SF 2014-2020

Na konferenci „Evropské fondy v poločase - nové výzvy“, která se konala 23. června 2011 v Praze, představilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR oficiální návrh Národních rozvojových priorit ČR pro budoucí kohezní politiku po roce 2013, které se s největší pravděpodobností stanou základem pro tématické zaměření evropských prostředků ze strukturálních fondů, ze kterých budou spolufinancovány projekty v novém programovacím období po roce 2014.

S titulkem Zpět na vrchol předložilo Ministerstvo obchodu a průmyslu k připomínkovému řízení dokument, jehož cílem je popsat, jak můžeme zlepšit konkurenceschopnost naší země ve vztahu k zahraničí. Rouzmnějme tomu i tak, že nám jde o zachování naší životní úrovně, což je v globalizovaném světě těžší a těžší. Dokument se zabývá rolí institucí, infrastrukturou, makroekonomickou stabilitou, zdravotnictvím, vzdělaností, trhem práce, finančními trhy a v neposlední řadě inovacemi. Právě inovace, pakliže jim rozumíme, že jde o zavádění nových a užitečných myšlenek do praxe jsou tím, co může přiněst potřebné změny. Jenže, kde vezmeme nové  užitečné myšlenky, které k lepšímu změní naší sociální, kulturní a hospodářskou praxi? Ty jsou přeci věcí kreativity a tu dokument opomíjí. Právě tak opomíjí i fakt, že pro ekonomiku je dnes důležitá stěžejní kreativní třída. 

Ministři a ministryně kultury členských zemí EU, kteří se  sešli ve španělské Barceloně  a to před Fórem pro kreativní průmysly. Setkání vyústilo v jednoznačnou shodu, že kultura se,  vzhledem ke svému sociálnímu a ekonomickému potenciálu, má stát jedním z ústředích témat evropské ekonomické strategie pro rok 2020. Zároveň poukázali  na potřebu společné kulturní politiky a evropského právního rámce pro kulturní sektor. Kulturní sektor vytváří 5 milionů pracovních míst a představuje 2,6% HDP všech Evropských zemí. Evropa by měla více investovat do kreativních průmyslů. Ty  jsou zdrojem budoucího růstu prohlásili zástupci Evropské komise na Fóru pro kulturní průmysly. Evropská komisařka pro kulturu Androulla Vassiliou v této souvislosti řekla, že...."úspěch Evropy v roce 2020 je do velké míry závislý na ekonomickém příspěvku kulturních průmyslů..."

Manifest pro tvořivost a inovace v Evropě je dokument, který vznikl jako výsledek společné práce vyslanců roku inovace a tvořivosti, kterými jsou přední evropské osobnosti z oblasti kultury, vědy, obchodu, vzdělávání a designu. V manifestu se mimo jiné říká: Tvořivost je základním rozměrem lidské činnosti, ...vyžaduje respekt a právní ochranu výsledků tvůrčí a intelektuální práce....více, než kdy dříve závisí budoucnost Evropy na představivosti a tvořivosti lidí, kteří v ní žijí. K vydanému manifestu prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso:..chtěl bych ze srdce poděkovat vyslancům  za jejich Manifest pro tvořivost a inovace v Evropě; postarám se o to, aby jejich vize našla odezvu při vytváření nové strategie Komise pro EU na období 2010–2020." Sedm oblastí, kroků, na které Manifest zaměřuje svou pozornost se týká: investic do znalostí; reformy vzdělávání; ocenění iniciativy; podpory kultury; podpory inovací; schopnosti myslet a jednat globálně a činností oblasti ekologičtější ekonomiky. Zároveň manifest upozorňuje, že tyto kroky vyžadují nový postoj k veřejné politice a evropská komise i vlády jednotlivých zemí se musí na změně podílet společně se sociálními partnery a hnutími běžných občanů.