Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Future City Jobs
Creative Cities
Symposium Ostrava
Koncepce umění
Future City Game
Konference EU
Domů Podpora
TechSoup

ProCulture: Firemní dárcovství v kultuře

V návaznosti na finanční krizi dochází ke krácení veřejných rozpočtů, které má, a ještě bude mít své dopady i v oblasti kultury. Ministerstvo kultury plánuje v roce 2012 snížení dotačních programů na podporu oblasti umění o 23 %. Výraznému krácení se nevyhnou i města. Pro kulturní organizace, které jsou podporovány státem, kraji, či městy to znamená více šetřit, reorganizovat a restrukturalizovat. A také zvýšený tlak na získávání dalších zdrojů. Vedle vlastní činnosti kulturních organizací, jsou ve vyspělých demokraciích jedním z jejich příjmů také dary. Vedle individuálního dárcovství, to je firemní dárcovství, na které byl zaměřen projekt centra ProCulture Firemní dárcovství v kultuře.
Firemní dárcovství v kultuře
(Corporate Cultural Donorship in the Czech Republic)
s podporou Amerického velvyslanectví v Praze

V návaznosti na finanční krizi dochází ke krácení veřejných rozpočtů, které má a ještě bude mít své dopady i v oblasti kultury. Ministerstvo kultury plánuje příští rok snížit dotační programy podporující oblast umění o 23 %. Výraznému krácení se nevyhnou i města. Pro kulturní organizace, které jsou podporovány státem, kraji, či městy to znamená více šetřit, reorganizovat a restrukturalizovat ale zejména zvýšený tlak na získávání dalších zdrojů.

Vedle vlastní činnosti kulturních organizací, jsou ve vyspělých demokraciích jedním z jejich příjmů také dary. Vedle individuálního dárcovství, to je firemní dárcovství, na které byl zaměřen projekt centra ProCulture Firemní dárcovství v kultuře.

V ČR již řada firem, zejména nadnárodních, rozvíjí firemní filantropii jako součástí konceptu společenské zodpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility - CSR).  V rámci projektu ProCulture zjišťovalo, jak v České republice působící firmy podporují kulturu. Dárcovské programy jsou zpravidla součástí oddělení marketingu a nezřídka jsou kombinovány se sponzorstvím. Přesto je na úvod třeba říct, že v ČR je dárcovství především rozvíjeno v oblasti sociální a charitativní, případně environmentální, teprve po té v oblasti kulturní. Koncept společenské zodpovědnosti firem také v české praxi kulturu nezahrnuje. Není tomu tak všude, např. v sousedním Rakousku podporuje Erste Bank či Vienna Insurance Group oblast umění a kultury, právě protože si uvědomuje jejich pozitivní roli ve společnosti a vlastní zodpovědnost za jejich stav.

V České republice je stále zakořeněna představa, že zodpovědnost za kulturu nese stát. Přitom to jsou dnes města a obce, které na kulturu vynakládají víc peněz než stát i kraje dohromady. Kulturu si ale vytváříme sami, je především na nás jaká je a bude. Právě města si dnes mnohem více uvědomují, že kultura je důležitým faktorem kvality života, přitahuje nejen obyvatele, kteří ve městech žijí, pracují, tráví svůj volný čas a platí daně. Kultura přitahuje i dlouhodobé investory.“, říká Marta Smolíková, ředitelka centra ProCulture.
 
V rámci projektu byla využita jednak zkušenost centra ProCulture, které mj. kulturním neziskovým organizacím konzultuje management neziskových kulturních projektů, včetně jejich financování, dále dotazníkové šetření (návratnost 4 % z oslovených firem, přičemž lze předpokládat, že dotazníkového šetření se zúčastnily především firmy, které k dárcovství v kultuře mají pozitivní vztah). Dále proběhla řada individuálních rozhovorů a kulaté stoly se zástupci kulturních organizací a firem.  

Většina dotázaných firem, které byly oslovovány prostřednictvím Americké obchodní komory (430 firem) a platformy Byznys pro společnost při Fóru dárců (30 firem) má jak pro dárcovství, tak pro sponzoring interní pravidla. Zhruba dvě třetiny dotázaných mají pro dárcovství formalizovaná kriteria.  V rámci dárcovství převažují dlouhodobě utvářené vztahy. Znamená to, že jednotlivé firmy dlouhodobě spolupracují s kulturními organizacemi a tento vztah se oboustranně vyvíjí. Vedle toho jsou podporovány spíše ad hoc projekty, než, že by podpora firem byla opakovaná, např. po dobu 2-3 let.

Pokud firmy podporují kulturu, ponejvíce jim záleží na tom, aby se kulturní aktivity děly v místě, respektive ve městě, kde firma působí. Dále firmy hledají návaznost na činnost firmy, respektive její klienty a zákazníky. Až na třetím místě je zajímají projekty, kterých se mohou účastnit i jejich zaměstnanci.

