Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Koncepce umění
Future City Jobs
Creative Cities
Future City Game
Konference EU
Symposium Ostrava
Domů ProCulture Watch
TechSoup

Národní Galerie po Knížákovi

Posledním srpnovým dnem končí Milanu Knížákovi v Národní galerii (NG) smlouva. Navrhne jej nové vedení na ocenění za jeho dvanáctiletý management? Dozvíme se, jaký je stav a budoucnost jedné z nejstarších, veřejně přístupných sbírkových institucí?  Knížák dostal medaili za zásluhy od prezidenta republiky již loni. Na dovolené, týden před koncem smlouvy prý onemocněl. Škarohlíd by řekl, že z nového ředitele.  Nebo snad chce počkat až padne vláda, aby se vrátil do vedení galerie? Na nemocenské totiž nelze ukončit pracovní poměr.

Po změně vedení NG volala odborná veřejnost již několik let. Výběrové řízení, které uspořádal ministr úřednické vlády se slabým mandátem Václav Riedlbauch, vyšlo loni do prázdna. Jiří Besser, současný ministr naopak sází na svou stabilitu, má jeden z nejsilnějších porevolučních politických mandátů. Proto doufal, že do prestižní pozice generálního ředitele NG se kandidáti jen pohrnou. Besser je jediným ministrem strany starostů, která za podporu TOP 09 ve volbách získala jedno křeslo. Byť křeslo málo atraktivní, tzv. levné – neekonomické, o které se nikdo moc netahá. Navíc Besserův největší konkurent, bývalý ředitel Národního technického muzea byl zdecimován za odhalené šizení. Do výběrového řízení se ale přihlásili čtyři, respektive opět ti tři, kteří přišli do debaty už při Riedlbauchově náboru, kdy členové poradního sboru ministra i ministr sám, oslovovali potenciální kandidáty a výběrko garantovali zveřejněným seznamem jmen mezinárodní výběrové komise. Tedy zájem o místo ředitele NG, nic moc.

Příspěvek státu zjevně nepokrývá náklady na činnost.  Je to instituce s 250 zaměstnanci, kteří mají průměrný plat 20 a půl tisíce korun a výstavního program je závislý na rozhodnutí třetích osob. Vystaví ten, kdo zaplatí aspoň část nákladů. To je také důvod proč Národní galerie uspořádala loni  pouze dvě vlastní výstavy (Škrétu a Saveryho) a to ještě díky grantům.

Když byl v červnu generálním ředitelem jmenován Vladimír Rosel, člověk bez předchozí muzejní kariéry, natož kurátorské praxe, bylo to pro leckoho zklamání. Nikdo ho neznal, nikdo nevěděl, jak na něj a co od něj lze čekat. Své pohrdání neskrýval ani Knížák, když se hned v květnu snažil vzbudit paniku, že jeho nástupce hodlá zrušit sbírku moderního umění. Přišly prázdniny a o NG nic moc slyšet nebylo.

100 dní ochrany již brzy skončí

Ministr Besser už loni v létě ohlásil, že Milan Knížák bude svoji agendu předávat tři měsíce. Ačkoliv je Knížák za své pedagogické a mentorské schopnosti svými studenty na Akademii velmi ceněn, jen málokdo by uvěřil tomu, že by doopravdy celé tři měsíce předával a zaučoval nového ředitele. Už proto, že jako profesor AVU musel ukončit akademický rok, tj. být členem různých zkušebních komisí, které zabírají spoustu času a nejen. Rosel, muž s drobnou postavou a vzácně uctivým chováním anglického gentlemana důsledného racionálního uvažování, nevypadá, že by Knížákovi padl do oka, aby trávili společně čas.  

V minulých letech vyšla řada článků s pochybnostmi o hospodaření NG. I laik je náchylný uvěřit, že nákladné přemísťování sbírek a přestavby paláců byly tím, co zajišťovalo cash flow instituce. Nově otevřené budovy zvýšily provozní výdaje, aniž by se to projevilo navýšením příspěvku zřizovatele na program. Navíc média (i podle Knížáka) bojkotovala publicitu výstav, víme, že návštěvnost rapidně klesala a nedocházelo ani k mezinárodní spolupráci, která by galerii dostala nejen do mezinárodního výstavního provozu ale i na mezinárodní trh muzejních výstav. Právě kvalitní výstavy by mohly přinést i zahraniční peníze do projektů produkovaných NG – jak tomu je u většiny světových muzeí. To přece může běžet pouze a jenom na vnitřní dluh!

A k tomu správa budov, do kterých je třeba pořád cpát peníze. Připomeňme si letní, ještě Knížákem zobchodovanou a Tomášem Vlčkem kurátorovanou výstavu korejského podnikatele, který se rozhodl stát se fotografem. Tu museli zakrývat igelity, poněvadž při bouřce do Veletržáku pršelo. I Anežský a Šternberský palác mají problémy, ze střech padají tašky a ulupují se římsy. O uzavření Jiřského kláštera, který patří Správě pražského hradu, se mluví již delší dobu. 

Těchto budov se investiční peníze patrně moc nedotkly, ačkoliv podle výroční zprávy loňské výdaje na opravy a udržování v rozpočtu NG představovaly celých 54 milionů. Kolik šlo na hadry, které se naopak při úklidu podlah a schodišť mnoha zdí viditelně svou špínou dotkly, se ve výroční zprávě nedozvíme. 

Mnohem vážnější však je, že kvůli arbitráži musela NG stáhnout veškeré zápujčky do zahraničí a jaké se připravují výstavy nevíme, ačkoliv se v této branži plánuje 2,3-5 let dopředu!

Jsou tu i dobré zprávy

Dobrý dojem udělala červencová zpráva, že NG loni zůstala v zisku. Ztrátu v hlavní činnosti dorovnala činností hospodářskou, kterou vydělala něco málo přes 2 miliony korun. Při celkových výdajích 370 milionů to žádná rána není. Ale je to dobré.      

Potvrdí tedy Vladimír Rosel, vzděláním ekonom, že NG je hospodářsky zdravá instituce, která byť těsně, vystačí se stávajícím příspěvkem státu na činnost ve výši loňských 213, v průběhu roku o 62 milionů korun navýšených? A dozvíme se, jaké jsou závazky učiněné předešlým vedením, které budou určovat hospodaření a odborné činnosti Národní galerie a to v dobrém i rizikovém slova smyslu?

Ale neproniklo i sem kreativní účetnictví?

Co se stane v případě, když se potvrdí obavy a ukáže se, že hospodaření Národní galerie podlehlo podobně jako v mnoha velkých firmách kreativnímu účetnictví a ztráty jsou schované v budoucích závazcích? Takové jsou logické obavy každého, kdo nahlídne do přílohy účetní závěrky a oko mu padne na cizí zdroje. Jde o 67 milionů nezaplacených závazků. V zásadě by to problém nebyl. Jsou v tom třeba platy za prosinec a další služby, které se platí zpětně. Problém může být v tom, že mezi roky 2009 a 2010 tyto závazky narostly o 20 milionů. Pokud by to byly opravdu vnitřní dluhy, zisk z hospodářské činnosti ve výši dvou milionů je směšný. V případě, že by se tento dluh nezvyšoval, a vše krásně běželo jako doposud, umořit 20 milionů by trvalo deset let. Těžko to číst jinak, když výroční zpráva nezahrnuje manažerský rozpočet, ze kterého bychom poznali víc. Jenže deset let splácet, na to není čas.

Příspěvkové organizace dostávají příspěvek, který ze zákona tvoří rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy hlavní činnosti instituce, která je dána statutem. Dostane-li se organizace do ztráty, musí být ztráta dorovnána hned následující rok. Jinak zákon nařizuje, že zadlužená příspěvkovka musí být do konce následujícího roku zrušena. Určitým řešením je sloučení s jinou příspěvkovou organizací, což se stalo nejprve Laterně Magice, po té Státní opeře. Dnes jsou součástí Národního divadla. Jinak to bylo s Darjaninem zadluženou Českou filharmonií, tam muselo ministerstvo uvalit nucenou správu a dofinancovat ji.

Představa, že by pro krach byla už v roce 2013 zrušena Národní galerie, zní neuvěřitelně. Stejně neuvěřitelné je, že by v současné situaci ministerstvo kultury NG navýšilo provozní příspěvek, aniž by si někdo pomyslel, že Knížák zas až tak dobře nehospodařil.

Buď, a nebo

Jsou tu tedy dvě možnosti: buď jsou naše obavy zcela zbytečné, Milan Knížák, jehož dlouholetý spolupracovník, ekonomický náměstek Miroslav Tajč zemřel v červenci, hospodařili báječně a příkladně a Vladimír Rosel převezme jejich styl ekonomického řízení.  Nebo, budou potřeba změny, které zabrání rychlému či pomalému krachu NG. K řešení pak je kolik to bude stát a co na to nejen ministr kultury Jiří Besser ale především ministr financí Miroslav Kalousek a hospodářský výbor parlamentu. 

Marta Smolíková, ProCulture

Doplňující informace:
Dne 31. srpna 2011 vyšla tisková zpráva generálního ředitele NG.

(30.08.2011) ZDROJ: ProCulture
ProCulture

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.