Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Symposium Ostrava
Konference EU
Koncepce umění
Future City Jobs
Creative Cities
Future City Game
Domů Slovníček
TechSoup

Slovníček

K odborné debatě o kulturní politice či práci neziskových organizací v oblasti umění a kultury je mimo faktických znalostí zapotřebí přesné uchopení pojmů. Za tímto účelem ProCulture průběžně zpracovává slovníček pojmů, jehož cílem je profesionalizovat oblast kulturního managementu. Součástí jsou i případné odkazy na stránky či publikace, které se danou problematikou zabývají.

Slovníčk zahrnuje především na pojmy z oblasti neziskového sektoru, a provozu výtvarného umění, další témata budou následovat.

Poslední aktualizace: květen 2008

Vaše připomínky a dotazy zasílejte na: info@proculture.cz

CES – Centrální evidence sbírek je na internetu veřejně přístupný informační systém, který vede ministerstvo kultury ČR od roku 2002. Povinně jsou zapsány sbírky ve vlastnictví státu, krajů a obcí, o zápis mohou požádat různé fyzické i právnické osoby, soukromí vlastnící sbírek na území ČR. V roce 2007 bylo zapsáno na 60 milionů předmětů. Sbírky jsou dokumentovány nejen statistickými a slovními údaji, ale také obrazově, čímž postupně vzniká unikátní virtuální expozice českého muzejnictví. CES vychází ze zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.

Dar – souhrn hmotných i nehmotných statků, které dárce dává a obdarovaný přijímá. Nemusí jít nezbytně o finanční dar, ale například i o ideu, nápad, dovednost, čas nebo výrobek. Proces daru upravuje darovací smlouva, přičemž dárce nevyžaduje od obdarovaného žádné protiplnění, může však požádat například o zachování anonymity, nebo použití daru v souladu s jeho přáním.  V případě, že dar dostane nezisková organizace, nepodléhá dani příjmů.

Dobrovolnictví nebo dobrovolná služba je aktivita, kterou dobrovolník nabízí svou pomoc dalším lidem prostřednictvím různých organizací. Dobrovolník sice nemá přímé finanční výhody ze své činnosti, ale může se tímto způsobem realizovat, získávat nové vědomosti, zručnosti a dovednosti, nezanedbatelné je i navázání nových vazeb. Dobrovolníkem může být osoba starší 15 let, dobrovolná činnost musí být podložena smlouvou s akreditovanou organizací a musí být prováděna mimo pracovní či studijní povinnosti dobrovolníka. V ČR v oblasti kultury dobrovolnictví implementuje např. Asociace galerií a muzeí. Organizace, které mají zájem o dobrovolníky, se musí akreditovat na ministerstvu vnitra. Dobrovolnictví upravuje Zákon o dobrovolnické službě č. 198/2002 Sb.

Dotace - finanční podpora ze státního či veřejného rozpočtu poskytovaná na projekt na základě žádosti a splnění předem daných podmínek poskytovatele.  Dotace nepodléhají dani z příjmu, pokud jsou použity v souladu se smlouvou či rozhodnutím poskytovatele. Jejich užití podléhá veřejné kontrole.
Evaluace – evaluací (hodnocením) se rozumí proces, který
a) systematicky zkoumá přínosy z realizace projektů, programů, případně činnosti organizací
b) analyzuje účinnost realizačních procesů
c) navrhuje možná zlepšení a způsoby jejich zapracování
Základními principy evaluace jsou:
- věcnost – vhodnost a přiměřenost cílů s ohledem na socioekonomický kontext (Jsou navrhované metody práce relevantní cílům?)
- účinnost – rozsah cílů a intervence (Do jaké míry jsou naplňovány celkové cíle, účel, očekávané výsledky)
- dopad – pozitivní a negativní, primární a sekundární, dlouhodobý efekt, multiplikační efekty, přímé a nepřímé dopady, zamýšlené a nezamýšlené dopady.
Při evaluaci se posuzují zejména předpoklady, majetek/vlastnictví, mandát, kompetence účastníků, potřeby, poslání, cíle, vize, zásady, zdroje a vklady (peníze, znalosti, materiál, technika a technologie, partneři) aktivity, vynaložené prostředky, objektivní ukazatelé úspěchu (kvalitativní a kvantitativní), místní trendy, vliv vnějších a vnitřních faktorů, spoluprace, konkurence, zamýšlené a konkrétní výsledky aj. Lze provádět před zahájením projektu nebo činnosti, v průběhu i po ukončení projektu nebo činnosti.

