Proculture: výzkumné, informační a vzdělávací centrum pro umění a kulturu
Registrace do mailinglistu pro zasílání e-bulletinu. Odhlásit se můžete zde.
Culture Action Europe

ProCulture je členem Culture Action Europe

 
Logo Rady uměleckých obcí

ProCulture je sekretariátem Rady uměleckých obcí (RUO)

 
Archiv Národní knihovny

ProCulture je součástí Archivu Národní knihovny

 
Facebook
Koncepce umění
Future City Jobs
Symposium Ostrava
Konference EU
Future City Game
Creative Cities
Domů Calls Calls konference a články
TechSoup

Umění a politika: IV. sjezd historiků umění call for papers

Čtvrtý sjezd historiků umění na téma Umění a politika se bude konat v Brně ve dnech 13.–14. září 2012. Návrhy příspěvků do vybraných sekcí Umění, moc a politika; Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru; Umění a politika v mimoevropské oblasti; Umění jako prostředek národní a státní reprezentace; Umění vystavovat: kurátor jako interpret a tvůrce; Památková péče v roce 2012: hodnoty – systém – odpovědnost je možné zaslat nejpozději do 31. ledna 2012.
Návrhy příspěvků do vybraných sekcií (Umění,, moc a politika; Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru; Umění a politika v mimoevropské oblasti; Umění jako prostředek národní a státní reprezentace; Umění vystavovat: kurátor jako interpret a tvůrce; Památková péče v roce 2012: hodnoty – systém – odpovědnost) je možné zaslat spolu  se stručnou anotací v rozsahu (max. 1 800 znaků), názvem příspěvku a názvem sekce nejpozději do 31. ledna 2012 na adresu sjezd@dejinyumeni.cz nebo poštou na adresu Uměleckohistorická společnost, Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., Husova 4, 110 00 Praha 1.

Sekce IV. sjezdu historiků umění

1/ Umění, moc a politika
Garanti sekce: Hynek Látal, Anna Pravdová, Jana Zapletalová a Tomáš Winter
Forma: konferenční (moderovaný sled příspěvků)
Sekce se bude zabývat problematikou vztahu umění, politiky a moci napříč dějinami a v širokém pojetí tohoto tématu. Bude řešit otázky spjaté s politickou angažovaností umělce (umělecká tvorba jako odraz a reflexe politiky či přímo jako nástroj mocenského boje, a to ať už proti totalitarismům či dílčí politické zvůli, nebo naopak jako podpora vládnoucího režimu, strany apod.). V rámci chápání umění jako propagandy se bude sekce věnovat vztahu výtvarného díla k určité ideologii a jeho využívání jako nástroje moci. Nemělo by přitom jít jen o hledání ikonografických souvislostí, ale i o využití přístupu, který chápe znázornění jako neoddělitelnou součást sociálních procesů nadvlády a kontroly. Sekce nastolí i další otázky: Jestliže umělec svým dílem vytváří „oficiální“ či naopak neoficiální obraz své doby, jaký vliv má jeho dílo na pozdější zpětné interpretace historických a politických událostí a jak se politika zmocňuje staršího i novějšího umění a zneužívá ho ve svůj prospěch.
 
2/ Umění, liturgie a náboženské akce ve veřejném prostoru
Garanti sekce: Jan Klípa a Aleš Mudra
Forma: konferenční (moderovaný sled příspěvků)
Návrh vychází vstříc aktuálně oživenému zájmu o studium funkce obrazů a architektury v rámci bohoslužebných obřadů a obecněji o společenskou funkci náboženského umění. Příspěvky by se měly týkat následujících okruhů otázek:
- liturgie a prostor (formy a funkce architektury),
- liturgie jako politikum a jako umění,
- možnosti mezioborového výzkumu zařízení kostelů ve světle liturgických textů (praktické potřeby běžné liturgie, sváteční liturgické inscenace),
- prameny k dějinám liturgie – prameny k dějinám umění,
- role výtvarných děl v rámci veřejných liturgických i paraliturgických shromáždění a procesí, podíl na formulaci a propagaci náboženských a politických idejí,
- veřejné formy kultu obrazů a jeho negace,
- umění jako prostředek konfesionalizace,
- utrakvistická liturgie – umění utrakvismu.
Sekce se primárně zaměřuje na staré umění, vítány však budou i příspěvky týkající se 19. a 20. století.

