Tragedie v Komedii

Vyjmutí divadla Komedie z městského divadelního molochu bylo vedeno nejen cílem ušetřit městské peníze, a to díky pronájmu divadla nezávislému, soukromému subjektu. Stalo se tak ve stejné době, kdy město Praha transfrormovalo svá divadla, Archu a právě Činoherní klub na obecně prospěšné společnosti. V té době si mnozí mysleli, že se potvrdí teze, že soukromé divadlo, za které je zodpovědné konkrétní osoba či osoby, bude lépe hospodařit, poněvadž bude mít volnější podmínky a zejména více možností k získávání dalších zdrojů, než vysmívané příspěvkové organizace, do jejichž chodu může zřizovatel (město) zasahovat, jak prostřednictvím poskytnutého příspěvku na činnost, tak ovládáním (jmenováním) ředitelské pozice. Jednoduše soukromá forma umožní divadlu lépe podnikat v pronajatém prostoru a díky tomu i svobodně a lépe realizovat své umělecké záměry.

Výběrové řízení tehdy vyhrál Dušan Pařízek a k účelu provozování divadla Komedie založil společnost s ručením omezeným. Jako její jednatel je za vedení společnosti zodpovědný jen sám sobě. Až po té svým smluvním partnerům, u nichž jistě největší je právě město. A sice za plnění grantové smlouvy, jejímž základem je projekt, zahrnující  popis činnosti, kterou sám koncipuje, městu navrhuje a samozřejmě rozpočtově zajišťuje.

Činoherní klub, který si vzal Pařízek zjevně za příklad při  stanoveni výše potřebné dotace, je obecně prospěšnou společností, která vznikla transformací stejnojmenné městské příspěvkové organizace. Město Praha je zakladatelem této společnosti, má ve správní radě své zástupce a ti se podílejí na zásadních rozhodnutích, které s provozem i obsahem divadla souvisí. Ale ani správní rada s městskými úředníky je nechrání od finančních problémů. Zajisté si mnozí vzpomenou na svízelnou situaci, kdy i toto divadlo, čekalo (spolu s ostatními) na rozhodnutí o podpoře kultury v Praze a žilo v existenční nejistotě, zda a jak město Praha Činoherák podpoří. Přesto v situaci, kdy si divadlo muselo vzít komplikovaným způsobem úvěr (nejsou totiž podnikatelé), ředitel divadla se neobracel na tisk a představitele města: Nedáte? Odcházím. Zavřu. 

Finanční problémy řešilo a řeší i Dejvické divadlo, které je rovněž příspěvkovkou transformovanou v neziskovku, či divadlo Archa.  Právě tato divadla, i když jsou zásadně závislá na podpoře města Prahy usilují o to, aby jejich příjmy byly různorodé (vícezdrojové) s tím, že jsou schopny jisté (byť vždy velmi nepříjemné) výpadky ve financování či nenaplněná očekávání řešit. Ostatně to už patří k životu.

Pokud se Pařízek odvolává na srovnání s Činoherním klubem, je třeba vzít v úvahu, že zatímco je předmět podnikání Pražského komorního divadla s.r.o., zanesený v obchodním rejstříku: 
-  provozování kulturních a kulturně - vzdělávacích zařízení a
- pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě

Činoherní klub poskytuje následující, obecně prospěšné služby: 
-  veřejné scénické předvádění dramatických či jiných uměleckých děl výkonnými umělci, a to formou pořádání či spolupořádání divadelních představení nebo jiných kulturních produkcí nebo pohostinskými představeními pro jiné pořadatele v tuzemsku či zahraničí, včetně zajišťování veškerých služeb a činností souvisejících a realizací uvedených divadelních představení a jiných kulturních produkcí
-  pořádání výstav v prostorách divadla
-  nakladatelská a vydavatelská činnost
-  propagace činnosti související s plněním obecně prospěšných

Vedle toho je třeba zmínit ještě následující doplňkové služby Činoherního klubu. Jejich cílem je lépe realizovat (doplňovat) hlavní služby a získávat finanční prostředky na podporu hlavní činnosti:
- realitní činnost
- propagační a reklamní služby
- výroba, rozmnožování a nahrávání zvukových a zvukově obrazových záznamů
- agenturní a zprostředkovatelská činnost v oblasti kultury

Je zjevné, že Činoherák, jako neziskovka využívá nejen výsledků své práce, svého dobrého jména, schopnosti oslovovat diváky ale i svých prostor k maximalizaci příjmů. To vše mu pomáhá realizovat obecně prospěšné služby, které poskytuje – jednoduše řečeno dělat a provozovat divadlo.

Vedle toho je ale Činoherní klub známou „firmou“ v dotačních programech ministerstva kultury. Ačkoliv Činoherák dostává ve srovnání s jinými českými divadly malou státní dotaci, každý stotisíc je jim dobrý. Divadlu stojí za to vyplnit a podat žádosti. Od roku 2004 je Činoherní klub každoročním příjemcem dotací ze Státního programu podpory profesionálních divadel, který peníze rozděluje na základě poměrně přísných pravidel. Divadlo tak během let do rozpočtu získalo od státu dalších 2,5 milionu korun. 

