských zemí, která nemá sníženou daň na vydávání knih. A to jsme tak malý trh, omezený jazykem!
A nakonce za holé rýpnují, může někdo považovat poznámku, že při tom všem ministerstvo kultury nesystémově zvyšuje platy hráčům České filharmonie a členům souborů Národního divadla a Státní Opery. Budiž jim to přáno ale rozdíly se budou ještě prohlubovat.
Zmiňované chybějící milionové částky jsou ve vztahu ke státnímu rozpočtu jen malé nezajímavé sumy. Samotný státní rozpočet pracuje s víc než 1 000 miliardami. Ale je to marginální i ve vztahu k 12 miliardám, které leží ve Švýcarsku a stát na ně ještě nevznesl nárok. Těch 12 miliard představuje jeden a půl ročního rozpočtu ministerstva kultury.
Je nasnadě, že kulturní organizace, aby tuto situaci přežili, budou muset inovavat nejen svůj program ale také management. A také více spolupracovat mezi sebou. Všem by mělo jít o to samé, a také o to, že v kultuře nejde uspět na úkor druhého. Pokud jde o státní příspěvkové organizace, jejichž podpora s vyjímkou loňského roku prakticky stále rostla, měly by začít přemýšlet o tom, jak více s nestátními kulturními organizacemi spolupracovat. Jinak se tu může již brzy stát, že nebudou mít kvalitní režiséry do Národního divadla ani dobré umělce pro Veletržní palác. Utrpí tím jejich jméno, klesne návštěvnost a s tím i podpora veřejnosti a nakonec i peníze, které stále privilegovaně čerpají. Ostatně příklad Národní galerie by již v tomto ohledu vydal za téma pro magisterskou práci studentů managementu v kultuře.
Marta Smolíková
ProCulture
Další informace:
Otevřený dopis iniciativy Za Česko kulturní ministryni kultury Aleně Hanákové ze dne 17. ledna 2012
Usnesení vlády o akvizičním programu pro muzea a galeri z roku 2004