3/ Umění a politika v mimoevropské oblasti
Garanti sekce: Markéta Hánová, Petra Polláková a Filip Suchomel
Forma: konferenční (moderovaný sled příspěvků)
Každé politické zřízení a oficiální ideologie dokázaly využít umění k vlastní propagaci a jako důležitý nástroj formování společnosti a nejinak je tomu i v případě většiny mimoevropských oblastí. Vzhledem k historickým okolnostem se zde střídaly místní a zahraniční vlivy často politického charakteru, které pronikly i do kulturní a umělecké sféry. Ve sledovaném období politické klima často ovlivňovalo budování kontaktů na poli umění a kulturní výměny, formovalo umělecké postoje tamní společnosti, zasahovalo do toho, jak byly tyto kultury vnímány a přijímány v Evropě. Problematika kulturní komunikace mimoevropských zemí s Evropou bývá často ovlivňována politickou situací také v současné době. V rámci sekce věnované mimoevropskému umění a jeho vztahu k politice bychom se rádi zaměřili především na tyto základní tematické okruhy:
- jak lze charakterizovat vztah umění a politiky v mimoevropských zemích, tj. jakou měrou a jakým způsobem sloužilo umění vládnoucím vrstvám, jakým způsobem umění formovalo politické dění ve sledované oblasti, ale i v Evropě,
- v jakých případech dokázalo umění politickým tlakům vzdorovat či v jaké době bylo umělecké vyjádření zcela oproštěné od politických vlivů,
- jak jsou v moderním a současném asijském umění zachyceny ideje národní kulturní identity a genderové stereotypy,
- do jaké míry ovlivnily politické zájmy prezentaci a utváření sbírek mimoevropského umění ve světě.
 
4/ Umění jako prostředek národní a státní reprezentace
Garant sekce: Jindřich Vybíral Forma:
konferenční (moderovaný sled příspěvků)
Umění jako prostředek politické reprezentace nepatří k oblíbeným tématům dnešního dějepisu umění. Mnozí badatelé nadále sdílejí přesvědčení moderních umělců, že tvůrce je vázán pouze měřítky umění, nikoliv ohledy na státní moc – ať již pozitivními, nebo negativními. Úkolem sekce je proto ukázat, jak zejména moderní umění, architektura a design v Čechách ve 20. století přispívaly k formování národní a kulturní identity: jak se umělecké instituce a média podílely na procesu integrace moderního národa; jaká úloha jim připadla při budování samostatného československého státu a jaké společenské funkce v jeho rámci měly naplňovat; jak „národní“ či „státní“ umění reflektovalo politické a sociální proměny v průběhu 20. století; jakou úlohu naplňuje „národní“ či „státní“ umění v současnosti a jak současné české umění, architektura a design artikulují problém národní či kulturní identity.
 
5/ Umění vystavovat: kurátor jako interpret a tvůrce
Garant sekce: Milena Bartlová
Forma: konferenční (moderovaný sled příspěvků)

Kurátoři výstav se v praxi setkávají s mnoha otázkami, jimž se u nás dosud věnuje jen malá teoretická pozornost. Vytvoření, instalace a prezentace výstavy jsou jednak interpretačním médiem, jednak svébytnou tvůrčí činností. Sekce se zaměří na činnost kurátora v muzeu umění, na specifiku tvorby stálých expozic, ale zároveň také na přípravu výstav a kurátorskou praxi v oblasti současného umění, kde se kurátor mění z interpreta v tvůrčího spolupracovníka umělců. Zvláštní pozornost by se mohla věnovat rovněž vztahu mezi vědeckou a kurátorskou prací, instalacím konceptuálního umění a pozici „kunsthistorika“ ve „světě umění“.
 
6/ Památková péče v roce 2012: hodnoty – systém – odpovědnost
Garanti sekce: Jan Beránek a Richard Biegel
Forma: kulatý stůl

Kauza domu čp. 1601/II, Václavské náměstí 47, jehož demolice byla schválena, odkryla všechny slabiny památkové péče v naší zemi. Jde pouze o špičku ledovce, protože obdobných případů, kdy navždy zmizí doklady kulturního dědictví zejména v intravilánu měst, existuje v současnosti celá řada. Během posledních dvaceti let se zásadním způsobem proměnila památková péče, změnili aktéři a především relativizoval systém hodnocení kulturního dědictví. Ukazuje se, že systém památkové péče v daném nastavení a zažitém způsobu fungování je na, či spíše za hranicí funkční způsobilosti a v dané podobě již nadále není schopen plnit své poslání ochrany památek.
Diskusní kulatý stůl si klade za cíl pojmenovat hodnoty kulturního dědictví, které by měly být chráněny, ujasnit místo a odpovědnost všech účastníků v rámci systému památkové péče a také specifikovat roli uměleckého historika v něm. Snahou je dobrat se podstaty problémů a nastínit možná řešení.
Navrženy jsou tři diskusní bloky, které by měly reprezentovat základní skupiny aktérů působících v procesu ochrany a nakládání s kulturním dědictvím. V prvním bloku vystoupí umělečtí historikové a teoretici památkové péče, ve druhém zástupci odborné a výkonné složky památkové péče, ve třetím pak praktikující architekti a zástupci investorů. Přesná specifikace témat bude určena na jaře příštího roku, aby byla zajištěna jejich aktuálnost. Garanti sekce následně vyzvou vybrané osobnosti k účasti v jednotlivých blocích diskuse.




 

ProCulture

  © 2003-2020 vydává ProCulture o.s.
   ISSN 1214-8369
 © 2020 Webhosting SmartWEB.CZ |  Optimalizace stránek e4you s.r.o.