Na čerpání peněz z EU je třeba být připraven

V současné době je úloha Ministerstva kultury (dále MK) spíše monitorovací a pouze se podílí na schvalovacím procesu jednotlivých dokumentů k dílčím programům jako např. SROP (Společný regionální operační program) a jiné. Zdá se, že tomu nebude jinak ani v dalším období, protože se nepřipravuje žádný program, který by výlučně spadal do kompetence MK.

Česká republika tedy nedefinovala komplexně potřeby kultury pro oblast čerpání ze strukturálních fondů a ani pro další období se k tomu nechystá. Možnosti, jak touto cestou získat peníze do kultury, jsou omezené a jejich nalezení vyžaduje určitou fantazii. Ale existují. Např. v rámci priority Regionálního rozvoje infrastruktury je možné podávat projekty na internetizaci knihoven, viz článek Blanky Čermákové v minulém čísle Místní kultury: Velká šance pro kulturu se skrývá v prioritě Rozvoj lidských zdrojů v regionech, kterou nastínila Hana Vlčková v čísle 4, v článku s titulem Místní kultura a strukturální fondy.

V červnu pořádalo O.S. Zahrada a Nadace OSF Praha seminář Strukturální fondy pro knihovny a muzea, na kterém byl čerpání fin. prostředků věnován velký časový prostor. Následující řádky jsou letmým shrnutím faktorů, které ovlivňují nejen získávání peněz z EU, ale také těch, které podmiňují úspěšnou existenci kulturních institucí vůbec. Představitelé rozpočtových a příspěvkových organizací, ale i další aktivní občané z neziskové sféry, jsou nuceni k celé problematice přistupovat mnohem aktivněji a cílevědoměji, než tomu bylo v minulosti, a to už v době tvorby jednotlivých strategických dokumentů ať už městských nebo krajských. Jejich zřizovací listiny a statuty by měly umožňovat zpracovávání projektů, klíčový je přitom vztah se zřizovatelem a s dalšími představiteli daných celků, kteří rozhodují o kulturním klimatu lokality. Evropa vidí budoucnost ve vytváření místních partnerství, tedy peníze se snáze získávají, pokud se žadatelům daří spolupracovat jak s veřejnou správou, tak s dalšímu subjekty. V neposlední řadě je důležité seznámit se s evropskými strukturami a s používanou terminologií. Myšlenku, že muzea, knihovny, ale i další instituce, musí hledat nové formy přibližování se k potencionálním zákazníkům, přijímá a aplikuje stále více jejich pracovníků. Pomalu přestává stačit, že instituce prostě existuje, je nucena stále více myslet na to, jak přilákat návštěvníky, jak získat peníze a přitom si uvědomovat, jaké je její místo ve společnosti. Dnes nestačí, když muzea schraňují obrovské množství zajímavých a vzácných předmětů a vědci uvnitř zdí bádají a objevují neznámé skutečnosti, když tyto informace nepředávají široké veřejnosti. Chyba byla dosud na obou stranách, ale mnohé výše jmenované instituce se pokouší zviditelnit svou instituci, své výsledky práce, spolupracovat se školami a přilákat tak občany, kteří si začínají uvědomovat, jaké obrovské bohatství mají k dispozici. Jako dobrý příklad může posloužit akce "Noc v muzeu", kdy nápad zpřístupnit muzea v noci se setkal s velkým ohlasem.. Dr. Alexandra Brabcová, z Nadace OSF, uvedla kromě jiného také několik oblastí, ve kterých vidí velký potenciál. Je to např. spolupráce muzeí a knihoven při výuce občanské nauky na školách (žáci se mohou za aktivní účasti pracovníků kult. institucí naučit chápat význam historicko-kulturního odkazu, vyhodnocovat historické události po etické stránce či pracovníci muzea mohou připravovat středoškoláky na vysokoškolské studium v oblastech, které jsou muzeu vlastní). Další možnosti se skrývají v cestovním ruchu (příklad z Irska - zavedlo cest. ruch na základních a středních školách a v náplni tohoto předmětu je např. vztah k památkám a jejich význam pro cest ruch). Zkrátka úspěšnější budou ti vynalézaví, nebo tací, kteří dokážou již objevené přijmout a aplikovat.

Ludmila Kučerová, Místní kultura č. 9/2004