Filantropie – souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob (jednotlivců, skupin, organizací). Liší se od altruismu, který je individuální iniciativou a je většinou omezen na nejbližší okolí. Filantropie se pokouší řešit problémy slabších či znevýhodněných v širších souvislostech, koncepčně a má tendenci se organizovat do celého systému péče o tyto problematické skupiny. Na nejobecnější rovině je vedena snahou dosáhnout vyšší kvality života jak jednotlivce, tak celé společnosti.

Firemní filantropie - je klíčovou složkou širšího konceptu společenské zodpovědnosti podniků. Je důležitým pojítkem mezi firmou a místem, ve kterém podnik působí. Současný trend je takový, že významnou část tržní hodnoty podniku tvoří nehmotný majetek, intelektuální kapitál a pověst, proto firmy na tyto účely investují své zisky.

Fundraising – (angl. získávání zdrojů) je soubor činností, který zahrnují různé způsoby a metody, jak získávat finanční a jiné prostředky potřebné pro činnost neziskových organizací.

Galerie – v ČR příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, ostatní právnické a fyzické osoby s celoročním výstavním programem, které vytvářejí sbírky dočasného či trvalého charakteru, které mohou být zapsané v CES.  Obecně se ve světě pod pojmem galerie rozumí subjekt, zpravidla soukromého typu, který se zabývá zprostředkováním uměleckých děl jednotlivcům, soukromým sběratelům i veřejným institucím. Galerie dlouhodobě sledují konkrétní, umělce, umělecké skupiny či specifické umělecké formy či období. Organizačně zajišťuje prezentace děl a umělců na nejrůznějších veřejně přístupných výstavních a jiných projektech, čímž se podílí se na utváření profesionální kariéry umělců i jejich hodnoty na trhu.

Grant – finanční podpora. Z hlediska státního či veřejných rozpočtů se nejedná o oficiální titul, tedy ekonomický pojem. Grant je u nás pojem užívaný pro dotace nebo nadační příspěvky, které jsou poskytovány na základě výběrového řízení a soutěže. Obecně mezi poskytovatele grantů patří například nadace, nadační fondy, státní či orgány veřejné správy, akademické a vědecké instituce. Příjemcem může být jak fyzická tak právnická osoba.

Grantové řízení – je proces výběru subjektů pro poskytnutí dotací a způsob implementace dotací.  Transparentní grantový proces předpokládá zveřejnění podmínek a kritérií pro poskytnutí dotace, odborně zdatné členy grantové komise, veřejné vyhlášení výsledků grantového řízení, a také zveřejnění výsledků aktivit, které byly podpořeny. Součástí grantového řízení je vyřizování administrativní agendy (uzavírání smluv o poskytnutí dotace, případně rozhodnutí o dotaci) vyúčtování projektů, zpracování závěrečných zpráv, vyhodnocení závěrečných zpráv a výsledků podpořených aktivit.

Inovativní umění, inovativní projekt lze charakterizovat tím, že představuje nové myšlenky, formy a metody práce, nebo tvořivým způsobem obnovuje a rozvíjí tradice

ISBN - International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslování knih je alfanumerický kód určený pro jednoznačnou identifikaci knižních vydání a vydavatele. ISBN je specifikováno mezinárodním standardem ISO 2108, v České republice převzatým jako ČSN ISO 2108; Pro periodika existuje obdobný kód ISSN International  Standard Serial Number.  Čísla usnadňují vyhledávání publikací v knihovních katalozích a databázích. ISBN je společně s čárovým kódem vyžadováno některými knižními distributory.

