Koncem minulého roku jsme vydali třetí ukázkové číslo Kulturních novin (zima 2010/2011), v nichž jsme se také ohlédli za naší říjnovou jihlavskou konferencí s názvem Noviny jako společenské angažmá. Pracujeme stále na přípravě našeho zaváděcího projektu: čtrnáctideníku minimálně o dvanácti stranách. Roční předplatné (26 čísel) bude stát 650 Kč. Registrace k předplatnému je možná úplně stejně jako doposud: zasláním předplatenky, mailem na info@kulturni-noviny.cz – a nebo přímo na těchto stránkách vlevo nahoře.

Kulturní noviny jsou novým typem mediálního podniku, který vzniká zdola sdružováním lidí – ať už družstevníků či předplatitelů –  jeho cílem je vytvořit prostor nezávislý na komerčních mechanismech a přispívat ke kultivaci společnosti. Doposud jsme vytvořili redakci, širší autorský okruh a základ pro produkci novin, blížíme se k rozjezdu pravidelného vydávání. Další spolupracovníci jsou vítáni, stejně jako noví družstevníci. Projekt Kulturních novin vznikl z rozhodnutí svých členů aktivně něco vytvořit a nečekat, že to udělá někdo – politikové, bohatý investor či kdokoli jiný – za nás.

 

Kde brak neměl místo
Rozhovor Jiřího Plocka s pamětníkem nakladatelství Družstevní práce, RNDr. Radanem Květem.

Jak a kdy jste se dostal k členství v Družstevní práci?
Mé členství v Družstevní práci (DP) se odvíjelo od příkladu rodičů. Ti se stali členy někdy v třicátých letech, což vím podle toho, že členský věstník Panorama mě provázel od dětských let. Takže jsem byl „tichým“ společníkem. Pamatuji na Sutnarovo sklo, textilie, hlavně pak knihy DP. Když jsem v roce 1947 přešel do Brna na studia, Krásná jizba, prodejna DP, se hned stala mým vyhledávaným místem. Asi v té době jsem se stal členem DP. Především jsem jako mladík odebíral publikace DP. Např. Vančurovy spisy nebo Průškovu knihu Sestra moje Čína.

 

Co vám členství v družstvu přinášelo?
Výhody DP přinášela především ve vybrané spolehlivě kulturní produkci. Knihy vydávali opravdu kvalitní, a to jak obsahem, tak vypravením. Kromě toho vydávali pohlednice, např. k Vánocům či Velikonocům. Když se v posledních letech v papírnictví dívám na nabízený brak, smutně vzpomínám na ty blahé časy DP. DP nabízela vynikající produkci skla a keramiky, z pozdější doby si vzpomínám na dřevěný nábytek, textil. To když z Družstevní práce po roce 1948 zůstalo jen torzo, totiž právě ty prodejny Krásné jizby. Až do roku 1990 spolehlivě poskytovala zvláště v textilu velmi dobrý výběr (krásné vlněné deky, metráž modrotisku nebo kanafasu, ze dřeva police, lampičky, zákoutí atd). Bohužel vzala Krásná jizba za své někdy po roce 1990.

 

Jaký byl osud Družstevní práce po roce 1948?
Datum konce DP si nemohu vybavit, řekl bych, že se to stalo někdy na počátku padesátých let. Nastalé kulturní vakuum přimělo některé z výtvarníků k navázání na dřívější tradici, a to tak, že založili Klub přátel výtvarného umění (KPVU) s časopisem Panorama. Klub začal fungovat od konce padesátých let, v Brně začala pobočka KPVU existovat od roku 1960 a stala se největším spolkem pod hlavičkou Díla. V té bídě jednostranně řízené kultury se zde soustředila bez přímého partajního dohledu možnost poznávat výtvarné umění a architekturu a získávat v podstatě kvalitní výtvarná díla, především grafiku, za přijatelnou cenu. V dnešní době ještě KPVU existuje jako samostatný
spolek a poskytuje svým členům poučení o výtvarném umění a architektuře dneška i minulosti. Ovšem nová Družstevní práce zatím nevznikla, i když by byla jistě potřebnou a dobře přijímanou organizací..

 

RNDr. Radan Květ se narodil 1928 v Opavě. Je vystudovaný chemický inženýr. Většinu života pracoval v geologické a geografické branži. Spoluzakládal českou hydrogeochemii, věnoval se rupturologii a historické geologii. Jako emeritus založil stibologii, nauku o starých stezkách. Vedle odborných prací vydal i díla mezioborová a populárnější: O starých stezkách vyšla. Duše krajiny, dále sborník edičně připravený s prof. V . Podborským, Cesty a stezky do časů Velké Moravy. A konečně v roce 2006 vyšla Země, krajina a člověk (propojení geologie, geografie a historiografie). Skoro tři desetiletí vedl brněnskou pobočku KPVU.