Dárcovství v České republice je daňově zvýhodněno. Právnické osoby mohou odečítat až 5% ze svého daňového základu, fyzické osoby až 10%. U dárcovství se na rozdíl od sponzoringu, který je prakticky obchodním vztahem s výhodností pro obě strany, jedná o poskytnutí daru na konkrétní účel, bez přímé protislužby. Daňový benefit pro dárcovství je poměrně velkorysý, respektive většinou ani není plně využívaný. V této souvislosti je dobré také upřesnit, co znamená mecenášství, které spočívá v tom, že dary nejsou poskytovány z firemních prostředků ale ze soukromého, osobního jmění. Vedle toho je třeba zmínit i současný rozvoj tzv. firemní filantropie, kdy jednotlivé firmy v ČR si zakládají firemní nadace, které strukturovaně a cíleně provozují dobročinnost, která směřuje ke zlepšování kvality života prostřednictvím předem určené strategie.

Dotázané firmy podle odpovědí nejvíce podporují divadlo, divadelní představení, festivaly (82%). Lze to vysvětlit i tak, že v ČR je velká sít kamenných divadel, která poskytují reprezentativní prostory ke společenskému setkávání i poskytují prostor pro účast, jak klientů a zákazníků, tak pro zaměstnance firem.  Téměř tři čtvrtiny respondentů podporují výtvarné umění (73%). Zde je třeba zmínit, že některé z finančních institucí (zejména banky a pojišťovny) také utváří firemní sbírky, které tradičně jsou velmi důležitým způsobem podpory výtvarného umění. Tyto sbírky ale většinou nejsou zaměřené na nákup současných mladých umělců ale již etablovaných uměleckých děl.  Přesto podporu mladým umělcům některé z těchto institucí řeší např. nákupy v rámci dobročinných aukcí. Více než polovina dotázaných pak podporuje vážnou hudbu (koncerty, festivaly) a/nebo také současnou hudbu (nikoli klasickou). Zhruba pouhá třetina firem pak podporuje experimentální umění a mladé umělce.

Dotazování bylo zaměřeno zejména na identifikaci slabých míst ve vztazích mezi firmami a kulturními organizacemi. Nejčastějším problémem bývá neadresné rozesílání projektů s žádostí o podporu bez toho, že by si žadatelé dali práci zjistit, co vlastně firma dělá, koho již podporuje a proč. Ušetřili by tak čas nejen sobě. S tím jde ruku v ruce podceňování dlouhodobého utváření vztahů a spolupráce, která uspokojí obě strany. Právě kulturní organizace, které potřebují peníze, by měli umět navrhnout, co taková spolupráce firmě přinese a i firma potřebuje umět své dary obhájit nejen před majiteli, ale také před svými zaměstnanci, o to víc v době krize, kdy nezřídka dochází ke krácení výdajů i uvnitř firem.  

K posílení dárcovství a k usnadnění vztahů mezi kulturními organizacemi a firmami bude třeba věnovat zvláštní pozornost právě komunikaci. Byznys svět a umělecký svět jsou rozdílné a najít společnou řeč a formulovat společné zájmy není samozřejmé, ani jednoduché.

Na druhou stranu je třeba říct, že management kulturních organizací má jiný charakter. Navíc ve srovnání s firmami řízenými profesionálními, průběžně se školícími managery, u kterých jsou předpokládány ty nejmodernější metody nemusí české kulturní organizace působit vždy přesvědčivě. Vedle vyložených nedostatků v managementu to může být i jiný jazyk obou skupin, který na jedné straně u kulturních organizací může působit neprofesionálně a u byznysu, těch co mají dávat, může vzbuzovat nepochopení.

Pro posílení dárcovství by jistě přispěla větší politická podpora a společenská prestiž dárců. Již dnes dárci podporují státní, městské i neziskové kulturní organizace a podílejí se tak na financování veřejných kulturních služeb, přičemž pro tyto firmy neexistuje ocenění na národní úrovni. Většina politiků uvažuje tak, že rozpočty na kulturu jsou jedny z prvních, které se škrtají. „Pokud budeme dále koketovat s názorem, který se tu šířil v 90. letech, že kultura je luxus, který si můžeme dovolit, když na to máme, bude naše země upadat, nejen kulturně ale i ekonomicky a sociálně.“ říká Marta Smolíková. Vedle toho ani media nejsou nakloněna o dárcích a podporovaných projektech informovat. Dárcovské aktivity firem nejsou běžně rozlišovány od aktivit sponzorských, které v sobě zahrnují ne toliko filantropický, tedy dobročinný přístup ale obchodní ujednání, které třetím stranám nemusí být zřejmé. Informování o takových aktivitách, ať už dárcovských či sponzorských, redakce málo rozlišují a obojí považují jako reklamu. Právě o příkladných filantropických činech je dobré a potřeba veřejnost informovat.

Jako poslední oblast, kterou bude třeba dlouhodobě kultivovat je obecné posilování zodpovědnosti za kulturu. Kulturu si utváříme sami, je to „naše věc“, není to věcí úřadu, direktivy, Evropské unie... Kultura není samozřejmostí, která prostě je, byť žijeme v zemi s bohatou kulturní tradicí. Bude záležet nejen na státu a kulturní politice měst, zda vytvoří pro kulturu a její rozvoj vhodné prostředí, přičemž samozřejmě největší díl zodpovědnosti za kulturu nesou kulturní organizace. Do budoucna bude více záležet i na tom, jak zodpovědně bude ke kultuře přistupovat firemní sektor a ten může jít i státu a veřejné správě příkladem.


Další informace:

Marta Smolíková
603 89 75 82
(06.12.2011) ZDROJ: ProCulture.cz
Nezávislá kultura má nového spojence: jlbjlt.net

  © 2003-2024 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2024 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.