Katalog – odborná publikace dokumentačního charakteru vydaná u příležitosti výstavy nebo jako výsledek badatelského zpracování určitého tématu či umělecké sbírky (tzv. sbírkový katalog).  Obsahuje zpravidla odborný texty o autorech, o koncepci výstavy či sbírky, reprodukce děl,  seznam vystavených či do sbírky zahrnutých děl, profesní či životopisné údaje umělců - uskutečněné výstavy, zastoupení ve sbírkách apod.. Katalogy slouží jako zdroje např.  při určování vlastnictví, autorství , datací vzniku aj.. Přihlíží se k prestižnosti a odbornosti vydavatele, tj. muzejní či galerijní instituce, či nakladatelství. U nás často používáno i pro propagační či autorské publikace vydané vlastním nákladem umělců.  

Kurátor – specifická profese, která se zabývá správou uměleckých sbírek, posuzováním uměleckých děl a jejich výběrem pro výstavy, psaním textů pro katalogy, brožury, časopisy a knihy. Spolupracuje s  kurátory  z jiných muzeí při organizování a realizaci zápůjček, nebo se společnostmi , které si budují vlastní sbírky. Kurátoři na volné noze vyhledávají a formulují vlastní témata výstav, vyhledávají pro ně umělce a umělecká díla a krok po kroku realizují výstavu buď v tradičních muzejních prostorách, nebo si najímají prostory alternativní.

Mecenáš – osoba, která podporuje jiné osoby, projekty a akce ze svého osobního, tedy již zdaněného, jmění.

Mobilita - možnost účasti individuálních umělců i ostatních kulturních pracovníků na setkáních, seminářích, kurzech a dalších akcích. Podporou individuální mobility je umělcům a ostatním kulturním pracovníkům umožňováno účastnit se časově omezených, krátkodobých akcí, především v zahraničí. Individuální mobilita v kulturním sektoru je v EU chápána jako základ pro jakoukoliv kvalitní spolupráci na mezinárodní úrovni a spolu s mobilitou zboží a služeb je mobilita osob klíčovým faktorem při vytváření znalostní společnosti, poskytující motivy k budování mezinárodní spolupráce s četnými (nejen kulturními) dopady, mimo jiné i v ekonomické oblasti (zaměstnanost atd.).

Muzeum umění  –  v ČR příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, ostatní právnické a fyzické osoby, které mají celoroční výstavní program, sbírkotvornou činnost a sbírku registrovanou v CES.

Nadace – je forma nestátní neziskové organizace. Legislativa vymezuje nadace jako účelové sdružení majetku, jehož hlavním posláním je poskytování nadačních příspěvků (grantů), třetím osobám. Svou podstatou představují zdroje finančních prostředků pro veřejně prospěšné aktivity. Jedná se zejména o výnosy z vlastního majetku, ze sbírek a darů od občanů či podniků. V současnosti je v České republice přes 360 nadací, které se podílejí na podpoře mnoha různorodých oblastí a aktivit ve všech regionech. Jejich činnost vymezuje Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. Platformou pro vzájemnou komunikaci a prosazování zájmů je v ČR Asociace nadací Fóra dárců. Členské nadace, jichž je v současnosti 31, se zavázaly dodržovat Principy etického chování nadací.

Nadační fond – forma nestátní neziskové organizace. Zákon o nadacích a nadačních fondech č. 227/1997 Sb. jej chápe jako sdružení majetku. Oproti nadacím nemají povinné minimální nadační jmění. Nadační fondy poskytují nadační příspěvky, obyčejně v jedné, často i specifické oblasti. V současnosti jich je v ČR kolem 900.