Není třeba zvlášť rozebírat vysokou uměleckou kvalitu divadla Komedie, zajímavost, skutečnou jedinečnost a společenskou potřebnost vyhraněného programu. Nicméně těžko se chce věřit tomu, že není možnost upravit program a s tím i výdaje a příjmy. A to v době, kdy všichni šetří, krátí rozpočty a mění své obchodní strategie. A nebo? Jak zajistit chybějící peníze na plánovaná představení jinak, než navýšením grantu od města Praha. Webovým stránkám divadla Komedie sice sluší čistý design ale logo sponzora na nich nenajdete, reklamní služby totiž podle obchodního rejstříku ani neposkytují. Na ministerstvu kultury si o podporu nežádají. Podobně je třeba v tiskových zprávách hledat zmínky o dalších subjektech, které divadlu přispěly na projekty. 

Nemyslím, že tu někdo divadlu Komedie přeje problémy či ukončení činnosti. Deset let práce se zapsalo do historie českého divadla. Je ale rozdíl mezi tím dělat divadlo, provozovat divadelní prostor a taky dělat oboje zároveň. Kvalitní divadlo samozřejmě nelze dělat bez peněz ale provozovat soukromé divadlo pouze za podmínky narůstající dotace od veřejné správy, která divadlo pronajala provozovateli a navíc ji "v šeptandě" zatahovat do zodpovědnosti za existenci soukromého divadla? 

Pražské komorní divadlo s.r.o. podniká v oblasti divadla. Jakkoli jsou jejich výsledky v podobě divadelních představení skvělé, nemusí to nutně znamenat, že stejně skvělý je i jejich fundraising. A právě fundraising, tedy zajišťování zdrojů, zejména prostřednictvím dalších dotací, grantů, darů, cílené propagace a moderního marketingu je nutnou součástí práce kulturních organizací a projektů, které se primárně nezaměřují na komerci.   

Marta Smolíková
ProCulture
Otevřená společnost, o.p.s.

čtěte také:

Hospodářské noviny 7. září 2009 rozhovor Marie Reslové s Dušanem Pařízkem Vidina finančního krachu neinspiruje:
http://www.prakomdiv.cz/Clanek.aspx?id=485, tedy ještě dříve, než se na městě vůbec rozhodovalo podpoře píše:
"Hlavní reklamou je naše práce, následná „šeptanda“ a případný zájem recenzentů a kulturních zpravodajů. Jen díky relativně vysokým tržbám a hostování na špičkových zahraničních festivalech a scénách jsme s to každoroční rozpočet ve výši cca 18 miliónů Kč jakžtakž vyrovnat."

"Sním o politickém establishmentu, jenž se odvážně rozhodne pro systematické řešení, které přežije přinejmenším jedno volební období. Mám ještě jeden sen: předložení kvalitního projektu a poskytnutí víceletého grantu se stane začátkem procesu, který zároveň znamená pečlivou průběžnou kontrolu podporovaného subjektu. Nejpozději v průběhu třetí sezóny by mělo dojít ke zhodnocení činnosti a vypsání výběrového řízení na další čtyřleté období. Jenom tak se získá potřebný čas a profesionální podmínky pro přípravu případné páté sezóny dotyčného divadla nebo budoucí první pod novým vedením."

Dále ze stránek divadla Komedie, Napsali o nás, Mediafax, 18. prosince 2009:
http://www.prakomdiv.cz/Clanek.aspx?id=515
"Pokud se nepodaří chybějící prostředky doplnit z jiných zdrojů, je již nyní jasné, že divadlo bude nuceno svou existenci přinejmenším omezit na kratší období, než do konce roku 2013,"

Z dopisu Dušana Pařízka městu Praha, z 29. dubna 2011, ve kterém píše: "jediné možné řešení vleklého problému je dohodnutí podmínek ukončení našeho působení a včasné vyhlášení výběrového řízení na provozovatele Divadla Komedie... od 1. srpna 2012". 
strana 1, a strana 2

Marie Reslová, Tragedie v komedii: jediná česká scéna s evropským rozměrem končí, Hospodářské noviny 4. května 2011 
"V grantovém řízení na roky 2010 – 2013 byly Divadlu Komedie přiděleny prostředky o cca tři miliony nižší než byl seriózně a zdrženlivě vypracovaný rozpočet. Kvůli snížení dotace a časové prodlevě nemohly být realizovány připravené mezinárodní koprodukční projekty Austerlitz a Švejk, podpořené německými a rakouskými partnery, ani nasmlouvány zájezdy".

"Další sezóna bude pro soubor pod jeho vedením poslední. Důvody jeho kroku nejsou vůbec malicherné. Ukazují na nedůslednost a provinčnost kulturní politiky pražského magistrátu, který mnoha miliony opečovává kdejakevý „kulturní“ produkt s poukazem na „oblíbenost u široké divácké obce“."

Další články k problematice na stránkách divadla Komedie jsou v rubrice O kulturní politice:
http://www.prakomdiv.cz/Napsali.aspx?kategorie=politika