Veřejná diskuze ke koncepci klasifikace audiovizuálních produktů

Nizozemský systém je vybudován na seberegulačním (resp. koregulačním) principu, podle něhož poskytovatelé audiovizuálních produktů částečně povinně a částečně dobrovolně klasifikují audiovizuální produkty. Nutnou koordinační složku zajišťuje společnost NICAM, jež na bázi dobrovolnosti sdružuje poskytovatele audiovizuálních produktů. Existence NICAMu je zakotvena v zákoně a stát přispívá ze svého rozpočtu na jeho financování. Finanční podíl státu na provozování NICAMu byl na počátku dominantní a po několika letech se stabilizoval na 50 %. Další díl prostředků pochází z audiovizuálního průmyslu – členských poplatků členů NICAMu. Další nepřímé náklady ze strany poskytovatelů audiovizuálních produktů spočívají v zaplacení zaměstnanců, kteří provádějí samotnou klasifikaci. Pro klasifikaci je používán systém Kijkwijzer. Jeho základem je on-line dotazník klasifikace audiovizuálních produktů, dále jednoduchý klasifikační klíč, technologie, vybudovaný systém administrativních pravidel a postupně budovaná společná databáze klasifikovaných produktů. O úspěšnosti tohoto modelu svědčí i fakt, že od systému Kijkwijzer je odvozena i celoevropská klasifikace počítačových a video her PEGI.

Realizační tým zároveň doporučuje variantu založení nové instituce zajišťující klasifikace audiovizuálních produktů v ČR a podporuje vytvoření klasifikace audiovizuálních děl, která by se ideově i provozně inspirovala nizozemským modelem a vznikala v co nejtěsnější spolupráci s nizozemským partnerem. Přitom považuje za nutné zohlednit (a) sociokulturní specifika českého prostředí (b) rozdílnosti v klasifikačních praxích jednotlivých oblastí audiovize a stanoviska profesních skupin a navrhuje individuální postoj v oblasti klasifikace nových médií. Současně doporučuje zajištění důsledné a kompletní registrace a evidence všech subjektů audiovizuálního průmyslu jako nutnou podmínku zavedení systému. Tým také podporuje návrh na zavedení zkušebního období a postupného zavádění klasifikace v televizním vysílání podle druhu pořadu. Tým dále považuje za nutné, aby budování klasifikačního systému mělo odpovídající odbornou úroveň, vycházelo ze současných vědeckých poznatků a řídilo se principem propojení s mediální výchovou a dalšími projekty vedoucími ke zvyšování mediální gramotnosti.

Zdroj: Závěrečná zpráva o řešení projektu Koncepce klasifikace audiovizuálních produktů podle věkových skupin, prosinec 2008.

Vzhledem k zásadnímu významu dokumentu, vyhlašuje MK veřejnou diskusi k návrhům zavedení klasifikace podle "Koncepce klasifikace audiovizuálních produktů podle věkových skupin" (viz výše Závěrečná zpráva o řešení projektu) s možností vyjádřit písemně své názory.

Veřejná diskuse je organizována prostřednictvím internetu na webových stránkách MK. Veřejná diskuse potrvá do 3. srpna  2009

Své dotazy adresujte na: avklasifikace@mkcr.cz

Výsledky veřejné diskuse budou využity v dalších krocích realizace klasifikace audiovizuálních produktů. Věnujte prosím dokumentu patřičnou pozornost, důkladně se seznamte s celým textem i přiloženým podstudiím na webových stránkách a vyjádřete k němu své názory.

Americká filmová asociace je známá svým poměrně striktním hodnocením filmů, které je, zejména producenty, ale i mnoha diváky, vnímáno jako velmi přísné. MPAA je totiž velice citlivá na projevy sexuality a filmy obsahující nahotu nebo zobrazující sexualitu jsou hodnoceny přísněji. Americký filmový systém ratingu rozlišuje  5 základních kategorií, do nichž může být konkrétní film zařazen. Američtí filmoví konzumenti jsou na uveřejňování ratingů zvyklí, a tak, přestože je předání filmu ke zhodnocení zcela dobrovolné, producenti jsou k tomuto kroku diváky vpodstatě nuceni, jelikož filmy s označením "Not Rated" jsou (zejména americkými rodiči, kteří přímo ovlivňují návštěvnost nejpočetnější divácké skupiny - teenagerů) vnímány spíše negativně, což se může na návštěvnosti (a tedy i zisku) filmu projevit ještě hůře než nepříznivý rating.