Nadační jmění (endowment, nadání) – je určité množství uložených peněz či vyčleněného majetku např. budovy, cenné movitosti, které jsou zapsány u soudu, jako zdroj příjmů nadace či nadačního fondu a jako takové osvobozeny od daní.  Nadace musí mít minimálně 500 tisíc Kč vložených v nadačním jmění. Z výnosů jsou realizovány cíle nadace. Navyšování nadačního jmění vede k finanční stabilitě nadací a při efektivním investování nabízí jeden z mála trvalých způsobů financování veřejně prospěšných aktivit.

Nestátní neziskové organizace také nevládní organizace, součást třetího, občanského sektoru. Aktivity směřují do různých oblastí lidské činnosti, přičemž jejich cílem není kumulovat zisk. Vznikají z potřeby občanů sdružovat se, chovat se solidárně, altruisticky a filantropicky. Mohou poskytovat veřejně prospěšné služby, či vzájemně prospěšné služby, ty však náš právní řád nerozlišuje.  Jedná se o následující právní formy:  občanská sdružení, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, zájmová sdružení právnických osob, organizace s mezinárodním prvkem a církevní právnické osoby.

Občanské sdružení – je  v ČR nejrozšířenější formou neziskové organizace. Vznik, činnost a zánik občanských sdružení upravuje Zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Občanská sdružení mohou být vzájemně prospěšná pro své členy (například taneční kurzy) nebo veřejně prospěšná pro širší společenské vrstvy (například pořádání kulturních akcí).

Obecně prospěšná společnost – poskytuje obecně prospěšné služby a zisk používá výhradně na obecně prospěšné účely, pro které byla založena. Registrují je rejstříkové soudy, mají správní a případně i dozorčí radu. Roční účetní závěrku ověřuje auditor. Obecně prospěšná společnost každoročně vydává a zveřejňuje výroční zprávu.

Poslání neziskové organizace – (mission) vyjadřuje hlavní důvod založení neziskové organizace. Formuluje to, proč ve společnosti působí a čeho chce svou činností dosáhnout.

Projekt – jedinečná soustava činností směřující k předem stanovenému a jasně definovanému cíli, který má určený začátek a konec, vyžaduje spolupráci více osob, týmu, profesí, přičemž váže jejich kapacity a jejich úsilí a využívá (případně spotřebovává) pro vytvoření cílových výstupů informace, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúčastněných lidí.  Neziskový projekt má dopředu plánované výdaje vyšší než příjmy. Aby mohl být realizován, musí být dofinancován buď příjmy z jiných realizovaných projektů, nebo dotacemi, granty či dary. Jedná se např. o projekty, které kladou důraz na vlastní výzkumnou práci, tvůrčí experimenty, inovativní postupy, náročně postavený realizační tým (např. mezinárodní či mezioborový), zahrnují mladé nezavedené tvůrce, či s ohledem na rozmanitost zohledňují menšinová, nepopulární, problematická či společensky kritická témata. Komerční projekt za podmínky dodržení vyzkoušených postupů, profesionálně vedeného týmu a při řádném využití všech marketingových příležitostí plánuje zisk.  Nesouvisí s uměleckou kvalitou samotného projektu. Ziskovosti projektu napomáhá využití již vyzkoušených a osvojených postupů a forem, tzv. velká či známá jména,  zkušený pořadatel, zvláštní pozornost a zdroje věnované PR kampani a úspěšnému marketingu.

Role neziskových organizací ve společnosti – na roli nestátních neziskových organizací se můžeme dívat z pohledu vymezení státního, soukromého a neziskového sektoru. Zatímco státní sektor zabezpečuje především zákonodárnou, výkonnou a soudní moc, ziskový sektor se soustřeďuje na zhodnocování hmotného a intelektuálního majetku v tržních podmínkách, tzv. třetí sektor vychází z přímé iniciativy občanů a jejich postojů charakterizovaných tvořivostí, solidárností, altruizmem a filantropií. Ze zúženého pohledu by se dalo konstatovat, že organizace nestátního neziskového sektoru intervenují v oblastech, které státní i ziskový sektor opomíjí. Jejich úlohou je totiž věnovat se oblastem, které nejsou profitabilní a jež doplňují činnosti, které vykonává stát anebo je vykonávat nemůže (jako je péče o tělesně nebo mentálně postižené, děti v náhradní rodinné nebo institucionální péči, bezdomovce, volnočasové aktivity dětí… ). Z historického pohledu je otázka zde se solidarita, altruizmus a filantropie neobjevila ještě před vznikem prvního státu a první firmy. Proto je komplexnější a v současnosti aktuálnější pohled na neziskové organizace jako na projev fungující občanské společnosti, která je svobodná, demokratická, angažovaná a usiluje o trvale udržitelný život. 

