Protestní akce umělců přímo v expozici Národní galerie
Svůj vztah k Národní galerii v Praze vyjádřilo 20. listopadu 2004 neobvyklým způsobem pět mladých výtvarných umělců: Ondřej Brody, Jiří Franta, Václav Magid, Marek Meduna, Petr Motejzík. Přímo v expozici Veletržního paláce se tři členové skupiny Rafani a bývalí či současní studenti dvou pražských uměleckých škol vykáleli. Až po týdnu o tom přinesly infomaci přední české denníky. Dne 30. listopadu se vedení Národní galerie v Praze rozhodlo předat podnět orgánům činným v trestním řízení, aby toto chování posoudily z hlediska trestní odpovědnosti.
Na pováženou ovšem je, že pětici umělců, kteří vykonali svoji potřebu přímo ve sbírce umění 60. let nikdo nepřistihl, ba ani nebyli při odchodu zastaveni ostrahou, která celou expozici kontroluje rovněž prostřednictvím kamerového systému. Umělci si na závěr akce v klidu poseděli v kavárně v přízemí Národní galerie. Podle očitých svědků exkrementy ležely v expozici ještě nejméně hodinu.
Zveřejňujeme prohlášení umělců z 1. prosince 2004 k jejich akci:
Bez názvu, 2004, Praha
Popis performance
V sobotu 20.11. 2004 jsme jako řádní návštěvníci přišli do Veletržního paláce (sbírky 20. Století Národní galerie). Zde jsme se v expozici českého a slovenského umění šedesátých let veřejně a společně vykáleli na zem, očistili se a nikým nerušeni odešli z galerie.
Účastníci:
Ondřej Brody, Jiří Franta, Václav Magid, Marek Meduna, Petr Motejzík
---------------------
Několik poznámek k performanci
Národní galerie by měla být jednou z nejprestižnějších kulturních institucí v České republice. Její nynější stav nás znepokojuje. Snažíme se k němu nebýt lhostejní. Nesouhlasíme se způsobem jejího vedení, jak jej reprezentuje Milan Knížák.
Současný obraz Národní galerie nás též nutí k obecnému přemýšlení o muzeích a jejich funkci v současné společnosti.
Myslíme si, že názor na vedení Národní galerie a forma jeho vyjádření je osobní věcí každého občana, ale přesto je mít na paměti, že se jedná o instituci státní.
Zmnožením osobních iniciativ nabyla tato performance rysů kampaně a i to je jeden z faktorů, který nás zajímá.
Tato akce byla prezentována jako performance, tedy jako umělecký čin.
Forma performance byla zcela jistě vulgární a samozřejmě překračovala meze slušného chování.
Klademe otázku, proč ač nejsme exhibicionisti, jsme překročili tyto meze, co stálo za naším rozhodnutím se takto v očích veřejnosti zostudit a také klademe tento způsob vedle způsobů chování ředitele NG.
Je svým způsobem otázkou, zda větším přestupkem je ono překročení hranic slušnosti nebo narušení monopolu moci a výlučnosti Národní galerie.
Naši odpovědnost cítíme pouze před zákony a veřejností České republiky, nikde jinde.
Vše, co jsme zmínili výše, jsou jen některé aspekty naší performance. Umělecký čin je zcela svébytný a není nutné ho posvěcovat jeho účelovostí.
Ondřej Brody Jiří Franta Václav Magid Marek Meduna Petr Motejzík
Více se dočtete v článcích na idnes:
