Vzdělávací nadace Jana Husa - Cena Bronislavy Müllerové

Vzdělávací nadace Jana Husa vyzývá tím, že vypisuje tuto soutěž, mladou generaci k promýšlení historických i aktuálních problémů, jež se dotýkají nejcitlivější části života každého společenského organismu – totiž jeho duchovního a kulturního sebeuvědomění, schopnosti porozumět sobě samému a bránit své těžce vybojované hodnoty jako hodnoty trvalé a morálně a společensky závazné.

Soutěž se vypisuje každoročně v březnu pro studenty vyšších ročníků středních škol, kteří střední školu v daném školním roce ještě neukončí. Obecným tématem soutěže je Zápas o svobodu slova – minulost a současnost. Studenti téma konkretizují tak, že analyzují nebo historiograficky popisují a zkoumají konkrétní projevy zápasu o svobodu slova v minulosti nebo současnosti, na úrovni místní, regionální, celostátní či mezinárodní a na příkladu osobností známých i zapomenutých či opomíjených.

Texty v libovolném rozsahu (spolu s případnými přílohami) se předkládají na adresu VNJH vždy do konce kalendářního roku, pro nějž je soutěž vypsána. Minimální rozsah není stanoven. Pokud účastník soutěže využije k napsání práce odborných konzultací specialisty v oboru (např. učitele své či jiné školy apod.), je povinen jméno konzultanta uvést.

Správní rada stanoví pro posouzení prací odeslaných do soutěže nejméně tříčlennou komisi, v níž je alespoň jeden člen správní rady, která navrhne práce k ocenění. V případě, že by soutěž byla obeslána příliš velkým množstvím prací, správní rada provede předvýběr a vybrané práce předloží k detailnímu posouzení komisi. O udělení cen rozhoduje správní rada na svém výročním zasedání v dubnu.

Cena Bronislavy Müllerové ve výši 10 000,- Kč se uděluje nejvýše šesti z přihlášených prací, a to bez stanovení pořadí. Správní rada si vyhrazuje právo všechny ceny neudělit.

Ceny Bronislavy Müllerové budou slavnostně předány na zasedání správní rady na přelomu května a června následujícího roku.

Správní rada VNJH si vyhrazuje právo dalšího publikačního či dokumentárního využití soutěžních prací. Všechny soutěžní práce budou archivovány ve VNJH, vítězné práce nabídnuty knihovnám Libri prohibiti a Knihovně Václava Havla. Nejlepší práce mohou být publikovány v samostatných sbornících (věnovaných také historii samizdatových aktivit u nás, případně v zahraničí), a to podle potřeb a možností Nadace.

Bronislava Müllerová (16. 1. 1959 – 23. 6. 2003) svou obětavou, mlčenlivou, skromnou, ale vždy spolehlivou prací při náročné a samozřejmě vždy a zcela nehonorované činnosti, zejména při reprodukci nepovolených tiskovin, se zasloužila zcela mimořádně o to, že svoboda slova – omezená a okleštěná – zůstávala ve vědomí veřejnosti nadále jako trvalá hodnota. Její každodenní, nezřídka únavná a monotónní práce spojená navíc také s každodenním rizikem ze strany bezpečnostních orgánů nebyla jednorázovým vzplanutím krátkodechého nadšení, ale dlouhodobou, systematickou činností, která trvala celých dvanáct let (1977-1989).

Bronislava Müllerová je svým působením významně spjata také s historií Vzdělávací nadace Jana Husa. Začátkem osmdesátých let se řada občanů Velké Británie, Francie, USA, Kanady, z velké části akademiků a umělců, spojila do sítě nadací pojmenovaných jménem českého intelektuála Jana Husa. Rozhodli se trvale pomáhat lidem , kteří v jiné části světa usilovali o právo na vzdělání neomezované direktivními předpisy a zákazy . Vědomí, že bez vzdělání a solidního vědění nelze dosáhnout trvalé svobody, bylo proměněno v soustavu někdy drobných, někdy významných činností, jež ale postupně přispívaly k intelektuální korozi totalitního systému. Vznikly podzemní semináře s přednáškami zahraničních lektorů, velmi odpovědně vybrané knihy a tiskoviny, jejichž znalost se v demokratickém světě pokládá za samozřejmou součást občanského vědomí a všeobecného vzdělání, byly překládány, přepisovány a distribuovány. Bronislava Müllerová se na tomto úsilí podílela od samotného počátku. Práce pro Nadaci se stala součástí jejího života stejně jako péče o nedospělé děti a starost o chod domácnosti a rodiny.Téměř mlčky dokázala kolem sebe rozdávat optimismus a naději, víru ve smysl i oné „černé práce“ ve chvílích, kdy mnozí naději ztráceli.

A tak je Bronislava Müllerová současně symbolickou postavou, jejíž jméno zastupuje jména desítek a stovek podobně zasloužilých vzácných a obětavých mužů a zejména žen, bez nichž by jedna významná kulturní a politická tradice našeho života minulého století byla zhola nemožná – totiž intelektuální, duchovní zápas za svobodu slova a projevu proti znásilnění ducha a kulturnímu úpadku vnuceného vládnoucí mocí.

Více informací na stránkách Vzdělávací nadace Jana Husa