ArtsInfo

V úvodní studii si Martin Hybler klade s Tzvetanem Todorovem otázku, „na jaký neliterární řečový akt či diskurs odkazuje psaní o literatuře“, a přemýšlí o ní v souvislosti s dvěma odlišnými díly — Calvinovými Americkými přednáškami a Pecharovým Dvacátým stoletím v zrcadle literatury. V rubrice recenzí a referátů pak Hybler uvažuje o Hamsunově knize Po zarostlých stezkách, a to z hlediska „věkového faktoru: literatury a písemných projevů vůbec pocházejících od devadesátníků je totiž velmi málo“....

Esej Ludmily Vachtové pojednává o výstavách „jedné dámy a jedné paní“ — Georgie O’Keeffe a Marii Lassnig —, které připravil curyšský Kunsthaus; z Curychu naše spolupracovnice také referuje o začátku mezinárodního turné, jehož se dočkalo dílo Ladislava Sutnara.

přináší vedle řady recenzí (inscenací divadla ANPU, Minoru, divadla Alfa, Naivního divadla Liberec, Divadla Continuo a Buchet a loutek) zprávu o dvou výročích – 75 let mezinárodní loutkářské organizace UNIMA a 25 let Skupovy Plzně. Kromě tradičního seriálu Jiřího Středy České profesionální loutkářství začíná v čísle 2/2004 seriál Jana V. Dvořáka Matěj – Máťa – Matýsek o Matějovi Kopeckém, potomkovi slavného loutkářského rodu.

Autor s pseudonymem Cyboy vypráví příběh ze světa drogově závislých. Student FAMU Milan Jaroš, kterého představuje Viktor Kolář, fotografoval na pražském Hlavním nádraží mladé prostituty, „motýlky“. „Dlouho, celá léta, jsem o úseku svého života od šestnácti do dvaceti let příliš nemluvila. Hlavně před svými dětmi ne“, stojí na začátku prózy Elišky Vlasákové. „Myslím, že její obrazy dávají celek. Dokonce se mi zdá, že ona byla původnější než já“, řekl Ivan Sobotka Viktoru Karlíkovi o díle své ženy Evy Sobotkové. Sobotkovy obrazy z poslední doby reprodukujeme v rubrice Nové práce vedle fotografií Jana Raby a Karla Cudlína a veršů Bohumila Nusky a Terezy Horváthové. Jiří Hájíček je autorem nepublikovaného románu Molitanové labutě. Historik umění Marcel Fišer přispěl do rubriky Sedm. „Protože oni neměli skutečnou představu o západním umění. Nechápali, že to je totéž jako oficiální ruské umění. Stejné intriky, stejné kariéry, stejné sny o penězích a slávě atd.“, soudí Vitalij Komar o někdejším moskevském uměleckém undergroundu v rr interview, které poskytl, nejen o výtvarné práci světoznámé dvojice Komar & Melamid, Veronice Tuckerové a Tomáši Glancovi.

První letošní číslo revue Souvislosti (1/2004) vychází ve zcela nové grafické úpravě. Otevírá ho rubrika studií a esejů Kontext, která přináší esej Václava Jamka Dva hosté u večeře, interpretační zastavení Justina Quinna nad básní Thoma Gunna Stopař, demytizující studii Jitky Bednářové o mytizovaném a legendárním vztahu Léona Bloya a Josefa Floriana a esej Tomáše Vítka Básník jako výraz vzestupu a pádu řeči.

Rozsáhlý rozhovor poskytl Souvislostem romanista Jiří Pelán. Pozornost byla věnována především české literatuře – Pelánově nové monografické studii o Bohumilu Hrabalovi, pozapomenutým autorům českého realismu, Legendě o svaté Kateřině a Patriku Ouředníkovi.

Berlín, Německo
v Berlíně Mitte (Střed) se bude ve dnech 1.-3. dubna 2004 konat první festival vzpurného umění, který představí kulturní ruchy, hakerství, městské a mediální umění prostřednictvím výstav, přednášek, workshopů, filmů a koncertů umělců a aktivistů z celé Evropy. Pod značkou REBEL:ART vychází rovněž první mezinárodní časopis o avantgardě moderního politického umění.

„Literatura osvobozuje? Ne. V žádném případě. Ani malba. Umění nám nijak nepomáhá, pouze nás konfrontuje s naším otroctvím, nesvobodou, bezvýchodností“, píše Martin Hybler na úvod své úvahy o knize Smutek a krása Jasunariho Kawabaty.

„Budou se v české Evropě množit soukromá muzea jako houby po dešti? Ujmou se moci kulturní menažeři? Bude ještě víc slimáků a ještě míň zelí?“, ptá se Ludmila Vachtová v eseji, kterou věnovala pražskému výtvarnému dění loňského podzimu.

Ostravský Antikvariát Fiducia připravil diskuzní cyklus na téma Žena a umění, na který jsou pozvány Zuzana Ondomišová, Lubuše Heczková, Olga Sommerová, Alice Jedličková, Zuzana Stolz-Hladká.

Aktuální číslo Souvislostí 4/2003 otevírá rozsáhlý tematický blok Homosexualita v kultuře. V jeho úvodní části nalezne čtenář několik historických postav a témat. Na počátku stojí stručný nástin možnosti „homosexuálního čtení“ textu, který stojí u kořenů dějin světové literatury: z Eposu o Gilgamešovi v podání německého literárního vědce Wolfganga Poppa. Řeč pozdního řeckého rétora Maxima z Tyru O erótice je důkazem, že pro antiku milostné vztahy mezi muži představovaly nejen inspiraci, ale také teoretický a morální problém.....