Společenská zodpovědnost firem - (angl. Corporate Social Responsibility - CSR). Koncept, v jehož rámci je od podniku očekáváno zodpovědné chování nejen v oblasti obchodních rozhodnutí a strategie, ale také v oblasti životního prostředí a společenského dopadu fungování firmy. Role podniků se ve společnosti mění, jsou posuzovány a hodnoceny i podle míry zodpovědnosti svého působení. Sociálně zodpovědné chování firmě přináší kromě větší loajality jejích zaměstnanců také posílení hodnoty značky a dobrou pověst, dobré vztahy v rámci regionu a v neposlední řadě významný potenciál pro řešení možných krizových situací. Společensky zodpovědné chování podniku je dlouhodobou investicí do jeho celkového rozvoje.

Sponzorský příspěvek
– termíny dar a sponzorský příspěvek bývají často chápány jako synonyma. Je však mezi nimi zásadní rozdíl. Sponzoring je totiž něco jako „dar s protiplněním“ a sponzorský příspěvek je chápán jako platba za toto protiplnění (například za reklamní služby). Pokud je příjemcem sponzorského příspěvku nezisková organizace, je ze zákona povinna zaplatit daň z příjmů právnických osob. Náklady věnované na sponzoring jdou v plné výši do nákladů sponzora.

Správní rada – je orgán právně, finančně a morálně odpovídající za činnost některých forem nestátních neziskových organizací – nadací, nadačních fondů nebo obecně prospěšných společností. Zabezpečuje plnění poslání organizace a jejími členy bývají experti a osobnosti se společenskou nebo odborní autoritou. Nepodílí se však přímo na činnosti organizace.

Valná hromada – je orgán typický pro občanská sdružení (ale ze zákona nepovinný). Jejími členy jsou všichni členové sdružení, kteří obvykle rozhodují o nejpodstatnějších věcech organizace.

Výkonný výbor – je orgán typický pro občanská sdružení (ale ze zákona nepovinný). Volí jej valná hromada a v jeho čele stojí předseda.

Výstava – veřejně přístupná prezentace uměleckých děl, může být např. autorská - vystavující umělec/umělkyně představuje svá díla ve vlastní výstavní koncepci; kurátorská - kdy kurátor či kurátorka vybere umělce/umělkyně  a jejich díla v návaznosti na předem určené konkrétní téma či tezi;
 retrospektivní – shrnující a představující celoživotní dílo autora
 
Výstavní síň (také Kunsthalle, Domy umění) –
v ČR příspěvkové organizace, nestátní neziskové organizace, ostatní právnické a fyzické osoby s celoročním výstavním programem, které nevyvíjí sbírkovou činnost ani se nezabývají prodejem či zprostředkováním uměleckých děl do majetku třetích osob.

Výroční zpráva – je dokument o činnosti a hospodaření organizace. Neziskové organizace jej vydávají zpravidla do šesti měsíců po skončení kalendářního roku. Výroční zpráva je projevem transparentnosti organizace, má funkci informační a prezentační. Legislativa upravuje, které nestátní neziskové organizace jsou povinny výroční zprávu vydat a zveřejnit a také vymezuje, jaké informace musí obsahovat. Někteří donoři (zejména v zahraničí) podporu poskytují pouze organizacím, které výroční zprávy zveřejňují.

 

Použité zdroje:
http://www.donorsforum.cz/
http://www.mkcr.cz
Glosář: Instituce, politiky a rozšiřování EU, 2004

ProCulture

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.