ArtsInfo

Nové podzimní číslo Taneční zóny/Dance Zone se věnuje jednomu z nejdůležitějších přesahových témat - tanci a výtvarným uměním...

Časopis vznikl v roce 1995 a deset let jeho existence uzavírá číslo 30. V úvodní eseji s názvem Conrad jako antropolog, Malinowski jako spisovatel Zdeněk Vašíček ukazuje, že „zřejmě existuje početný soubor děl, která můžeme označit jak za umělecká, tak za vědecká“. „Pocit okraje, to je hlubinný prožitek vlastní situace ve světě. Každé dítě zakouší ten zážitek, že všechno už existuje, je udělané, událo se — bez něj a před ním. Je to něco jako nastoupit do přeplněného vlaku, a navíc bez jízdenky“, řekl Ilja Kabakov na letošní konferenci v Sankt-Petěrburgu, o níž kromě jiného ve své Ruské kronice referuje Tomáš Glanc.

Glosář Veroniky Tuckerové se dotýká především kulturních zážitků z USA, Francie, Dánska a Čech. Dvě úvahy tentokrát napsala Ludmila Vachtová. Nad basilejskými výstavami Kurta Schwitterse si klade i otázku, „nad čím se to vlastně pohoršovali naši pradědečkové?“, a nad monografií Vladimíra Boudníka konstatuje, že „každý z nás máme v hlavě obraz jiného Boudníka, muže s posláním, náruživého bojovníka za to nejmodernější umění, hromádku neštěstí, netrpělivého láteřivce, kazatele a vzdělavatele, zarytého romantika, naivního grafomana, snílka a rušitele veřejného pořádku“...

Vyšlo nové číslo literárního čtvrtletníku Texty, ve kterém najdete: Úvodník Dalibora Maliny, prózu Ilji Hurníka a Jakuba Chrobáka, poezii Boženy Správcové a Břetislava Kotyzy, překlady z chorvatštiny (Tatjana Gromača), polštiny (Jan Strządała, Tadeusz Dąbrowski), maďarštiny (István Vörös) dále pak recenze a nová dobrodružství Umberta E. v comicsu Michala Jareše. Přístupno na webu.

Ke svým čtenářům se v těchto dnech dostává další číslo Revolver Revue:

Pro Aléna Diviše byly Erbenovy Svatební košile životním tématem, jak ukazuje úvodní příspěvek tohoto čísla, obsahující i esej Jaromíra Zeminy: „Pitvorné postavičky podobné hmyzu se mísí s obrysy hrobů, s křížky na nich a s podivnými jakoby vlajícími liniemi, někde připomínajícími rostliny, jinde praskliny v půdě, jejichž předobrazy lze nalézt ve fantaskní flóře a v hmyzím hemžení na newyorských malbách, kterými si Diviš evokoval zážitky ze Sidi el Ajachi, kde [...] to, co kolem sebe skutečně viděl a co bylo samo o sobě podivné, spojovalo se mu s horečnatými přeludy v nejbizarnější směsici“...

Třetí letošní číslo revue Souvislosti (3/2004) otevírá rozsáhlá stať Susan Sontagové O stylu v překladu Martina Pokorného, který ji doprovodil komentářem. Josef Fulka se věnuje „figurám beztvarosti“ v prózách Amélie Nothombové a Justin Quinn interpretuje báseň Sběrači hub Paula Muldona.

Velký ROZHOVOR poskytla tentokrát Souvislostem významná maďarská básnířka Zsuzsa Takácsová.

V rubrice LITERATURA nalezne čtenář delší báseň Gavrily R. Děržavina Chvála venkovského života v překladu Jaroslava Kabíčka, básně moderního amerického básníka Richarda Wilbura se studií Petra Onufera, tři prózy a krátké texty Vlasty Dufkové, povídku Sylvy Fischerové Zázrak a beletrizovaný cestopis Miloše Doležala Mezi Varšavou, Lublinem a Krakovem. Literární blok uzavírají nové básně Vlasty Dvořáčkové, Petra Halmaye a Petra Borkovce.

Po precedentní kriminalizaci uměleckého projektu Steva Kurtze v rámci Vlasteneckého zákona/The Patriots Act, (který je profesorem na fakultě umění na State University of New York's University v Buffalu a zároveň členem mezinárodně uznávané skupiny Critical Art Ensemblena) umístili dva studenti Fakulty výtvarných umění VUT v Brně na ulici dva malé objekty jako součást svého klauzurního projektu.

Jejich zájmem bylo zjistit reaktivitu veřejnosti na miniaturní předměty, které mohou připomínat cokoliv, od senzoru, součásti veřejného osvětlení až po detonátor. Reakce byla skutečně až hysterická a afektivní. Druhý den speciální jednotky policie odlepovaly opatrně ze zdi malinké sošky se žlutou nálepkou explosive. Kriminálka zahájila vyšetřování proti neznámému pachateli.

Druhé letošní číslo revue Souvislosti (2/2004) má na obálce Robinsona Crusoe od Františka Tichého. Reprodukce se vztahuje k úvodní rubrice KONTEXT, kterou otevírají robinsonovské texty jihoafrického spisovatele J. M. Coetzeeho. Dále zde najdeme eseje Petra Boháče o poezii Petra Hrušky, Pavla Kolmačky a Petra Borkovce, Přemysla Ruta o tématu „viníků bez viny“ u Kafky, Dürrenmatta a I. Vyskočila a interpretační zastavení Justina Quinna nad básní Jorie Grahamové Strážný anděl.

Rozsáhlý ROZHOVOR poskytl Souvislostem anglista a nordista František Fröhlich.

Kassel, Německo, 22.- 26. září 2004

Již po tři dekády se punková kultura, která nezahrnuje pouze hudební styl a přechodnou módu, etabluje jako rozhodný komponent současné kultury s velkým vlivem na módu, umění, reklamu a literaturu. Co to je punk, kde jsou jeho kořeny a jak se vyvíjí dnes jsou otázky kongresu s bohatým kulturním programem za účasti teoretiků, expertů, pionýrů a aktivistů, kteří se podělí o své pohledy a zkušenosti. Kongres je podpořen Federální kulturní nadací Německa.